Ačkoli je na našem trhu společnost Fujitsu známá především coby výrobce notebooků, počítačů a serverů, v jejích laboratořích vznikla a vzniká široká škála různých technologií. Na Technet.cz jsme již psali například o IT systému, co řídí pěstování zeleniny v továrních halách (o Akisai více zde), o zabezpečení skenem krevního řečiště (o PalmSecure více zde), displeji s haptickým zobrazením (o prototypu více zde) nebo včasné detekci nemocí (o miniaturním senzoru zde).
Dr. Adel Rouz, ředitel evropských laboratoří spol. Fujitsu
Jak naznačuje již první příklad, IT systémy a související technologie najdeme i v oblastech, kde bychom je svým způsobem nečekali. To, jak technologie pomáhají a budou pomáhat s bezpečností nejen veřejných prostor, nám nastínil ředitel evropských laboratoří společnosti Fujitsu, doktor Adel Rouz.
V souvislosti s terorismem se o bezpečnosti letišť a veřejných prostor hovoří více než kdy jindy. Můžete jmenovat příklad pokročilých IT technologií, které se na zvýšení bezpečnosti podílejí?
Zejména na letištích jsou cestující monitorováni kamerovými systémy doslova na každém kroku - od letištního parkoviště až po nástup do letadla. Systémy počítačového vidění dokážou obrazové signály z kamer zpracovat a informačně vytěžit. Zpracováním obrazu dokážeme například zjistit, že pasažér někde opustil své zavazadlo, systém na takové chování jednak upozorní bezpečnostní službu letiště, jednak dále sleduje osobu, která zavazadlo opustila.
I v případě, že by pasažér zmizel z dohledu kamery, systém identifikuje, že dříve zavazadlo měl a nyní již nemá, nebo má jiný počet zavazadel. Přesnost systému na identifikaci odložení zavazadel je 99,9 procenta.
Vyvíjíme také systémy na identifikaci osob podle chůze, gestikulace a dalších atributů, zde však ještě systém není dostatečně přesný.
Z kamer se díky pokročilému zpracování obrazu stává velmi efektivní zdroj dat. Kde se s nimi v budoucnu například také setkáme?
Například v dopravních prostředcích, pro sledování bdělosti a stavu řidiče. Kamera sleduje obličej a dokáže detekovat únavu, ospalost, opilost, nebo stavy po požití drog. Měříme například frekvenci pohybů zorniček, rychlost mrkání a další parametry - vše odečítáme pomocí zpracování obrazu.
Pouze z obrazu bude možné rozpoznat jednotlivé stavy, v případě alkoholu se bude zjišťovat i stupeň opilosti. Tento projekt je ve fázi velmi pokročilého vývoje, nyní dochází zejména k jeho zpřesňování.
Vše, co jmenujete, jsou spíše průmyslová řešení. Je něco, co budou moci využívat přímo koncoví zákazníci?
Spolupracujeme například energetickými společnostmi, které mohou své pracovníky, konkrétně odečítatele měřičů, vybavit speciálními průkazy s okem neviditelnou, do grafiky kartičky zakódovanou fotografií pracovníka. Zákazník může mít ve svém chytrém telefonu aplikaci, která po namíření na tento průkaz fotografii rozkóduje a zobrazí na displeji. Má tedy jistotu, že do bytu nepouští někoho cizího. Takový průkaz lze jen těžko falzifikovat, kontrola se navíc obejde bez připojení k internetu.
Zhruba před dvěma roky jsme v laboratořích společnosti Fujistu v Japonsku viděli prototyp medvídka, který reagoval na naše emoce. Pokud jsme se na něj mračili, vyjadřoval smutek, pokud smáli, byl také veselý, v jakém stadiu vývoje je nyní?
Původně byl vyvíjen jako terapeutická pomůcka pro děti. Ačkoli se ještě empatický plyšák nestal hotovým produktem, související vývoj nyní nachází další uplatnění, avšak je notně posílen umělou inteligencí, strojovým učením a analýzou hovoru v přirozeném jazyce. Připravovaný systém by se mohl uplatnit například v pojišťovnách nebo na úřadech, systém by se vyptal na základní otázky a podle vašich reakcí - barvy hlasu, mimiky obličeje, pohybu očí - by dokázal nejen sledovat reakce a odhadovat, zda jsou udávané informace pravdivé či nikoli, ale zároveň podle toho korigovat další otázky.
Po tomto základním „pohovoru“ by byl zákazník teprve přesměrován na živého pracovníka, který by se nezdržoval se základními informacemi, ale naopak by od tohoto elektronického systému dostal poměrně odbornou přípravu.
Chystaný systém bude schopen odhalovat i podvodné telefonáty, například při telefonním bankovnictví. Z charakteristik v hlase rozpozná, kdy si uživatel vymýšlí a kdy mluví pravdu.
Velmi podobné technologie jsou již nyní používány například ve věznicích. Při návštěvách dovedou sledovat, zda vězeň nemluví s někým, s kým nesmí, a zároveň zda se nebaví o něčem, o čem nemá. Zatím tuto funkci plnili pracovníci bezpečnostní služby. Systém také dokáže rozpoznat například rostoucí neklid či agresi a upozornit pracovníky tak, aby bylo případné eskalaci možné předejít.
