Zprávy pilotů, kteří v 50. letech v Norsku hlásili záhadné objekty letící vysokou rychlostí, se dočkaly vysvětlení. Zmíněné předměty, o nichž svědkové na zemi hovořili jako o zářících předmětech v neuvěřitelných výškách, byly podle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) výzvědné letouny Lockheed U-2. Tedy proudové letouny s prvky větroně, které byly určeny pro lety ve stratosféře a které dostaly přezdívku Dragon Lady (dračí dáma). Kvůli utajení oficiálně neexistovaly, proto je neprovozovala armáda ani letectvo. U-2 užívala CIA jako civilní „meteorologický“ letoun (více o špionážních letech v tomto článku).
„Pamatujete si na zprávy z 50. let o neobvyklé aktivitě na nebi? To jsme byli my. Američtí piloti tehdy prováděli testovací lety špionážních strojů U-2. Ty létaly ve výškách přes 18 000 metrů v době, kdy letadla s cestujícími nepřekračovala výšku 6 000 metrů a vojenská 12 000 metrů,“ píše se na twitteru CIA.
Remember reports of unusual activity in the skies in the '50s? That was us. #U2Week #UFODAY http://t.co/SOiapRR0MX pic.twitter.com/dOQjQ6ePxr
Ani přiznání CIA však skalní příznivce vesmírných návštěv nepřesvědčilo. V diskuzi pod tweetem CIA tak například uživatel s přezdívkou HOT DOGS ARE STUPID napsal : „Takže se pánové konečně přiznáváte, že jste se spojili s mimozemšťany?“
„A co mimozemšťané, řekněte nám prosím o tom také něco, nemůže říci jen půl pravdy a označit se za upřímné,“ píše zase přispěvatel Not me.
Pozorování v době přeletů U-2
Lockheed U-2
|
Zprávy o záblescích připisovaných UFO většinou pocházely z brzkých ranních hodin u letů z východu na západ. Zmíněné záblesky na noční obloze CIA vysvětlila tím, že ačkoli již slunce bylo z pohledu lidí na zemi či pilotů letících v nižších výškách za horizontem, stoje U2 byly stále dost vysoko, aby odrážely sluneční paprsky.
Podle norského deníku Aftenposten přiřadili Američané v rámci projektu Blue Book (Modrá kniha) hlášení z Norska k letounům U-2, neboť jejich lety se s nimi shodovaly.
Projekt Modrá kniha vznikl jako reakce na množící se hlášení o UFO a byl nejznámější a nejrozsáhlejší z těch, které státní orgány k tomuto tématu spustily. První ředitel tohoto projektu Edward J. Ruppelt použil v roce 1952 poprvé výraz neidentifikovaný létající objekt (Unidentified Flying Objects, UFO).
Výsledek vyšetřování byl s ohledem na špionážní programy kvůli probíhající studené válce držen v tajnosti. Americké vojenské letectvo v době projektu Blue Book (Modrá kniha) mezi lety 1947 až 1969 prověřilo celkem 12 618 případů výskytu domnělých UFO.
Velitelství leteckých sil zastavilo rozsáhlou operaci s tím, že vyšetřování neprokázalo přítomnost techniky, která by převyšovala úroveň pozemských znalostí. Přestože odborníci vysvětlili většinu případů klimatickými poruchami nebo přítomností letadel, bylo několik stovek případů zařazeno do kategorie neidentifikovaných pozorování. Armádní vyšetřovatelé nakonec došli k závěru, že ani v jednom případě nešlo o bezpečnostní hrozbu, ani o zásah mimozemšťanů.
