Přesně před 43 lety se 24. července 1969 američtí astronauti z Apollo 11 vrátili z nejslavnější vesmírné mise, letu na Měsíc. Přistáli v Tichém oceánu a několik málo zasvěcených si oddechlo. Mohli totiž s klidem odložit návod, jak postupovat, kdyby návratovému modulu na Měsíci selhaly motory, a on se tak nemohl vrátit k Zemi. Nouzový plán popisují Discovery News.
Obávaná desetina procenta
V ideálním světě by se veškerá elektronika vyráběla tak, aby byla 100% spolehlivá. To je ovšem utopie a NASA si toho byla od začátku vědoma. Navzdory populárnímu sloganu "Failure is not an option" (Selhání nepřipadá v úvahu) tak NASA vše ladí na 99,9% úspěšnost. A pro onu zbylou desetinu procenta je potřeba plánovat pesimistické scénáře.
Prezidentův projev, vesmírný pohřeb a ticho
Původní středisko řízení vesmírných letů, ze kterého monitorovali i let Apollo 11.
Z celé mise Apolla 11 bylo přistání na měsíčním povrchu pravděpodobně nejriskantnější. Omezená zásoba paliva byla jen jedním z limitujících faktorů. Možnost, že astronauti budou muset z jakéhokoli důvodu na Měsíci zůstat a zemřít, až by jim došel kyslík, byla bohužel pořád reálná.
Pokud by se návratový modul nemohl vrátit na orbitu Měsíce a spojit se s čekajícím Michaelem Collinsem, NASA by samozřejmě zkusila všechno možné i nemožné pro to, aby pomohla poruchu na dálku opravit. Mnoho jiných možností by však nezbývalo. Nikdo by astronautům nemohl nijak fyzicky pomoci a Collins by se na Zemi vrátil bez nich.
Prezident Nixon by osobně informoval o situaci manželky obou astronautů, Janet Armstrongovou a Marion Aldrinovou. Pak by v přímém přenosu, jen krátce po triumfálním přenosu, který přikoval k obrazovkám diváky Země, přečetl projev.
- Český překlad
- Anglický originál
Nixonův připravený projev: Apollo 11 uvízlo na Měsíci
Osud tomu chtěl, že muži, kteří vylétli k Měsíci, aby jej v míru prozkoumali, na jeho povrchu v míru spočinou. Tito stateční muži, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, vědí, že neexistuje naděje na jejich návrat na Zemi. Ale vědí také, že v jejich oběti existuje naděje. Tito dva muži pokládají svůj život za vznešený cíl, za hledání pravdy a porozumění.
Truchlit po nich budou jejich rodiny a přátelé, truchlit bude celý národ a truchlit bude i Matička Země, která se odvážila vyslat dva své syny vstříc neznámému.
Svým zkoumáním dokázali spojit celý svět, svou obětí ještě těsněji utahují bratrský vztah všech lidí. V dávných dobách se lidé dívali ke hvězdám a viděli své hrdiny v souhvězdích. V moderních časech budeme dělat to samé, ale naši hrdinové jsou z masa a kostí.
Další lidé na Měsíc doletí a bezpochyby se i vrátí domů. Naše bádání nekončí. Ale tito muži byli první a zůstanou v našich srdcích na předních místech. Neboť každý, kdo se podívá v noci na měsíc, bude vědět, že tam někde, na povrchu jiného světa, je kousek, který navždy patří lidem.
Nixon's prepared speech: Apollo 11 Moon contingency
Fate has ordained that the men who went to the moon to explore in peace will stay on the moon to rest in peace. These brave men, Neil Armstrong and Edwin Aldrin, know that there is no hope for their recovery. But they also know that there is hope for mankind in their sacrifice.
These two men are laying down their lives in mankind's most noble goal: the search for truth and understanding.They will be mourned by their families and friends; they will be mourned by their nation; they will be mourned by the people of the world; they will be mourned by a Mother Earth that dared send two of her sons into the unknown.
In their exploration, they stirred the people of the world to feel as one; in their sacrifice, they bind more tightly the brotherhood of man. In ancient days, men looked at stars and saw their heroes in the constellations. In modern times, we do much the same, but our heroes are epic men of flesh and blood.
Others will follow, and surely find their way home. Man's search will not be denied. But these men were the first, and they will remain the foremost in our hearts. For every human being who looks up at the moon in the nights to come will know that there is some corner of another world that is forever mankind.
Lunární modul Apollo 11
Rádiový kontakt s lunárním modulem by zřejmě pokračoval, dokud by bylo možné bezproblémové spojení. Pak, po přerušení komunikace (pravděpodobně ještě za života astronautů), by kněz pronesl pohřební řeč, svěřil by astronauty hlubinám a zakončil by modlitbou Páně. Pohřeb by sledoval celý svět.
Motory Apolla 11 naštěstí fungovaly a astronauti se ze své mise triumfálně vrátili. Ve vesmíru zatím žádný astronaut (ani kosmonaut) nezemřel. "Vědomí, že na Měsíci jsou v lunárním modulu ostatky dvou mrtvých astronautů, by nepochybně naši přirozenou oběžnici proměnilo v tak trochu zlověstný objekt. Takto ale zůstává krásnou připomínkou našeho největšího vědecko-technického triumfu," komentuje to redaktorka Discovery News Amy Shira Teitel.
