Jednou z nenápadných, ale významných vymožeností posledních několika desetiletí jsou trvalé (či permanentní) magnety. Vyrábějí se ze sloučenin tzv. kovů vzácných zemin, jako je neodym. Na svou velikosti jsou několikanásobně silnější než běžné železné magnety.
Éra magnetů z kovů vzácných zemin začala v laboratořích v polovině 60. let, o půl století později jsou nezbytnou součástí všech možných zařízení, od aut po počítače. Relativně neznámé a nechtěné kovy vzácných zemin se tak staly strategickým materiálem, se kterým se vedou i obchodní války.
Magnety z nich se zase postupně se dostaly do domácností, nejen jako užitkové magnety, ale třeba jako "skládačky", ze kterých si můžete vytvářet nejrůznější útvary. Malé lesklé kuličky jsou nejen zábavné, ale také dost malé na to, aby se daly spolknout, případně dokonce vdechnout. Začaly se tak objevovat zprávy o dětech, které magnety spolkly a měly z toho zdravotní komplikace. Jedna kulička není problém, ale pokud se jich do těla dostane více, může dojít ke komplikacím (více zde).
Kolem zpráv o zranění od magnetů se strhla poměrně vášnivá debata, především v USA. Loni tam byl dokonce na jistou dobu pozastaven jejich prodej. Některé organizace dále požadují jejich zákaz a považují je za nebezpečné. Na Novém Zélandu jsou od jara 2013 magnety skutečně zakázané, v USA ani EU takto radikální návrh širokou podporu zatím nezískal.
Několik amerických odborníků se nyní pokusilo zjistit, jak to doopravdy se zraněním magnety je. Neprošli všechny zdravotní záznamy všech dětských pacientů v USA, ale podívali se na síť amerických nemocnic, které slouží jako statisticky významný vzorek celé země (tzv. síť NEISS). Je to jakýsi řez americkým zdravotnickým systémem. Údaje z něj se dají poměrně bezpečně rozšířit na trendy v celé zemi. Ale i tak jde samozřejmě stále jen o odhad.
Z údajů se zdá, že v posledních letech skutečně velmi přibývá dětí, které magnety spolkly. V letech 2002 až 2003 dorazilo k lékařům v celých USA zhruba tisíc dětí s magnetem v trávicím traktu, v letech 2010 až 2011 už to bylo kolem pěti tisíc. Případů začalo rychle přibývat mezi lety 2006 a 2007, kdy jejich počet podle odhadů vyskočil ze zhruba 1 500 na necelé čtyři tisíce.
Počet případů polknutí magnetu dětmi v USA během posledního desetiletí. Jde o odhad vzniklý na základě zkoumání reprezentativního vzorku. Světle jsou vyznačeny případy polknutí jednoho magnetu, které jsou obvykle málo nebezpečné. Tmavé jsou případy polknutí několika magnetů, které mohou spíše skončit zdravotními komplikacemi.
Celkový počet všech zdravotních komplikací s magnety v těle se za první desetiletí 21. století zvýšil ani ne o polovinu (ze zhruba 3 800 případů na přibližně 5 200). Zatímco nyní většina dětí, které musí vyhledat lékaře, magnety polyká, dříve je mívaly v dýchacích cestách. Autoři práce tvrdí, že magnety se často dětem do těla dostaly, když na obličeji vytvářely imitaci piercingu.
Vědci podle zastoupení ve svém vzorku odhadují, že v roce 2002 vyhledalo lékaře v celých USA cca 2 500 dětí, které vdechly magnet nosem. V roce 2010 už měli ve zkoumaném vzorku jen pár případů, na jejichž základě se neodvažují o počtu případů v celém USA nic říci.
Proč ubývá vdechnutí, není jasné. Možná rodiče varují děti důrazněji? Možná už není piercing v módě ani mezi dětmi? Možná došlo ke změně v názoru lékařů? Ať je to jakkoliv, autoři věrohodné vysvětlení nenabízí.
Celkový obrázek není rozhodně nijak hrozný. Zdá se, že přibývá případů, kdy děti spolknou několik magnetů naráz. I když to jsou vážnější případy, ve vzorku 900 zkoumaných lékařských záznamů neskončil žádný smrtí. A ani ne desítka vyžadovala bezprostřední chirurgický zásah. Nejhorší byly dva případy proražení střevní stěny.
Na následky jiných úrazů zemře v USA ročně kolem cca 12 tisíc dětí. Magnety jsou tedy opravdu zanedbatelné nebezpečí.
Není to jen pro batolata
Pro nás dospělé je asi překvapivé, jak staré jsou děti, které si tyto potíže přivodily. Průměrný věk dětí, které magnety spolkly, je pět let. Průměrný věk malých pacientů, kterým se magnet dostal do nosu, je 10 let. I autoři výzkumu se tomu do jisté míry diví. Selský rozum by napovídal, že vdechnutí magnetu je spíše záležitost malých dětí a starší děti už budou rozumnější.
Trend je celkem jasný: úrazů s magnety přibývá. Ale není to nijak hrozné a nemusí to tak nutně zůstat. Výrobci například magnety balí tak, aby se k nim děti nedostaly, nebo dokonce kuličkám dávají nechutnou příchuť, aby odradili alespoň některé děti. Firma Nano Magnetics vyvinula způsob, jak kuličky potáhnout neomyvatelnou tenkou vrstvou s příšernou chutí. Vrstva podle výrobce obsahuje denatomiumbenzoát, což je nejhořčejší známá látka na světě. Podle zkušeností "testovačů" to tak opravdu je (jak jsme už psali).
