Problém nastal krátce po startu. Přesnou povahu závady zatím neznáme, zřejmě se týkala urychlovacích motorů prvního stupně - podle předběžných informací došlo k rozlomení jednoho urychlovacího motoru prvního stupně. Stroj neměl dostatek výkonu, aby dostal sebe i náklad na oběžnou dráhu. Později vyšlo najevo, že jeden z bočních urychlovačů poškodil druhý stupeň rakety a ta tak ztratila tlak, což vedlo ke spuštění nouzového systému a navední lodě na přistání.
Potíže Sojuzu jsou patrné i z fotografií pořízených ze Země. Při oddělování urychlovacích motorů je na nich vidět více úlomků, než je obvyklé. Dobře rozdíl vynikne, pokud se obě fotografie položí vedle sebe, jak to udělal například Greg Dutra na Twitteru:
Na spodním snímku si snadno všimnete nepravidelnosti a vyššího počtu úlomků, které naznačuje, že došlo k narušení a zřejmě rozlomení nejméně jednoho uryhlovacího motoru prvního stupně.
Loď Sojuz MS-10 ovšem problémy přestála bez úhony a posádka se v návratovém moduluvrátila zpět k Zemi. Na Zem dosedla zhruba 150 kilometrů východně od Bajkonuru. Místo přistání určuje výhradně rychlost a směr pohybu kabiny, sestup je zcela neřízený.
Na palubě lodi MS-10 byli ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a Američan Nick Hauge. Při nouzovém návratu na ně podle informací z NASA TV působila přetížení „pouze“ 6-7 G, což naznačuje, že nosič skutečně poměrně výrazně ztrácel rychlost - jinak by bylo přetížení v této fázi letu ještě o pár G vyšší.
Posádka je podle posledních informací v pořádku, po přistání se s ní podařilo navázat spojení. Na místo už dorazili záchranáři, posádka je v pořádku a kosmonauti se sami dostali z kabiny ještě před příjezdem záchranářů.
Šéf Roskosmosu Andrej Rogozin uvedl, že už rozhodl o zřízení vyšetřovací komise k událostem, ale během dneška, tedy čtvrtka 11. října nechystá žádnou tiskovou konferenci. NASA také neupřesnila, kdy se k vzniklé situaci vyjádří. Na ISS je v tuto chvíli totiž pouze „okleštěná“ tříčlenná posádka. Ovčinin a Hauge měli vystřídat posádku s kosmonautem Andrew Feustelem, která se vrátila na Zemi 4. října.
Stejně jako při všech ostatních startech s posádkou, i v tomto případě byla použita varianta nosiče známá jako Sojuz-FG. Ta se do vesmíru podívala poprvé 21. května 2001 a od té doby slouží prakticky bez potíží. Dnešní let byl 65. a první neúspěšný. Nosič stále však používá analogový řídící systém, a míří tedy pomalu, ovšem jistě, do důchodu.
Od příštího roku by ho měl zcela nahradit Sojuz-2, který poprvé letěl v roce 2004. Jeho výsledky ovšem nejsou tak dobré jako u Sojuzu-FG. Z celkem 77 letů bylo 70 úspěšných, sedm neúspěšných (4 zcela, 3 „částečně neúspěšné“, kdy se například náklad nedostal na správnou oběžnou dráhu, ale na nějakou ano).