S covidem, či na covid? Neveřejné statistiky úmrtí ukazují sílu druhé vlny

aktualizováno  1:37
Podzimní vlna nákazy virem SARS-CoV-2 během října zásadně navýšila počty úmrtí v Česku. Ukazují to neveřejné statistiky úmrtí ministerstva vnitra. Zemřelých „navíc“ je přitom ještě o něco více, než těch, kteří podle statistik podlehli nemoci covid-19.
Fotogalerie2

Statistiky ukazují, o kolik více v roce 2020 zemřelo lidí oproti rokům předchozím. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Kdyby „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ byla samostatná kategorie v příčinách úmrtí, šlo by nyní v ČR o příčinu nejčastější. V Česku v posledních říjnových dnech roku 2020 umíralo přes 450 lidí, někdy i více než 500 lidí denně. V letech předchozích to bylo v průměru 300, nárůst je tedy přibližně o polovinu.

Co jsou „nadúmrtí“

Tzv. „excess mortality“ udává, kolik lidí v daný časový úsek zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru pro srovnatelný časový úsek v dané lokalitě.

Vyplývá to ze zatím neúplných údajů o úmrtích, které shromažďuje ministerstvo vnitra v rámci tzv. evidence obyvatel. Na konci října se v datech začal výrazně projevovat vliv druhé vlny covidu-19.

My jsme ministerstvo požádali o nejnovější data, která dávají obraz o počtech úmrtí cca do státního svátku 28. října. K prohlédnutí jsou v našem nástroji. Ve spodním grafu můžete zároveň porovnat s oficiálními statistikami úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19.  

Opravdu výrazně více úmrtí nad dlouhodobý trend (tzv. „nadúmrtí“) začalo přibývat zhruba v polovině října. Tedy zhruba v době, kdy byl znovu vyhlášen nouzový stav. Tato data jako první zveřejnil Český rozhlas, náš graf obsahuje údaje aktualizované zhruba o necelé dva týdny.

Víc než jen covid-19

Tento graf je nepřímou, ale výmluvnou odpovědí na otázku „zemřel s covidem, nebo na covid“? Jak se můžete sami přesvědčit, počty nadúmrtí jsou zhruba stejně vysoké či ještě spíše vyšší než počty úmrtí v souvislosti s covidem. S ohledem na tyto údaje je těžké hájit hypotézu, že lidé umírají „s covidem“ a jen v podstatně menší míře „na covid“.

Ukazuje totiž, že úmrtí na covid-19 netvoří jen významný podíl všech úmrtí, ale navyšují celkový počet úmrtí. Jinými slovy: umírají lidé, kteří by jinak letos neumřeli.

Ukažme si to na dni, kdy podle evidence došlo k nejvyššímu počtu úmrtí. Dne 26. října podle dosavadních údajů mělo zemřít 519 lidí. Statistiky „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ ministerstva zdravotnictví pro tento den uvádějí číslo 159.

Koncem října stoupl počet zemřelých o 50 % oproti dlouhodobému průměru. Nárůst časově i velikostně odpovídá nárůstu úmrtí ve spojení s covid-19.

Průměrný počet úmrtí v těchto dnech se pohybuje těsně pod 300, samozřejmě s výkyvy v řádech jednotek procent. Lépe by bylo tedy říci, že dlouhodobý normál je zhruba mezi 270-320 úmrtí za den. V roce 2020 byl tento dlouhodobý průměr překročen cca o 200. Ze tří čtvrtin je tak nárůst vysvětlen počtem úmrtí, která souvisejí s covidem.

Jednotlivý den by sám o sobě mohl být výjimkou. Ale souvislost mezi počtem „zemřelých navíc“ a „zemřelých na covid“ je patrná i při pohledu na týdenní součty.

Porovnání statistik o počtu úmrtí týdně: statistiky ČSÚ sahají jen do konce září, obsahují i cizince, kteří zemřeli v ČR Statistiky evidence obyvatel MV ČR sahají do konce října). Informace o počtu covid-19 úmrtí z MZ ČR jsou k dispozici až do současnosti, uvádíme poslední dovršený týden. Dlouhodobý průměr pochází z dat ČSÚ.

Od 37. týdne počet „úmrtí navíc“ značně stoupá, celkový počet úmrtí daný týden zvedl o více než 50 %. Na grafu je vidět, že nárůst prakticky přesně odpovídá nárůstu počtu covid-19 úmrtí. Ve 43. týdnu (třetí říjnový týden) je vidět, že nadúmrtí jsou tvořena ze 63 % právě lidmi s covid-19.

K dalším týdnům zatím aktuální data o nadúmrtích nemáme. Protože však ve 44. i 45. týdnu počet zemřelých pacientů s covid-19 nadále stoupá, lze očekávat, že poroste i počet nadúmrtí.

Údaje o úmrtích jsou zatím nekompletní

Údaje jsou také nepochybně stále nekompletní. Počty zemřelých v posledních říjnových dnech se ještě navýší. Zhruba řečeno je evidence obyvatel přesná po dvou týdnech na cca 90 procent, zbylá úmrtí se pak do statistiky dostanou během dalších dvou týdnů. Kompletní jsou tak údaje zhruba měsíc staré.

Pokud to vztáhneme k námi zmíněnému 26. říjnu, konečný počet zemřelých pro daný den s velkou pravděpodobností překročí 550. Není výjimkou, když v evidenci ještě po 14 dnech přibude pro daný den několik desítek úmrtí.

Na základě vývoje z předchozích let se dá tedy očekávat, že konečné počty zemřelých ještě do konce října překročí 500 denně. Ovšem jde o odhad založený na údajích z „nepandemických“ dob, a tak těžko odhadovat, jak veliký bude skutečně rozdíl letos.

Kdy budeme vědět přesně? Konečná data zveřejňuje Český statistický úřad, který do nich zahrne také cizince zemřelé na našem území nebo případy, kdy datum úmrtí nebylo jasně určeno. Rozdíl proti evidenci obyvatel je ovšem obvykle malý, pohybuje se obvykle kolem (či spíše do) jednoho procenta. Data ČSÚ mají ovšem zpoždění cca sedmi týdnů.

Zobrazit více
Sbalit

Zvýšené počty úmrtí hlásí z celého světa

Česko v tomto ohledu není unikátní. Už dlouho statistici sledují tuto metriku nadúmrtí, anglicky zvanou excess mortality. A zatímco Česko se první vlně covidu díky včasným a důrazným opatřením vyhnulo, jinde se už první vlna na statistikách významně projevila. Vybrali jsme několik zemí, které stojí za zmínku, ať už tím, že zde byl počet nadúmrtí velmi vysoký (USA, Itálie, Švédsko, Španělsko), nebo naopak tím, že země první vlnu epidemie zvládla bez významnějšího zvýšení počtu úmrtí (Německo, Jižní Korea, Švýcarsko).

Nadúmrtí je navíc v řadě zemí více než těch, kteří zemřeli „v souvislosti s covidem“ (byť přesná metodika, podle které se lidé do této statistiky zařazují, se může země od země lišit).

Ke stejnému závěru dospělo například srovnání úmrtnosti během jara a léta ve 21 vyspělých zemí, které bylo publikováno v časopise Nature (ve srovnání je i Česko, které v daném období ovšem nadúmrtí nevykazovalo). Autoři konstatují, že v průměru zemřelo o 23 procent lidí více, než kolik bylo uvedeno ve statistikách jako oběti covidu. V jednotlivých zemích byl samozřejmě rozdíl různě veliký; pohyboval se v rozmezí 7 až 38 procent.

Proč pandemie zabíjí více lidí?

Příčiny rozdílu mezi počtem úmrtí na covid a celkovým počtem nadúmrtí zatím dokonale vysvětleny nejsou.

Část budou nepochybně tvořit nezachycené případy nákazy virem SARS-CoV-2 a následného onemocnění. To se bude týkat nejspíše i Česka. I tady lékaři objevili v posledních týdnech při zpětné kontrole řadu případů, kdy covid způsobil náhlé, nediagnostikované úmrtí doma. Bohužel, v tuto chvíli můžeme pouze řícit, že k podobným případům dochází a nevíme přesně, jak často, a jak velkou část nadúmrtí tyto případy tvoří.

Někteří lidé také mohou zemřít, protože ve strachu z nákazy nevyhledají lékařskou péči. V těžce postižených regionech někteří negativní pacienti nejsou ošetřeni včas nebo pro ně vůbec nejsou volná lůžka. Příčin bude nejspíše celá řada, a jejich přesný podíl zatím neznáme

Izolace v rámci preventivních opatření může také snižovat výskyt některých nemocí nebo snížení nehodovosti. Proto například Německo zřejmě zaznamenalo v první polovině 2020 pokles oproti předchozím rokům.

Zobrazit více
Sbalit

Na datech ze zahraničí je také vidět, že po pandemické vlně nenásleduje bezprostředně propad úmrtnosti. Není to tak, že by zemřeli lidé, kteří by tak jako tak zemřeli v následujících několika měsících. V průměru nemoc podle vícera prací s daty z různých zemí zemřelého připraví totiž cca o 10 let života, k žádnému velkému „vyrovnání“ smrtnosti tedy nedojde.

Covid nezabíjí jen ty, co by „brzy zemřeli i bez covidu“. V průměru připraví covid-19 zemřelé přibližně o deset let života.

Je to neintuitivní. Průměrný věk zemřelých „v souvislosti s covidem-19“ je téměř 79 let - prakticky stejně jako je průměrný věk v České republice. Jak ho může v průměru připravit o 10 let? Jde o poměrně složitý výpočet, který zde nerozebereme do detailu, ale je důležité si uvědomit dva faktory.

Nezanedbatelná část z celkových ztracených let připadá na lidi v nižším věku. Zemřelý čtyřicátník či padesátník přišel nejspíše o desítky let života (ne ve všech případech samozřejmě, ale v průměru). Ve vyspělých zemích přitom 20 procent covid-19 úmrtí připadá na lidi pod 70 let.

Statistika v kontextu: kolik lidí ve vašem věku by covid-19 mohl zabít v ČR?

článek z března 2020

Ovšem i v případě, že kvůli nákaze virem zemře 79letý člověk, stále ho nemoc připravila o několik let života. Musíme si totiž uvědomit, že do průměru se počítají všichni, kteří již zemřeli v minulosti. Tedy všichni ti, již zemřeli na dětské nemoci, při nehodách či pracovních úrazech. Nebo podlehli předčasně například infarktu.

Podle údajů Českého statistického úřadu tak může dnešní osmdesátník v průměru očekávat, že bude žít dalších osm let (rozdíl mezi ženami a muži je v tomto věku již malý, zhruba rok), tady cca do 88 let. Nákaza virem SARS-CoV-2 ovšem pravděpodobnost toho, že jich dožijí, výrazně sníží.

Oprava: V článku jsme opravili interaktivní prvky, které se v původní verzi nedopatřením nezobrazovaly. Článek také uváděl nedopatřením příliš nízkou hodnotu naděje na dožití. Podle úmrtnostních tabulek ČSU má být cca 8 let, nikoliv pět. Za chyby se omlouváme.

Nejčtenější

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

Atentát na Kima. Diktátora zachránil sovětský důstojník skokem na granát

V zemích s nestabilním uspořádáním nejsou politicky motivované atentáty ničím neobvyklým. Severní Korea, jako jedna z nejtužších komunistických diktatur světa, nebyla výjimkou. Prvního diktátora Kim...

Z vesmíru se vrátila ryze ženská posádka s Katy Perry i přítelkyní Bezose

Teprve podruhé v historii se dostala do kosmického prostoru posádka složená pouze z žen. Právě v pondělí totiž odstartoval nosič New Shepard, aby posádku vynesl. Nejznámější členkou týmu mise NS-31...

Nejtemnější doba Sudet. Mrtvé pohřbívali jen tak po lesích

V dalším dílu našeho seriálu o konci druhé světové války v Sudetech se díky rozsáhlé badatelské práci dozvíme o skutečnostech, které se podařilo odkrýt teprve nedávno. Jde o velmi temnou kapitolu...

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

Potápěč si na Facebooku koupil vrak lodi, potopené torpédem v roce 1917

Koupit si loď je krásné, ale zároveň velmi zavazující. Majitele čeká náročná údržba, náklady na kotvení apod. Britský potápěč našel ekonomičtější řešení, když si na portálu Facebook Marketplace...

19. dubna 2025

Filozofové předpověděli, kterak zlé myslící stroje ovládnou svět. Už zase

Posledních několik dnů se hodně mluví o prognóze AI 2027. Jde o jednasedmdesátistránkový dokument, mapující možný vývoj velkých jazykových modelů v blízké budoucnosti. V tomto článku shrneme jeho...

18. dubna 2025  15:58

Výzkum 14 153 443 projevů v americkém Kongresu: zákonodárci opouštějí fakta

Zástupci amerických občanů se ve svých řečech přestávají odkazovat na ověřitelné skutečnosti. Nahrazují je intuicí a osobními dojmy. Pokles začal už v sedmdesátých letech minulého století. Současný...

18. dubna 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

18. dubna 2025

Vzdálená planeta má známky života, hlásí vědci. Je tu však několik „ale“

Vesmírný teleskop Jamese Webba přinesl podle skupiny vědců z Cambridgeské univerzity zajímavý objev na 124 světelných let vzdálené planetě K2-18b. V atmosféře této planety totiž odhalili molekuly...

17. dubna 2025  12:57

Bulharsko zažilo před 100 lety nejbrutálnější teroristický útok v dějinách

V polovině dubna 1925 se v bulharské Sofii odehrál nejhorší teroristický útok v dějinách země. Konečná bilance: 213 mrtvých a 500 zraněných. Bombový útok měli na svědomí místní komunisté, spekulovalo...

17. dubna 2025  10:30

Apple připravuje systém, který má změnit to, jak využíváte jeho iPady

Za necelé dva měsíce by měla společnost Apple představit novou generaci operačního systému pro své tablety. A mohla by to být změna, která konečně přinese větší využití potenciálu, který toto...

17. dubna 2025

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

17. dubna 2025,  aktualizováno  12:05

Spotify postupně nabíhá po masivnímu výpadku po celém světě

Pokud vám dnes hudební služba Spotify nefunguje, nejste sami. Uživatelé z celého světa hlásí výpadky této nejrozšířenější cloudové hudební platformy.

16. dubna 2025  15:54,  aktualizováno  16:46

„Ségro, nežer mě,“ pavouci mají podivné skrupule vůči pojídání sourozenců

Pokoutníci nálevkovití se zdráhají žrát své bratry a sestry. Chovají se tak ale jen, když vyrůstají v kolektivu. Jedináčci si na nich klidně smlsnou.

16. dubna 2025  15:02,  aktualizováno  15:02

OpenAI buduje sociální síť. Když bude úspěšná, může být zdrojem dat pro AI

OpenAI před dvěma a půl lety nastartovala současný boom generativní umělé inteligence. Nyní podle portálu The Verge pokukuje po možnosti vytvořit vlastní sociální síť. Může se jí hodit, když bude...

16. dubna 2025  10:22

Co udělá s tělem těhotenství? Kosti a játra se vzpamatovávají i déle než rok

Ani rok nestačí na to, aby se organismus matky vrátil po porodu do stavu, v jakém byl před otěhotněním. Nejpomaleji se vzpamatovávají po enormní zátěži kosti a játra. Dlouho „dohořívají“ v organismu...

16. dubna 2025