Zemřel Antonín Vítek. Vždy věděl, co a proč se ve vesmíru pohnulo

  10:46aktualizováno  10:46
Ve věku 72 let zemřel po dlouhé nemoci popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Je autorem největší databáze umělých těles ve vesmíru. Žádný mediálně sledovaný start rakety nebo raketoplánu se bez něj neobešel. Ať v rádiu, televizi nebo na Technet.cz vždy vtipně a přitom přesně informoval o tom, co se na startu nebo přímo ve vesmíru děje.

Antonín Vítek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Když se ve vesmíru pohnulo byť jen smetí, stačilo zavolat Vítkovi a on vždy věděl, proč se to stalo a co to může pro lidstvo znamenat. Málokdy se kvůli tomu musel podívat do nějakých materiálů. Většinou to už měl dávno v hlavě, případně i na svém unikátním webu Space 40, který se věnuje družicím a kosmickým sondám.

Antonín Vítek udivoval diváky při komentovaných startech či přistání kosmických plavidel svou absolutní znalostí všeho, co se v daném okamžiku dělo. Znal z paměti přesné časové údaje, kdy která operace během odpočítávání začne a jak skončí. Podle barvy a místa kouře poznal, co přesně bylo právě zažehnuto nebo odpojeno a zda je vše v pořádku, nebo nikoliv. Dokázal postřehnout, vysvětlit a barvitě popsat i děje divákovu oku neviditelné nebo téměř nepostřehnutelné. Nejen v tomto ohledu byl a stále je nenahraditelný.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 a do roku 1985 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Podílel se mimo jiné na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro družicové stanice Saljut 7 a legendární Mir. Do své smrti pracoval na Akademii věd.

Vítek je autorem mnoha článků o kosmonautice v časopisech Vesmír a Letectví+kosmonautika. Je také spoluautor Malé encyklopedie kosmonautiky (1982). Na základě seriálu, který vznikl pro náš server, vydal v roce 2008 se svým dlouholetým přítelem, odborným novinářem a publicistou Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. V roce 2009 získal cenu Littera Astronomica, kterou mu udělila Česká astronomická společnost za popularizaci kosmonautiky a vedení již zmíněné celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40. Dlouhou dobu spolupracoval s deníkem MF DNES. Byl mezi prvními, kdo informoval svět o tragédii raketoplánu Columbia.

S redakcí Technet.cz spolupracoval od roku 2007, kdy na počest 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik začal vycházet již zmíněný seriál Půlstoletí kosmonautiky. Vycházel přes rok. Volně na něj v roce 2010 navázal cyklus článků  Kosmické přístavy známé i neznámé. Ten už Antonín Vítek kvůli nemoci dokončit nestihl.

Ještě v listopadu 2011 přednášel před vyprodaným sálem v budově Akademie věd o aktuálním dění ve vesmíru (na záznam se můžete podívat zde). Shodou okolností byla tehdy hlavním tématem ruská sonda Phobos Grunt, která byla tak špatně naprogramovaná, že se v lednu zřítila do Tichého oceánu.

Antonín Vítek zemřel po dlouhé a těžké nemoci krátce po svých sedmdesátých druhých narozeninách.

Karel Pacner před časem věnoval svému kamarádovi Vítkovi speciální článek, přečíst si jej můžete zde.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Z Mezinárodní vesmírné stanice se v lodi na padáku vrátili tři astronauti

Ruská kosmická loď Sojuz MS-11 s tříčlennou při bezpečném přistání v kazašské...

Kosmická loď Sojuz MS-11 přistála nad ránem v kazašské stepi s mezinárodní posádkou z ISS. Na orbitě strávili přes 200...

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.

Najdete na iDNES.cz