I kdybychom aktuálně nepočítali průzkumnou sondu Mangalján u Marsu, anebo družice, které jsou určeny pro telekomunikace i dálkový průzkum Země, podařilo se Indii 17. prosince časně ráno našeho času vykročit k vlastním pilotovaným letům.
Důležitý balistický skok
K balistické zkoušce byla v 5 hodin středoevropského času z kosmodromu Šríharikota vynesena experimentální návratová kabina CARE (Crew module Atmospheric Re-entry Experiment), která po dosažení výšky 126 km vstoupila ve výšce kolem 80 km do hustých vrstev atmosféry a po balistickém sestupu a otevření padáku úspěšně přistála 20 minut a 43 sekund od startu v Bengálském zálivu asi 180 km od ostrova Nicobar. Návratová kabina byla nalezena a vyzdvižena jednotkami indické pobřežní stráže.
Zatím bez posádky
Prověřovala se kritická fáze návratu kosmické lodi, tedy odolnost zvoleného dlaždicového tepelného štítu, aerodynamické brzdění v horních vrstvách atmosféry, možnost stabilizace kabiny ve třech osách během sestupu a nakonec činnost padákového systému. Nejprve se otevřel stabilizační padák o průměru 2,3 m, následoval brzdicí padák o průměru 6,2 m a po něm hlavní nosný padák o průměru 31 m.
Rozměrná kosmická kabina
Svým tvarem zploštělého kužele o průměru 3,2 m a výšce 2,7 připomíná indická kosmická kabina návratové moduly lodí programu Apollo, ale také Dragon, Boeing CST-100 a vlastně i ruského Sojuzu. Její hmotnost byla 3 735 kg. Podle předběžných plánů by k bezpilotní zkoušce na oběžné dráze kolem Země mělo dojít v roce 2016 a o 4 roky později by do ní mohli usednout dva indičtí kosmonauti. Pokud bude program úspěšně završen tímto startem, stane se Indie po Rusku, Americe a Číně čtvrtým státem světa, schopným dopravit člověka do kosmu vlastními technickými prostředky.
Již dnes Indie úspěšně vynáší na oběžnou dráhu kolem Země vlastní i zahraniční umělé družice a úspěšně se zapojila do meziplanetárního vědeckého výzkumu.
Nová nosná raketa
Pozornost vzbuzuje také nová 43,5 m vysoká raketa GSLV Mark III E se dvěma mohutnými urychlovacími stupni (boostery) na tuhé pohonné hmoty, s prvním stupněm na kapalné pohonné hmoty a s horním stupněm, který je vybaven kryogenním raketovým motorem, tedy špičkovou technologií, jakou používají jen vyspělé kosmické státy.
Při nynějším experimentu byl ovšem horní stupeň pouze pasivní. Tato raketa by měla dopravovat na oběžnou dráhu kolem Země náklady o hmotnosti až 10 t a především by měla sloužit k dopravě telekomunikačních družic na geostacionární dráhu ve výšce kolem 36 tisíc kilometrů, což je ekonomicky velice přitažlivá část kosmického podnikání a argument proti kritikům indického kosmického programu, kteří upozorňují na nutnost řešení sociálních a ekonomických problémů.
