Americké vlajky vztyčené na Měsíci už nejsou americké. Alespoň se to nepozná podle jejich barvy. Místo známých hvězd a pruhů jsou prázdné, jakoby odsud někdo všechny barvy vygumoval. Navíc jedna z vlajek už spadla. Celkem jich tam Američané zanechali šest.
První spadla hned po startu
Všechny americké vlajky do povrchu Měsíce zarazili astronauti z programu Apollo. Pět jich stále stojí. Jediná, která se válí v měsíčním prachu, je hned ta první, kterou zde postavili Aldrin a Armstrong při první misi Apollo 11 v roce 1969. Psali jsme o tom loni zde.
"Buzz Aldrin viděl, že vlajku srazily výfukové plyny z motorů Apolla 11, když modul z Měsíce startoval," psal už v roce 2008 na serveru Air & Space magazine Tony Reichhardt. Už tehdy předpokládal, že barva vlajky se bude blížit bílé.
Díky snímkům družice Lunar Reconaissance Orbiter (LRO) víme, že všechny ostatní vlajky doposud stojí. Družice, která od září 2009 podrobně zkoumá a snímá povrch Měsíce. Vedle hledání nerostných surovin a dalších zdrojů využitelných pro budoucí mise vytváří také doposud nejpodrobnější mapu Měsíce.
Sondou pořízené snímky analyzovali vědci z Arizona State University, aby zjistili, jak to s vlajkami je.
Již v minulosti zkoumali vědci kvůli vlajkám fotky z míst přistání. Přitom viděli něco, co vypadalo jako stíny vlajek na měsíčním povrchu, ale obrázky nebyly považovány za přesvědčivý důkaz.
Až loni mohli vědci z Arizona State University studovat fotografie stejných oblastí pořízených v různých časech a mohli tak pozorovat stíny krouží kolem bodů, kde měly být vlajky.
"Ze snímků pořízených LRO je nyní jisté, že americké vlajky všude stále stojí a vrhají stíny, až na Apollo 11," napsal na blogu profesor Mark Robinson z Arizona State University.
"Osobně jsem byl trochu překvapen, že vlajky přežily drsné ultrafialové záření a teploty na povrchu Měsíce. Jak nyní vypadají, je však jiná otázka," uzavřel svůj tehdejší komentář.
Bílá vlajka
Debata o stavu vlajek probíhá již desetiletí. Připojil se k ní i jejich výrobce Dennis Lacarruba. On sám si nemyslel, že by vlajky vůbec mohly tak dlouho stát a vůbec v nepříznivém prostředí vydržet.
"Nevěřím, že by z nich ještě něco zůstalo. Mám-li být upřímný, bude tam jen popel," citoval Lacarrubovo vyjádření server Gizmodo. Vlajky vyrobené z nylonu totiž musely během čtyřiceti let odolávat mikrometeoritům, výkyvům teplot od 50 po 100 °C a především mnohem škodlivějšímu intenzivnímu ultrafialovému záření a radiaci pocházející z čistého atmosférou nefiltrovaného slunečního záření.
Každá z vlajek stála v přepočtu necelých 650 korun. Nebyly přizpůsobené k tomu, aby odolávaly podmínkám na Měsíci delší dobu.
"Dokonce i na Zemi budou blednout barvy vlajek, které jsou vystavené jasnému slunečnímu záření mnoho let, a je třeba je vyměnit. Takže je pravděpodobné, že tyto symboly amerického úspěchu budou prázdné, vybělené působením ultrafialového záření a nefiltrovaného slunečního záření na povrchu Měsíce," vysvětlil na svém blogu americký geolog a lunární vědec z NASA Paul Spudis.
Jen pro připomenutí: NASA využívala program Apollo k letům na Měsíc v 60. a 70. letech minulého století. Od té doby na Měsíci žádná lidská ruka další vlajku na naší oběžnici nevztyčila. Do roku 1972 přistálo na Měsíci šest modulů s celkem 12 astronauty.
