Že jsou černé díry nenasytná kosmická monstra, která lačně zhltnou všechno, co se objeví v jejich bezprostředním okolí, ví asi každý, kdo se jen trochu zajímá o astrofyziku. Přesto je s jejich existencí spojena spousta neznámých a řada záhad. Díky nedávnému objevu amerických astronomů jsme jejich poznání opět o krůček blíž. Poprvé v dějinách se vědcům podařilo sledovat průběh velmi neobvyklého jevu – pohlcení hvězdy černou dírou.
„K podobným událostem dochází velmi zřídka (v typické galaxii zhruba jednou za 10 000 let) a my máme štěstí, že celý proces můžeme studovat od začátku do konce,“ říká Suvi Gezari z Kalifornského technologického institutu, vedoucí studie, která má teprve vyjít v příštím vydání Astrophysical Journal Letters.
Pozorovaná černá díra zřejmě po tisíce let v klidu podřimovala v centru bezejmenné eliptické galaxie a kdyby se do její těsné blízkosti nedostala náhodná hvězda, ještě dlouho bychom o její přítomnosti asi nic netušili. Obluda se ale probudila k životu a osud hvězdy byl jednou pro vždy zpečetěn. Ohromné slapové síly ji roztrhaly na kusy a poté ji černá díra začala s chutí požírat. Při nezadržitelném pádu hvězdného materiálu (akreční disk) do nitra černé díry došlo k ohřátí plynu a k následné emisi ultrafialového a rentgenového záření. A právě pomocí tohoto záření mohl být celý průběh této mimořádné události zaznamenán.
Pro měření astronomové použili sondu GALEX (Galaxy Evolution Explorer, Průzkumník galaktického vývoje), jejímž hlavním úkolem je výzkum vzniku a vývoje galaxií. Na palubě má 50centimetrový teleskop, nesmírně citlivý na ultrafialové záření, které vydávají mladé hvězdy. Doplňková data poskytly i další teleskopy (družice Chandra, Kanadsko-francouzsko-havajskýteleskopu CFHT a Keckův teleskop), a tak bylo možno chronologicky sledovat pohlcování hvězdy černou dírou i na jiných vlnových délkách. Pozorování probíhala průběžně dva roky.
Černé díry jsou vesmírná tělesa koncentrované hmoty, jejíž gravitace je tak silná, že jí nemůže uniknout ani světlo. Předpokládá se, že supermasivní černé díry sídlí v galaktických jádrech. Nově nalezená černá díra je podle všeho asi desetmilionkrát hmotnější než naše Slunce. Její hostitelská galaxie se nalézá 4 miliardy světelných let daleko od nás v souhvězdí Pastýře.
„Galaxii jsme pozorovali v roce 2003 a žádné ultrafialové světlo z ní nevycházelo,“ shrnuje výsledky celého projektu Gezari. Záření se podle jeho slov objevilo až v roce 2004. „Nabízí se jediné možné vysvětlení takového jevu, a sice, že hvězda byla černou dírou pohlcena.“
