Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Obrněnou drezínu vyvinula Tatra pro Polsko, v naší armádě sloužila jediná

Mezi zajímavé bojové prostředky vyráběné v prvorepublikovém Československu patří obrněná drezína Tatra T 18. O co však byla zajímavější, o to méně byla užitečná, dá-li se tedy takto nějaká zbraň klasifikovat.
Jediná obrněná drezína československé armády Tatra T 18

Jediná obrněná drezína československé armády Tatra T 18 | foto: archiv VHÚ Praha

Automobilka Tatra si letos připomíná 170 let své existence, v roce 1850 zakladatel původního podniku Ignác Šustala vyrobil v Kopřivnici první kočár. Kopřivnickou továrnu máme spojenou především s dodnes fungující výrobou automobilů, ale svého času produkovala mimo jiné i prostředky dopravy železniční.

Nejprve to byly od roku 1880 vagony a ve 20. letech následujícího století se tam začaly vyrábět železniční motorové vozy (viz zde a zde). Nesmíme zapomínat ani na často přehlížený druh kolejových vozidel, kterým jsou nenápadné drezíny. Specifické místo mezi těmito drobnými vozítky z Kopřivnice potom zaujímá obrněná drezína Tatra T 18.

Obrněná drezína obecně nebyla primárně určena k přímým bojovým střetům s nepřítelem, ale jednalo se o průzkumný prostředek operující v součinnosti s obrněným vlakem. Neméně důležitým úkolem obrněné drezíny bylo udržování spojení mezi obrněným vlakem a vlastními jednotkami.

Obrněné vlaky představovaly v meziválečném období významný druh pancéřové techniky, například u naší prvorepublikové armády dlouho ten nejvýznamnější, než do své výzbroje zařadila tanky LT vz.34 a následně i o poznání povedenější LT vz.35. Obrněné vlaky se do určité míry uplatnily i během druhé světové války, především na východní frontě, a to na obou antagonistických stranách.

Obrněná drezína Tatra T 18 pro Polsko

Polská armáda se snažila získat obrněné drezíny pro své obrněné vlaky již v samém úvodu 20. let během polsko-sovětské války, leč tyto snahy nebyly korunovány úspěchem. Ve Francii zakoupené standardní drezínky se ukázaly jako nedostatečně výkonné pro plánované osazení pancířem a výzbrojí. Nakonec tedy Poláci museli válku nad bolševiky vyhrát i bez drezín.

Touhy polské strany po obrněných drezínách opět vykrystalizovaly v roce 1924. Protože domácí výrobce – firma Wagon (existuje dodnes) – na tento úkol nestačil, vzalo polské ministerstvo vojenských věcí (Ministerstwo Spraw Wojskowych) zavděk nabídkou polského zastoupení Tatrovky – Tatra Auto Warszawa. V Kopřivnici už v tu dobu na popud aktivní polské filiálky na konstrukci obrněné drezíny pracovali.

Poláci objednali šest obrněných drezín, v Kopřivnici je vyrobili pod typovým označením Tatra T 18 a do Polska je dodali v srpnu 1926.

Stroj T 18 si však na rozdíl od řady jiných výrobků z Kopřivnice příliš chvály nezaslouží. Kvůli slabému motoru nebyl živý tak, jak by si jeho uživatel rád představoval.

Tři z šesti obrněných drezín Tatra T 18 vyrobených pro Polsko. Jedná se již o drezíny s novým pancířem po finálních zkouškách.

Navíc jeho zrod kalí jedna nepěkná věc, která jde ovšem na vrub dodavateli pancéřových plechů Vítkovickým železárnám. Naštěstí se podařilo tento průšvih promptně vyřešit a lhůty dodávek hotových vozů do Polska to nijak nenarušilo.

A co se tenkrát stalo? Železárny nedodržely požadované chemické složení, podíl určitých legujících prvků pro pancéřovou ocel byl zkrátka hrubě nedostatečný. Tristní kvalita pancíře vyšla najevo při postřelovacích zkouškách konaných na všech šesti drezínách najednou. Obyčejné neprůbojné střely ráže 7,92 mm nenalezly v pancíři dostatečně silného soupeře a drezíny byly po postřelování děravé jako řešeto.

Záchrana přišla z Plzně. Koncern Škoda dodal ze svých skladových zásob plechy nové a především kvalitní. V Kopřivnici odstrojené drezíny opatřili koncem jara 1926 novým pancířem a následné zkoušky již proběhly bez problémů.

Slabý motor a podvozek z primitivního vozítka

Nákladní drezína Tatra T 14 (vlevo)

Jako platformu pro obrněnou drezínu T 18 výrobce použil podvozek primitivní nákladní drezínky T 14.

K pohonu sloužil vzduchem chlazený dvouválcový boxer primárně vyráběný pro osobní automobily Tatra 11. Motor disponoval zdvihovým objemem 1157 ccm a dával výkon až 12 koní. Obrněná drezína T 18 s tímto motorem dosahovala rychlosti až 50 km/h . Průměrná spotřeba paliva vycházela kolem 10 litů na 100 km, palivová nádrž měla objem 80 litrů.

Celková délka drezíny činila 3,67 m, šířka 1,75 m a výška 2,1 m. Maximální bojová hmotnost se udávala 5270 kg.

Pancéřové plechy korby měly tloušťku 6 mm, plně otočná věž posazená na korbě měla pancíř o síle 8 mm. Většina spojů mezi pancířem a kostrou byla šroubových.

Výzbroj v podobě dvojice kulometů nesla věž. Ovládání jednotlivých kulometů bylo na sobě nezávislé, i když umístění v jedné věži tuto nezávislost samozřejmě do velké míry „degradovalo“ (týká se kruhového odměru věže). Pro plnohodnotné ovládání zbraní tak bylo potřeba dvou mužů (tj. pro jeden kulomet jeden muž). Ale je pravda, že na drezínách v polských službách se používal pouze jeden kulomet Hotchkiss wz. 25 (polskou Tatru T 18 se dvěma kulomety nelze na žádné fotografii nalézt).

Obrněná drezína Tatra T 18 pro Polsko

Osádku tvořilo tři až pět mužů, přičemž těch pět – ve složení velitel, dva řidiči (pro každý směr jízdy jeden) a dva pozorovatelé/střelci – se už pomalu dostávalo za hranu prostorové snesitelnosti. Za optimum musíme označit osádku čtyřčlennou: velitel (obsluhující zároveň jeden kulomet), pozorovatel/střelec a dva řidiči. Minimální, ještě rozumně použitelnou osádku, pak představovali muži tři.

Polské drezíny Tatra T 18 v boji

Ve druhé polovině 30. let se v Polsku objevily domácí drezíny typu R a TK, šlo o kombinace klasické tankové techniky a železničních podvozků. Jádrem drezíny typu R se stal lehký tank Renault FT, u drezíny typu to byl tančík TKS nebo TK-3. Tyto drezíny se zpravidla spojovaly do „drezínových souprav“ TK-R-TK, kterých se člověk už docela mohl leknout. Jak tyto stroje postupně přicházely do výzbroje, putovaly málo výkonné drezíny Tatra T-18 po zakonzervování do skladu.

Dlouho si tam však nepobyly. Němci zakrátko napadli Polsko a drezíny T-18 musely znovu do služby, tentokrát už ostré. Dvě byly přiděleny k obrněnému vlaku č. 13 „Generał Sosnkowski“ a dvě k obrněnému vlaku č. 15 Śmierć .

Vzhledem k charakteru drezíny jako bojového prostředku a jeho úkolům je jasné, že se do žádných větších akcí nepouštěly, nebudeme se tedy do nich pouštět ani my zde. Ve skutečnosti však z důvodu, že se o jejich působení v září 1939 téměř nic neví. Dokonce se ani neví, kolik jich útok na Polsko přežilo a kolik jich při něm dojelo na konečnou. V každém případě minimálně jedna nakonec skončila v německých službách.

Jediná obrněná drezína meziválečné čs. armády

V roce 1927 si drezínu T 18 pořídila v jednom exempláři pro vyzkoušení československá armáda a zařadila ji k Rotě obrněných vlaků (do 1.10.1928 Rota pancéřových vlaků) dislokované v mírové posádce v Milovicích. Do rozbití Československa se jednalo o poslední a vlastně jediné posílení této jednotky, která zahrnovala šest obrněných vlaků, z čehož byl jeden veden jako cvičný. Rota obrněných (resp. pancéřových) vlaků patřila nejprve do sestavy Praporu útočné vozby, od roku 1933 do Pluku útočné vozby a od roku 1935 do Pluku útočné vozby 1.

Jediná obrněná drezína československé armády Tatra T 18

Na rozdíl do polských drezín Tatra tvořily výzbroj té naší dva těžké kulomety Schwarzlose vz. 7/24. Tyto kulomety se vyznačovaly vodním chlazením hlavně.

Za mobilizace na podzim 1938 byla jediná drezína Tatra T 18 československé armády přidělena jako průzkumný prostředek k obrněnému vlaku č. 4, jejich revírem se stalo Slovensko. Zatímco velká tragédie se koncem září odehrála v Mnichově a následně počátkem října v našem pohraničí, tak v listopadu si ve Zvolenu svou malou soukromou šlamastiku prožila i drezína T 18. Při srážce s lokomotivou ČSD utrpěla poškození, srážka si navíc vyžádala i zranění tří mužů z její osádky.

  • Nejčtenější

Apple naučil sluchátka nové kousky a chystá se zaplavit vaše obrazovky

v diskusi jsou 2 příspěvky

11. června 2024

Ačkoli byla konference WWDC především o novinkách v operačních systémech a představení „AI“ jako...

Vyhlídkový raketoplán Richarda Bransona letěl naposledy

v diskusi je 11 příspěvků

14. června 2024

Minulou sobotu se uskutečnil historicky poslední let raketoplánu SpaceShipTwo se čtyřmi pasažéry na...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Apple nám ukázal novinky a kde všude nasadil umělou inteligenci

v diskusi jsou 4 příspěvky

10. června 2024  18:27,  aktualizováno 

V pondělí začal Apple ukazovat novinky v softwarových produktech. Na každoroční konferenci WWDC se...

Když astronauti na ISS spali, diváky přenosu ze stanice vyděsilo vysílání

v diskusi je 6 příspěvků

13. června 2024  10:15

Americký úřad pro letectví a vesmír na jednom ze svých kanálů vysílá přímý přenos z Mezinárodní...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Herec Josef Bláha se proslavil jako Brůžek či akademik Filip

v diskusi je 18 příspěvků

8. června 2024

Čtyřruký pohádkový ředitel z Dívky na koštěti, Vrah Halík z detektivky Na kolejích čeká vrah či...

Hoffmann nechal vypnout rozhlas. Jako jeden z mála komunistů skončil ve vězení

v diskusi je 6 příspěvků

15. června 2024

Před 100 lety se narodil Karel Hoffmann, člen konzervativní kliky uvnitř KSČ, který během okupace v...

KVÍZ: Poznáte motor podle zvuku?

v diskusi nejsou příspěvky

15. června 2024

V neděli 16. června se rozsvítí v kalendáři Den otců. Nejen pro všechny táty jsme – v dostatečném...

Vyhlídkový raketoplán Richarda Bransona letěl naposledy

v diskusi je 11 příspěvků

14. června 2024

Minulou sobotu se uskutečnil historicky poslední let raketoplánu SpaceShipTwo se čtyřmi pasažéry na...

OBRAZEM: Z československých letounů jako první Atlantik překonalo slavné aerotaxi

v diskusi je 6 příspěvků

14. června 2024

Mezi slavné československé letouny patří bezesporu aerotaxi řady Aero Ae-45, Ae-45S a Ae-145. Kromě...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Za srážku vlaků únava nemohla, ukázalo šetření. Strojvůdce si chybu uvědomil

Strojvedoucí havarovaného rychlíku RegioJet, v kterém minulý týden zemřeli v Pardubicích čtyři lidé, si těsně před...

Slunce komplikuje výkupy z fotovoltaik. Dodavatelé začínají upravovat ceny

Premium Počet solárních elektráren v Česku stále roste. Ve slunečných dnech je přebytků z fotovoltaik tolik, že se jejich cena...