Nepřítel nespí
Sověti zareagovali na hrozbu balistických raket vybudováním systému A-35 Aldan kolem Moskvy. Systém byl uveden do omezeného provozu v roce 1971 a do plného v roce 1974. V roce 1977 začaly testy verze A-35M s novými raketami A-350R. Systém se 48 antiraketami měl dramaticky snížit účinnost úderu, vedeného v britském případě nanejvýš 32 Polarisy. Nutno říci, že Západ byl „vyděšený“ poněkud předčasně, protože proklamované účinnosti dosahoval až systém A-135 Amur, který dosáhl operační způsobilosti v roce 1995.
Jako řešení situace Američané Britům nabídli přezbrojení ponorek novými balistickými raketami UGM-73 Poseidon s doletem 4 600 až 5 900 km, podle toho, zda nesly 14 nebo jen 10 nezávisle naváděných návratových těles MIRV. Technologie MIRV (Multiple Independently targetable Re-Entry Vehicle) je z hlediska účinnosti o třídu jinde než MRV. Jednotlivá návratová tělesa totiž mohou zasahovat cíle, vzdálené od sebe až 1 500 km, což značně rozšiřuje ohroženou oblast.
Britové toto řešení odmítli jako příliš nákladné. Místo toho zahájili v roce 1975 projekt Chevaline, jehož cílem bylo zvýšit nedávno pořízeným Polarisům pravděpodobnost překonání protiraketové obrany Moskvy. Výsledkem bylo především několikanásobné překročení původně uvažovaných nákladů. Přínosem modernizovaných Polarisů A-3TK bylo alespoň snížení pravděpodobné kruhové odchylky CEP (Circular Error Probable) z 910 m na 450 m. Počet MRV byl snížen ze tří na dvě a volné místo bylo vyplněno klamnými cíli, jejichž úkolem byla saturace obrany.
Všechny 4 ponorky třídy Resolution byly na A-3TK přezbrojené v letech 1982–87. Při přezbrojování na A-3TK však byly odhaleny trhliny na potrubí primárního chladicího okruhu reaktoru. Opravy byly vyhodnocené jako nerentabilní. Místo toho byl urychlen vývoj druhé generace britských SSBN. Ponorky třídy Resolution byly postupně vyřazené v letech 1992 až 1996.
Vývoj nové generace britských SSBN byl zahájen v červenci 1982 v loděnicích Vickers (dnes BAE systems). Ponorky byly od začátku vyvíjené jako nosiče balistických raket. Třída dostala označení Vanguard, uvolněné po bitevní lodi HMS Vanguard (23).
