Lidé se nechávají sledovat dobrovolně, řekl v Rozstřelu Jan Flusser

  17:03aktualizováno  17:03
Jak přesné je rozpoznávání obličejů, proč nejde poznat člověka z každého záběru a v čem televizní seriály přehánějí, vysvětloval v Rozstřelu Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Dnes není technicky problém, aby kamerové systémy mohly poznávat prakticky každého, kdo je uložený ve státních databázích, řekl v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz odborník na kamerové systémy Jan Flusser. V praxi to ovšem v České republice zatím nefunguje.

Fotogalerie

„Zatím nemám strach, že by [úřady] věděly, kde jsem, protože zatím nemají možnost poznat, že jsem to já. V databázi pachatelů snad nejsem a do databáze obyvatel zatím nemají přístup, alespoň legálně ne,“ říká Jan Flusser. A tak například kamerové systémy městské televize nemohou nahlížet do státní databáze obyvatel. Zda je to dobře nebo špatně, to je otázka hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí a zvýšením bezpečnosti, který by to mělo přinést.

„Určitě bychom se tím vzdali části své osobní svobody,“ řekl expert na sledování obrazu. Ale dnes podle něj není problém, aby úřady prakticky neustále věděly, kde se celý den pohybujeme.

Není k tomu zapotřebí čipovat obyvatele, stačilo by podle něj například nařídit vydávání občanských průkazů s příslušným čipem a zároveň stanovit povinnost nosit ho neustále s sebou. „To přitom nejsou žádné technologie budoucnosti, to je možné už dnes,“ upozornil Flusser. „Já jsem zastánce osobních svobod, ale mám pocit, že vývoj směrem k využívání těchto technologií je nevyhnutelný,“ dodal.

Nejde jen o obličej

I rozpoznávání obličejů je dnes dobře technicky zvládnuté, říká Flusser. Lepší úspěšnost a přesnost mají samozřejmě systémy, se kterými lidé spolupracují (např. vstupní systémy do budov) než ty „pro osoby nespolupracující“. Horší je to se schopností rozpoznáváním emocí, o které mají zájem především marketingové firmy. Problém je v tom, že i úspěšnost takového procesu se špatně vyhodnocuje.

Videozáznam obsahuje zajímavé informace i když nezachycuje tvář, například lze srovnávat a strojově analyzovat styl chůze či různé anatomické znaky (délka paží, pravo/levorukost atd.). Pokud ovšem neexistuje dobré srovnání, lepší je podle Flussera se na záznam podívat přímo „lidskýma očima“.

Jan Flusser

Narodil se v roce 1962 a na ČVUT v Praze vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, obor matematické inženýrství. Dnes je předním českým expertem v oboru zpracování obrazu. Ten se pohybuje na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. 

Flusser je autorem či spoluautorem více než dvou set odborných publikací, nyní působí v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd, který deset let vedl. 

Je nositelem řady vědeckých ocenění, naposledy získal Akademickou prémii Akademie věd, což je cena pro mezinárodně významné české vědce svázaná s grantem, který jim dává na několik let svobodu pracovat na projektech, které sami považují za důležité.

Co se technologie týče, Česká republika za zbytkem světa příliš nezaostává. V jejím využitím však na „špičce“ podle Jana Flussera patrně nejsme, byť přesná čísla podle něj nejsou jasná. „K dokonalosti - a to slovo bych použil v uvozovkách - mají nejblíže v Číně,“ říká Jan Flusser.

Systém v Číně je velmi provázaný s konceptem „sociálního skóre“, o kterém jsme psali zde, a váže se na používání mobilních telefonů. „Uživatel tak může například dostat na telefonu zprávu: Přešel jste na červenou, příště to bude za pokutu - a nebo rovnou s pokutou,“ vysvětluje Flusser.

Analogie s vizí orwellovského „vševědoucího státu“ ovšem v jednom bodě pokulhává: „Orwell si myslel, že se podobný systém nastolí terorem, v Číně do něj ovšem celá řada lidí vstoupila dobrovolně,“ tvrdí expert. Pro uživatele s vysokým skóre má systém připraveny odměny v podobě dostupnějších půjček, levnějších letenek a podobně.

Zavedení podobného systému by Flusser nevylučoval ani v Evropě. „Lidé jsou hloupí a mají rádi věci zadarmo,“ míní. Pokud by tedy systémy nabízel vhodné motivační prvky, je velmi pravděpodobné, že by se našlo dostatek potenciálních uživatelů.

Rychlý vývoj posledních let

Po desetiletích vývoje a postupného vylepšování se počítače naučily rozpoznávat obraz. Ne vždy s takovou přesností a spolehlivostí jako lidský mozek, v některých případech však už člověka předběhly.

Jedním takovým oborem je rozpoznávaní obličejů. To není až tak složitý úkol, jak by se mohlo zdát, a počítače tu mohou využít své přednosti. Například rychlost práce s velikými soubory dat. Žádný člověk by nedokázal kontrolovat více méně v reálném čase záběry z kamery proti kompletnímu seznamu hledaných osob.

Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete

Technologie rozpoznávání obličejů se stává nejen dostupnou, ale také dostatečně spolehlivou pro praktické využití. Některé země, například Čína, ji nasazují opravdu ve velkém i u zdánlivě malicherných situací jako je kontrola chodců, kteří přejdou na červenou.

„Ohromný pokrok v posledních zhruba dvou letech je daný tím, že systémy mají spoustu materiálu, na kterém mohou trénovat, a také dostatečným výkonem dnešních techniky,“ řekl v Rozstřelu Flusser.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde: 

Autor:

CES 2019

Veletrh spotřební elektroniky CES se koná od 8. do 11. ledna. Tradičně se představí novinky ze světa smartphonů, televizí a ostatních IT odvětví. Sledujte dění z veletrhu CES 2019 online.

Mezi žhavá témata letošního veletrhu patří sítě 5G a autonomní automobily. Samsung představil modulární microLED televizi, LG srolovatlenou OLED obrazovku do podstavce. Vyzkoušeli jsme také první smartphone s ohebným displejem.

Témata: Jan Flusser, obličej

Nejčtenější

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Televizor jako roleta: nové LG se po vypnutí sroluje do podstavce

LG Signature OLED TV R je prvním televizorem, který se po vypnutí sroluje do...

Ve vypnutém stavu je to televizní stolek s vestavěným soundbarem, po zapnutí se z něj vyroluje 65" OLED obrazovka. Nový...

U Sony mi nacpali mikrofony do uší a já pochopil nadšení slavného rapera

360 Reality Audio

Hudební hvězda Pharrell Williams přišel na tiskovou konferenci Sony na veletrhu CES podpořit nový projekt 360 Reality...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Už brzy bude mít den „25 hodin“. Trendy, které vás potěší, ale i vyděsí

Přímé přenosy jsou extrémně oblíbené od té chvíle, kdy Facebook funkci Live....

V Česku jsou to zatím jen slova, která plní titulky technologických i zpravodajských webů. Letos se však řada z nich...

Další z rubriky

Za kolik lze dostavět Temelín? Záleží, odkud jsou peníze

výměna paliva

I v Evropě je možné postavit jadernou elektrárnu levně. Ale jenom za určitých okolností, říká fyzik Vladimír Wagner. A...

Tesla „srazila“ ze silnice reklamního robota. Asi v rámci kampaně

Snímek z videa zachycující údajnou srážku robota s automobilem Tesla

Podivné okolnosti nehody automobilu společnosti Tesla, která se stala v americkém Las Vegas, vyvolávají otázku, zda...

Co by koupili redaktoři Technetu. Vybíráme dárky na poslední chvíli

Interaktivní kniha ZA z vydavatelství POP-PAP.

Možná stále ještě tápete, co vše nadělit pod stromeček. Ale naštěstí jsme tu my, redaktoři Technetu, abychom vás na...

Druhý porod: Jen 16 měsíců po prvním
Druhý porod: Jen 16 měsíců po prvním

Jak jsem rodila druhé dítě jen 16 měsíců po prvním.

Najdete na iDNES.cz