Kamera budoucnosti bude mít místo čočky pavučinu ze světločivných vláken

aktualizováno 
Představte, že byste mohli vidět do stran. Nebo dokonce dozadu. A nebo že by se vaše zorné pole rozšířilo na 360 stupňů. To vše by vám měl jednou umožnit nový typ kamery, jejíž návrh se rodí v laboratořích Massachusettského technologického institutu.

Videokamera, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Zatím to zní jako hudba budoucnosti, ale co není, může již brzy být, alespoň vědci z věhlasného MIT (Massachusetts Institute of Technology) jsou o tom přesvědčeni. Jejich unikátní koncepce kamery, která místo klasických čoček používá sítě "utkané" z tzv. multimateriálových vláken, totiž slibuje opravdu nevídané možnosti.

Místo čočky síť

Běžné kamery potřebují k vytvoření obrazu čočku. Ta ohýbá světelné paprsky, které se od pozorovaného předmětu odrážejí, a soustřeďuje je na povrchu filmu nebo CCD snímačů. Přes mnohá technologická vylepšení tento princip za posledních několik desítek let prakticky nedoznal podstatnějších změn.

Avšak čočky, ať skleněné či umělé, mají omezené zorné pole. A navíc se mohou poměrně snadno poškodit, což mívá za následek snížení nebo ztrátu požadovaných vlastností. Naproti tomu kamera navržená výzkumným týmem z MIT, vedeným Yoelem Finkem, žádné čočky nepotřebuje. Ke snímání obrazu využívá jen a jen sítě ze speciálních multimateriálových vláken, která nedávno Finkův tým vyvinul.

Polovodič, kov a polymer

"Je to poprvé, kdy někdo ukázal, že jednoduché pletivo z vláken může snímat obrazy stejně jako kamera," říká Fink a pokračuje: "Naše práce přináší nový pohled na vidění a zobrazování." Multimateriálová vlákna o průměru menším než 1 milimetr tvoří drobounké kovové elektrody (v každém vlákně je jich 8) spojené s dvěma prstenci z polovodiče, to vše v izolačním obalu z polymeru.

Kamera bez čočky

Polovodičová vrstva snímá světlo a převádí ho v elektrický signál, který je elektrodami dále veden do mikroprocesoru. Ten pak vyhodnocuje data získaná ze všech vláken sítě. Podstatné je, že mikroprocesor nezpracovává jen informace o intenzitě a barvě světla dopadajícího na jednotlivá vlákna, ale i o směru, ze kterého přichází, což dovoluje významně rozšířit zorné pole.

Výsledný obraz je pak už jen věcí vhodného vizualizačního softwaru. Síťové uspořádání vláken přináší ještě další výhodu - informace už není soustředěna v jednom místě, nýbrž je rozložena po celém povrchu sítě. Když je nějaké vlákno poškozeno, jeho funkci ihned nahradí jiné, čímž se zvyšuje odolnost vůči poruchám.

Opět je za tím nanotechnologie

Budoucí použití multimateriálových optických sítí je skutečně rozsáhlé a nutně se nemusí omezit jen na fotografický a filmový průmysl. Jeden příklad za všechny - vlákna je možno vplést do textilních i jiných materiálů, třeba do látek vojenských uniforem.

Díky nim by pak vojáci mohli současně sledovat (skrz displeje umístěné v jejich přílbách) dění na celém bitevním poli, tedy ideálně v rozsahu až 360 stupňů. Při vývoji multimateriálových optických vláken vědci využili poznatků nanotechnologie, snad nejbouřlivěji se rozvíjejícího vědního oboru posledních let. Kupříkladu tlouštka polovodičových prstenců ve vláknech je asi jen 100 miliardtin metru.

Jak říká Fabien Sorin, spoluautor studie publikované nedávno v odborném časopisu Nanoletters: "Spojovat nanotechnologii, tedy obor, který je v popředí zájmu moderní vědy, s textilem a tkaninami, které patří mezi nestarší technologie lidstva, je velmi vzrušující."

Zdroj:

web.mit.edu
sciencenow.sciencemag.org

Autor:
 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Unikátní koloběžka z Ostravy i vrták z Kanady vznikly ve stejném programu

Bionická koloběžka

Používají ji architekti i obuvníci, výrobci letadel i vrtacích souprav pro těžaře. Její výsledky najdete v kuchyni i v...

Google se omlouvá za mikrofon, o kterém zákazníkům neřekl

O mikrofonu v ovladači bezpečnostního systému Nest Guard uživatelé nevěděli.

Aktualizace firmwaru, která zařízení přidá možnost ovládání hlasovou asistentkou, může dost překvapit v případě, že...

Najdete na iDNES.cz