„Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství oxidu uhličitého a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,“ řekla Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU, která tým vědců a studentů univerzity vede.
Po tepelném zpracování biomasy vznikne jemnější dřevěné uhlí.
„Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,“ popsala Hedrychová.
Experiment na zemědělsky rekultivované ploše vnitřní výsypky lomu Vršany začal letos na jaře a podle odborníků by tu časem mohly vzniknout i vysoce úrodné půdy.
„Biouhel může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,“ poznamenala vedoucí týmu.
Zemina na výsypkách má specifické vlastnosti a všeobecně nízkou retenční schopnost. Do půdy přidaný biouhel tak má pomoci zvýšit šanci mladým rostlinkám přežít. Vedle uhlíku, který by jinak skončil v atmosféře, totiž dokáže zadržet i velké množství vláhy a živin.
Prospěšnost experimentu by se měla podle odborníků projevit ve velmi krátké době. Využití biouhlu testují i na zemědělsky využívaných polích na Nymbursku, kde jsou písčité půdy, které také nedokáží zadržovat vodu, nebo na vinicích v Chrámcích u Mostu.
Myšlenka použít dřevěné uhlí k obohacení zeminy přitom není žádnou novinkou. Již před tisíci lety zvolili stejný postup jihoameričtí indiáni při zúrodňování půdy v Amazonii.
