Lidé se nechávají sledovat dobrovolně, řekl v Rozstřelu Jan Flusser

  17:03aktualizováno  17:03
Jak přesné je rozpoznávání obličejů, proč nejde poznat člověka z každého záběru a v čem televizní seriály přehánějí, vysvětloval v Rozstřelu Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Dnes není technicky problém, aby kamerové systémy mohly poznávat prakticky každého, kdo je uložený ve státních databázích, řekl v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz odborník na kamerové systémy Jan Flusser. V praxi to ovšem v České republice zatím nefunguje.

Fotogalerie

„Zatím nemám strach, že by [úřady] věděly, kde jsem, protože zatím nemají možnost poznat, že jsem to já. V databázi pachatelů snad nejsem a do databáze obyvatel zatím nemají přístup, alespoň legálně ne,“ říká Jan Flusser. A tak například kamerové systémy městské televize nemohou nahlížet do státní databáze obyvatel. Zda je to dobře nebo špatně, to je otázka hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí a zvýšením bezpečnosti, který by to mělo přinést.

„Určitě bychom se tím vzdali části své osobní svobody,“ řekl expert na sledování obrazu. Ale dnes podle něj není problém, aby úřady prakticky neustále věděly, kde se celý den pohybujeme.

Není k tomu zapotřebí čipovat obyvatele, stačilo by podle něj například nařídit vydávání občanských průkazů s příslušným čipem a zároveň stanovit povinnost nosit ho neustále s sebou. „To přitom nejsou žádné technologie budoucnosti, to je možné už dnes,“ upozornil Flusser. „Já jsem zastánce osobních svobod, ale mám pocit, že vývoj směrem k využívání těchto technologií je nevyhnutelný,“ dodal.

Nejde jen o obličej

I rozpoznávání obličejů je dnes dobře technicky zvládnuté, říká Flusser. Lepší úspěšnost a přesnost mají samozřejmě systémy, se kterými lidé spolupracují (např. vstupní systémy do budov) než ty „pro osoby nespolupracující“. Horší je to se schopností rozpoznáváním emocí, o které mají zájem především marketingové firmy. Problém je v tom, že i úspěšnost takového procesu se špatně vyhodnocuje.

Videozáznam obsahuje zajímavé informace i když nezachycuje tvář, například lze srovnávat a strojově analyzovat styl chůze či různé anatomické znaky (délka paží, pravo/levorukost atd.). Pokud ovšem neexistuje dobré srovnání, lepší je podle Flussera se na záznam podívat přímo „lidskýma očima“.

Jan Flusser

Narodil se v roce 1962 a na ČVUT v Praze vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, obor matematické inženýrství. Dnes je předním českým expertem v oboru zpracování obrazu. Ten se pohybuje na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. 

Flusser je autorem či spoluautorem více než dvou set odborných publikací, nyní působí v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd, který deset let vedl. 

Je nositelem řady vědeckých ocenění, naposledy získal Akademickou prémii Akademie věd, což je cena pro mezinárodně významné české vědce svázaná s grantem, který jim dává na několik let svobodu pracovat na projektech, které sami považují za důležité.

Co se technologie týče, Česká republika za zbytkem světa příliš nezaostává. V jejím využitím však na „špičce“ podle Jana Flussera patrně nejsme, byť přesná čísla podle něj nejsou jasná. „K dokonalosti - a to slovo bych použil v uvozovkách - mají nejblíže v Číně,“ říká Jan Flusser.

Systém v Číně je velmi provázaný s konceptem „sociálního skóre“, o kterém jsme psali zde, a váže se na používání mobilních telefonů. „Uživatel tak může například dostat na telefonu zprávu: Přešel jste na červenou, příště to bude za pokutu - a nebo rovnou s pokutou,“ vysvětluje Flusser.

Analogie s vizí orwellovského „vševědoucího státu“ ovšem v jednom bodě pokulhává: „Orwell si myslel, že se podobný systém nastolí terorem, v Číně do něj ovšem celá řada lidí vstoupila dobrovolně,“ tvrdí expert. Pro uživatele s vysokým skóre má systém připraveny odměny v podobě dostupnějších půjček, levnějších letenek a podobně.

Zavedení podobného systému by Flusser nevylučoval ani v Evropě. „Lidé jsou hloupí a mají rádi věci zadarmo,“ míní. Pokud by tedy systémy nabízel vhodné motivační prvky, je velmi pravděpodobné, že by se našlo dostatek potenciálních uživatelů.

Rychlý vývoj posledních let

Po desetiletích vývoje a postupného vylepšování se počítače naučily rozpoznávat obraz. Ne vždy s takovou přesností a spolehlivostí jako lidský mozek, v některých případech však už člověka předběhly.

Jedním takovým oborem je rozpoznávaní obličejů. To není až tak složitý úkol, jak by se mohlo zdát, a počítače tu mohou využít své přednosti. Například rychlost práce s velikými soubory dat. Žádný člověk by nedokázal kontrolovat více méně v reálném čase záběry z kamery proti kompletnímu seznamu hledaných osob.

Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete

Technologie rozpoznávání obličejů se stává nejen dostupnou, ale také dostatečně spolehlivou pro praktické využití. Některé země, například Čína, ji nasazují opravdu ve velkém i u zdánlivě malicherných situací jako je kontrola chodců, kteří přejdou na červenou.

„Ohromný pokrok v posledních zhruba dvou letech je daný tím, že systémy mají spoustu materiálu, na kterém mohou trénovat, a také dostatečným výkonem dnešních techniky,“ řekl v Rozstřelu Flusser.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde: 

Autor:

Nepřehlédněte:

Témata: Jan Flusser, obličej

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Další z rubriky

Konec krádeží kol? Invoxia představila stopovací zařízení pod sedlo

Invoxia Bike Tracker

Vypadá jako obyčejná odrazka na kolo. Ukrývá však v sobě stopovací zařízení, které vás upozorní, pohne-li se vaše kolo...

Nedaří se. Klesají i prodeje telefonů, dobře si vedou jen chytré reproduktory

Úvodní tisková konference IFA 2019

Zahajovací konference největšího veletrhu spotřební elektroniky IFA 2019 se snad poprvé v dějinách nevznášela v...

Proč pilot nesmí zatajit poruchu motoru? Ohrožuje i ostatní letadla

Boeing letecké společnosti American Airlines. (12.4.2019)

Chování kapitána letu Smartwings, který letěl s porouchaným motorem přes půl Evropy, mohlo mít fatální následky....

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.

Najdete na iDNES.cz