Desítky podzemních hangárů
Mezi tuzemskou veřejností je asi nejznámějším bývalé „podzemní letiště“ Željava, kterým disponovalo jugoslávské letectvo. Podzemní prostory již počátkem 90. let opuštěné a výbušninami poničené základny leží na území Chorvatska, dráhový systém částečně i na území Bosny a Hercegoviny. Prostor není uzavřený a trvale hlídaný, a tak láká zvědavce k návštěvě. Hovoří se, že není vyloučen výskyt min ve vegetaci v okolí drah, ale žádná tvrdá interakce miny s amatérským výzkumníkem se nevzpomíná. Také se uvádí, že inspirací při stavbě základny Željava bylo právě švédské letiště Säve (mladší Željava je mnohem rozsáhlejší), ale v té době už existovala či vznikala řada dalších leteckých základen s podzemními hangáry.
Albánie, podzemní hangár opuštěné letecké základny Gjadër. Letouny jsou typu Shenyang F-6 (v Číně vyráběný MiG-19).
Švýcarsko, letecká základna Buochs, vytahování průzkumného letounu Mirage IIIRS z podzemního hangáru
Známe desítky, respektive víme o desítkách leteckých základen s podzemními hangáry. Jak už bylo uvedeno, nejvíce jich vzniklo v období studené války. Dnes už jsou mnohé z podzemních základen mimo službu, buď opuštěné (např. Željava), nebo převedené na jiné využití (třeba na muzeum jako Säve).
Zdaleka nejvíce podzemních hangárů postavila Čína (desítky), následovaná Severní Koreou (více než deset). Na třetím místě máme s osmi základnami Švýcarsko a za ním se šesti základnami Švédsko. A potom je zde několik zemí s jedním až třemi podzemními hangáry, jako například Finsko, Norsko, Taiwan, Albánie nebo Vietnam. A v únoru 2023 se něčím novým podobným pochlubil Írán, přičemž neopomněl zmínit, že připravuje další takové základny.
