Současný odpor k očkování není tak velkou historickou anomálií, jak bychom si možná mysleli. „V Praze mají vrch nepřátelé očkování a všecky dosavadní pokusy, aby očkování se povzneslo, setkaly se s krutým odporem lékařů a obecenstva,“ hodnotil stav vakcinace proti neštovicím v hlavním městě českého království závěrečný odstavec Zprávy o očkování v roce 1883 (citace v práci B. Kříže a Č. Beneše – v PDF).
Lidé umírali na epidemie, kterým se dalo zabránit, dávno před (ne)slavným podvodem Andrew Wakefielda. Anglie měla řádově až desítky tisíc případů neštovic ještě ve dvacátých letech dvacátého století, kdy už třeba v českých zemích byla nemoc dokonale vymýcena.
Byť racionalizace a důvody odporu nejsou stejné, některé paralely se vysledovat dají. Zmiňovaná zpráva mimo jiné také uvádí, že zvýšený zájem o očkování je pouze v letech, kdy se objeví větší epidemie – a zdá se, že něco takového se děje i v roce 2021.
Snad vyhlídky na konec omezujících opatření, snad dobré výsledky vakcín nejen v klinických zkouškách, ale i při reálném nasazení mění názor velké části veřejnosti na očkování proti covidu-19.
Změna na přelomu roku
Naznačují to data z průzkumů. V Česku se například v posledních dnech objevily výsledky ankety společnosti Median pro Český rozhlas. Podle nich by se v tu dobu nechalo naočkovat proti koronaviru 64 procent lidí.
To je sice na spodní hranici odhadů pro vytvoření „stádní“ imunity, která má zpomalit šíření nemoci a zabránit vzniku velkých epidemií, ale je to podstatně víc než ještě před pár měsíci.
V květnu loňského roku mělo podle průzkumu stejné agentury zájem nechat se očkovat jen 49 procent respondentů. V listopadu 2020 to bylo 45 procent oslovených. Změna za posledních několik měsíců je razantní.
Podobný výsledek měl i průzkum ministerstva zdravotnictví s jinou metodikou. Podle jeho výsledků „rozhodně pro“ očkování na začátku února 2021 bylo 52 procent respondentů, zatímco v prosinci jen 39 procent.
Podobné je to i ve světě. Podle průzkumu prováděného londýnskou Imperial College a marketingovou společnosti YouGov stoupá důvěra ve vakcíny v řadě zemí světa. Třeba ve Španělsku v listopadu 2020 na otázku „Nechali byste se tento týden očkovat, pokud by to bylo možné?“ odpovědělo „rozhodně ano“ 28 procent respondentů. V lednu 2021 to bylo již 52 procent. V Německu stoupla ochota k očkování ve stejné době z 26 na 41 procent.
Výsledky průzkumu prováděného společností YouGov a vědci z londýnské Imperial College. Jde konkrétně o odpověď na otázku „Pokud budete mít přístup k vakcíně proti covid-19, necháte se očkovat?“. Byť počet lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, obecně stoupá, mezi jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly. Za zmínku stojí příklad k očkování obecně velmi skeptických Francouzů. Tam až v posledních dvou měsících převážili respondenti ochotní se očkovat nad těmi, kteří by očkovat nedali. Přitom země za sebou si prošla vážnou jarní i zimní vlnou, které doprovázely velmi nepříjemná omezení společenského života.
Podobné výsledky hlásí i průzkumy z USA. Pro společné šetření společnosti Axios a agentury Ipsos (PDF) uvedlo 57 procent respondentů, že už mají alespoň jednu dávku nebo si vakcínu nechají určitě dát. V lednu to přitom bylo 43 procent, v prosinci 27 procent a v září jen 13 procent. Podobný nárůst zachytily i další průzkumy (například Kaiser Family Foundation).
Neznamená to samozřejmě, že všichni změnili názor. Stále existuje poměrně silná skupina těch, kdo tvrdí, že se rozhodně očkovat nenechají. Například v USA, podle nejnovějších výsledků, tvoří zhruba 15–20 procent dotazovaných.
Uvidíme, zda v blízké budoucnosti dobré výsledky vakcín či další okolnosti budou z této skupiny ukrajovat a jak silný jejich odpor v které zemi bude. Nyní se ovšem zdá, že neochota k očkování skutečně nebude v nejbližších týdnech a měsících téměř nikde na světě tím hlavním problémem.
