Dnes není technicky problém, aby kamerové systémy mohly poznávat prakticky každého, kdo je uložený ve státních databázích, řekl v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz odborník na kamerové systémy Jan Flusser. V praxi to ovšem v České republice zatím nefunguje.
„Zatím nemám strach, že by [úřady] věděly, kde jsem, protože zatím nemají možnost poznat, že jsem to já. V databázi pachatelů snad nejsem a do databáze obyvatel zatím nemají přístup, alespoň legálně ne,“ říká Jan Flusser. A tak například kamerové systémy městské televize nemohou nahlížet do státní databáze obyvatel. Zda je to dobře nebo špatně, to je otázka hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí a zvýšením bezpečnosti, který by to mělo přinést.
„Určitě bychom se tím vzdali části své osobní svobody,“ řekl expert na sledování obrazu. Ale dnes podle něj není problém, aby úřady prakticky neustále věděly, kde se celý den pohybujeme.
Není k tomu zapotřebí čipovat obyvatele, stačilo by podle něj například nařídit vydávání občanských průkazů s příslušným čipem a zároveň stanovit povinnost nosit ho neustále s sebou. „To přitom nejsou žádné technologie budoucnosti, to je možné už dnes,“ upozornil Flusser. „Já jsem zastánce osobních svobod, ale mám pocit, že vývoj směrem k využívání těchto technologií je nevyhnutelný,“ dodal.
Nejde jen o obličej
I rozpoznávání obličejů je dnes dobře technicky zvládnuté, říká Flusser. Lepší úspěšnost a přesnost mají samozřejmě systémy, se kterými lidé spolupracují (např. vstupní systémy do budov) než ty „pro osoby nespolupracující“. Horší je to se schopností rozpoznáváním emocí, o které mají zájem především marketingové firmy. Problém je v tom, že i úspěšnost takového procesu se špatně vyhodnocuje.
Videozáznam obsahuje zajímavé informace i když nezachycuje tvář, například lze srovnávat a strojově analyzovat styl chůze či různé anatomické znaky (délka paží, pravo/levorukost atd.). Pokud ovšem neexistuje dobré srovnání, lepší je podle Flussera se na záznam podívat přímo „lidskýma očima“.
Jan FlusserNarodil se v roce 1962 a na ČVUT v Praze vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, obor matematické inženýrství. Dnes je předním českým expertem v oboru zpracování obrazu. Ten se pohybuje na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Flusser je autorem či spoluautorem více než dvou set odborných publikací, nyní působí v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd, který deset let vedl. Je nositelem řady vědeckých ocenění, naposledy získal Akademickou prémii Akademie věd, což je cena pro mezinárodně významné české vědce svázaná s grantem, který jim dává na několik let svobodu pracovat na projektech, které sami považují za důležité. |
Co se technologie týče, Česká republika za zbytkem světa příliš nezaostává. V jejím využitím však na „špičce“ podle Jana Flussera patrně nejsme, byť přesná čísla podle něj nejsou jasná. „K dokonalosti - a to slovo bych použil v uvozovkách - mají nejblíže v Číně,“ říká Jan Flusser.
Systém v Číně je velmi provázaný s konceptem „sociálního skóre“, o kterém jsme psali zde, a váže se na používání mobilních telefonů. „Uživatel tak může například dostat na telefonu zprávu: Přešel jste na červenou, příště to bude za pokutu - a nebo rovnou s pokutou,“ vysvětluje Flusser.
Analogie s vizí orwellovského „vševědoucího státu“ ovšem v jednom bodě pokulhává: „Orwell si myslel, že se podobný systém nastolí terorem, v Číně do něj ovšem celá řada lidí vstoupila dobrovolně,“ tvrdí expert. Pro uživatele s vysokým skóre má systém připraveny odměny v podobě dostupnějších půjček, levnějších letenek a podobně.
Zavedení podobného systému by Flusser nevylučoval ani v Evropě. „Lidé jsou hloupí a mají rádi věci zadarmo,“ míní. Pokud by tedy systémy nabízel vhodné motivační prvky, je velmi pravděpodobné, že by se našlo dostatek potenciálních uživatelů.
Rychlý vývoj posledních let
Po desetiletích vývoje a postupného vylepšování se počítače naučily rozpoznávat obraz. Ne vždy s takovou přesností a spolehlivostí jako lidský mozek, v některých případech však už člověka předběhly.
Jedním takovým oborem je rozpoznávaní obličejů. To není až tak složitý úkol, jak by se mohlo zdát, a počítače tu mohou využít své přednosti. Například rychlost práce s velikými soubory dat. Žádný člověk by nedokázal kontrolovat více méně v reálném čase záběry z kamery proti kompletnímu seznamu hledaných osob.
Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete |
Technologie rozpoznávání obličejů se stává nejen dostupnou, ale také dostatečně spolehlivou pro praktické využití. Některé země, například Čína, ji nasazují opravdu ve velkém i u zdánlivě malicherných situací jako je kontrola chodců, kteří přejdou na červenou.
„Ohromný pokrok v posledních zhruba dvou letech je daný tím, že systémy mají spoustu materiálu, na kterém mohou trénovat, a také dostatečným výkonem dnešních techniky,“ řekl v Rozstřelu Flusser.
Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:
