Zemřel Antonín Vítek. Vždy věděl, co a proč se ve vesmíru pohnulo

  10:46aktualizováno  10:46
Ve věku 72 let zemřel po dlouhé nemoci popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Je autorem největší databáze umělých těles ve vesmíru. Žádný mediálně sledovaný start rakety nebo raketoplánu se bez něj neobešel. Ať v rádiu, televizi nebo na Technet.cz vždy vtipně a přitom přesně informoval o tom, co se na startu nebo přímo ve vesmíru děje.

Antonín Vítek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Když se ve vesmíru pohnulo byť jen smetí, stačilo zavolat Vítkovi a on vždy věděl, proč se to stalo a co to může pro lidstvo znamenat. Málokdy se kvůli tomu musel podívat do nějakých materiálů. Většinou to už měl dávno v hlavě, případně i na svém unikátním webu Space 40, který se věnuje družicím a kosmickým sondám.

Antonín Vítek udivoval diváky při komentovaných startech či přistání kosmických plavidel svou absolutní znalostí všeho, co se v daném okamžiku dělo. Znal z paměti přesné časové údaje, kdy která operace během odpočítávání začne a jak skončí. Podle barvy a místa kouře poznal, co přesně bylo právě zažehnuto nebo odpojeno a zda je vše v pořádku, nebo nikoliv. Dokázal postřehnout, vysvětlit a barvitě popsat i děje divákovu oku neviditelné nebo téměř nepostřehnutelné. Nejen v tomto ohledu byl a stále je nenahraditelný.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 a do roku 1985 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Podílel se mimo jiné na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro družicové stanice Saljut 7 a legendární Mir. Do své smrti pracoval na Akademii věd.

Vítek je autorem mnoha článků o kosmonautice v časopisech Vesmír a Letectví+kosmonautika. Je také spoluautor Malé encyklopedie kosmonautiky (1982). Na základě seriálu, který vznikl pro náš server, vydal v roce 2008 se svým dlouholetým přítelem, odborným novinářem a publicistou Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. V roce 2009 získal cenu Littera Astronomica, kterou mu udělila Česká astronomická společnost za popularizaci kosmonautiky a vedení již zmíněné celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40. Dlouhou dobu spolupracoval s deníkem MF DNES. Byl mezi prvními, kdo informoval svět o tragédii raketoplánu Columbia.

S redakcí Technet.cz spolupracoval od roku 2007, kdy na počest 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik začal vycházet již zmíněný seriál Půlstoletí kosmonautiky. Vycházel přes rok. Volně na něj v roce 2010 navázal cyklus článků  Kosmické přístavy známé i neznámé. Ten už Antonín Vítek kvůli nemoci dokončit nestihl.

Ještě v listopadu 2011 přednášel před vyprodaným sálem v budově Akademie věd o aktuálním dění ve vesmíru (na záznam se můžete podívat zde). Shodou okolností byla tehdy hlavním tématem ruská sonda Phobos Grunt, která byla tak špatně naprogramovaná, že se v lednu zřítila do Tichého oceánu.

Antonín Vítek zemřel po dlouhé a těžké nemoci krátce po svých sedmdesátých druhých narozeninách.

Karel Pacner před časem věnoval svému kamarádovi Vítkovi speciální článek, přečíst si jej můžete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

NASA ukončila přelet nejvzdálenější planetky, kterou kdy navštívila

Planetka Ultima Thule ve 3D pro brýle filtrující barevné složky pro levé a...

Sonda New Horizons, která 1. ledna přeletěla nad planetkou v Kuiperově pásu, se nyní na pět dní odmlčí kvůli překážce v...

Ruský modul ISS má prodlouženou záruku, údajně je však v kritickém stavu

Snímek ISS pořízený členem posádky mise STS-96 z paluby raketoplánu Discovery...

Ruský modul Zarja už je na oběžné dráze přes dvacet let a již dávno vypršela původní záruční doba jeho přístrojů....

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Najdete na iDNES.cz