„Takže, otázka zní, co se stane, když ve vesmíru budu ždímat mokrý hadr?“ promlouvá v živém přenosu Chris Hadfield, kanadský astronaut na ISS, v dubnu 2013. Otázku mu položily středoškolačky Kendra Lemkeová and Meredith Faulknerová.
Podobně jako Karen Nybergová, která ukázala mytí vlasů ve vesmíru, i Hadfield odpovídal na otázku publika. A opět se jednalo o experiment spojený s vodou. Díky povrchovému napětí se totiž tato kapalina chová ve stavu beztíže naprosto neintuitivně.
Stlačený hadr a voda ve formě fascinujícího slizu
„Máme asi nejúžasnější hadr na světě,“ směje se Hadfield, zatímco ukazuje ručník do tvaru a velikosti hokejového puku (což je zřejmě i standardní kanadská jednotka velikosti). Místo kyblíku, který by v beztížném stavu neplnil svou funkci, použil vak s pitnou vodou. A když je ručník řádné promočený, začne jej kroucením ždímat.
Ždímání ručníku na Mezinárodní vesmírné stanici
Na záznamu je slyšet, jak publikum v přímém přenosu tleská. „Jak vidíte, z vody se stává válec. Voda jde po mé ruce,“ popisuje Hadfield. „Takže experiment vyšel krásně. Odpověď je, že voda se vyždíme z hadru, a kvůli povrchovému napětí vody putuje po povrchu hadru a pak mně na ruku. Jako kdybych měl na ruce želé.“
„Želé“ na ruce Chrise Hadfielda je udržováno u jeho ruky díky povrchovému napětí vody, která ji obepíná.
Povrchové napětí můžeme samozřejmě pozorovat nejen na ISS, ale i v běžných podmínkách na Zemi; ať už jde o formování kapek na okně, vln na hladině moře. Ve stavu mikrogravitace ale kapalina nepodléhá vlivu tíhy, a výsledky jsou proto mnohem ilustrativnější.
Hadfield samozřejmě na palubě ISS dělal i seriózní experimenty a kromě toho tři měsíce stanici velel. Ale na veřejnosti je znám především díky populárním experimentům a výstupům na sociálních sítích. Známý je jeho pokus odpovědět na otázky zvědavých diskutérů na Redditu (AMA) i jeho verze písně „Space Oddity“.
