Microsoft každý rok pořádá vývojářskou konferenci Build. Letos poprvé se její menší odnož Build Tour podívala do světa a zavítala do Prahy. Účastníkům - povětšinou programátorům či zájemcům o programování - tu rozdávali trička zobrazující evoluční vývoj člověka a evoluční vývoj zařízení. Přestože představované novinky pro vývojáře na první pohled nevyvolávají dojem senznace, tato evoluce je u softwarového giganta v posledních letech patrná. A je na ni nejvyšší čas.
Revolučními, leč zmatenými změnami ovládání ve Windows 8 si Microsoft rozhněval i své největší přiznivce z řad vývojářů i uživatelů. V desáté verzi chce tento problém napravit. Využili jsme příležitosti a zeptali se na nová Windows 10 Jeffa Burtofta, který se v Microsoftu zabývá aplikacemi, a Pete Browna, na něhož se obracejí vývojáři. Rozhovor se uskutečnil v červnu, ještě před uvedením nových Windows na trh.
Co vidíte jako hlavní inovaci ve Windows 10? Proč by měli vývojáři vyvíjet nové aplikace přímo pro Windows 10?
PB: Začal bych u sjednocených aplikací (unified apps). Poprvé v historii, abych tomu dal pořádnou váhu, je tu jedna jediná aplikace, kterou můžete spustit na mobilu, na notebooku, na velké interaktivní tabuli nebo na tabletu či herní konzoli. Nezáleží na tom, jestli má uživatel myš, dotykový displej, herní ovladač, nebo klávesnici. Máme samozřejmě i další nové funkce a knihovny, které vývojářům pomohou, ale toto je ta hlavní přidaná hodnota. Jedna aplikace, kterou jednou zkompilujete a ona pak poběží všude.
Vývojáři si už nemusejí vybírat, pro kterou platformu vyvíjet. U Googlu musejí volit mezi Androidem a Chromebookem, u Applu mezi iOS a OS X, ale s Windows je nyní možné vyvíjet aplikaci pro všechna zařízení naráz. Uvedli jsme, že chceme do dvou tří let mít po světě miliardu zařízení, na kterých poběží Windows 10, takže pro vývojáře je tu ohromná příležitost. Miliarda zařízení a jen jedna kompilace, jen jeden obchod.
JB: A z pohledu uživatele můžeme říci, že to není výhoda jen pro vývojáře, ale i pro všechny uživatele Windows 10. Nemusíte už přemýšlet, jestli vaše aplikace, kterou používáte na počítači, poběží i na mobilu nebo na herní konzoli. Nemusíte kupovat stejnou věc vícekrát. Tento ekosystém univerzálních aplikací určitě naláká uživatele.
Je cílem Microsoftu přesunout všechny programy běžící na Windows do obchodu s univerzálními aplikacemi? Bude to těžké třeba pro složité a rozsáhlé aplikace typu Adobe Photoshop?
PB: Chceme, aby to vývojáři měli co nejjednodušší. Pokud chtějí svou aplikaci přepsat do nového rozhraní, chceme jim k tomu dát ty nejlepší podmínky a nástroje. Pokud to pro ně smysl zatím nedává, chceme jim i tak dát k dispozici co nejvíce nových funkcí z Windows 10. Naším cílem není někoho někam přesouvat.
Říkáte poprvé v historii, což mi připomnělo: co HTML5 aplikace? Tam bylo to tvrzení podobné.
JB: Jistě, HTML5 aplikace jsou skvělé. Podívejme se na to takto: každá firma by ráda přišla s „dalším webem”. Ale web zatím nikdo nepřekonal. Stačí se podívat na platformu pro sdílení programátorského kódu: většina je psaná v JavaScriptu. Pro webové aplikace je v našem systému pořád místo.
„Prohlížeč Edge je pro Microsoft investicí do budoucna.“ |
U Windows 10 jsme hledali způsob, jak pro web a webové aplikace udělat maximum. Proto Microsoft přišel s novým prohlížečem Edge. Je to investice a závazek do budoucna. Každý uživatel bude mít moderní prohlížeč, který se automaticky aktualizuje, a nabízí tak nejnovější technologie. Chceme, aby Windows 10 byly nejlepší zážitek pro web.
PB: A pak tu máte hostované aplikace (hosted apps), které dále sbližují svět webu a aplikací.
JB: Hostované aplikace umožní využívat kód na serveru a přitom stále běží na stroji uživatele (podobně jako u AJAX aplikací, pozn. red.). Vývojáři, kteří vyvíjejí webové aplikace, je mohou beze změn, nebo jen s malými úpravami ihned nabízet jako aplikace přes obchod Microsoftu.
Dříve jsme se snažili o tzv. Packaged apps, které vybízely vývojáře k zabalení serverové části kódu a přesunutí k uživateli. Ze zpětné vazby programátorů víme, že je to často těžké až nemožné. Proto jsou tu nyní hostované aplikace, které žádné takové přesouvání nevyžadují.
„Nechceme vývojáře do něčeho tlačit. Chceme, aby mohli nadále využívat ty technologie a nástroje, na které jsou zvyklí a které znají.“ |
PB: Opět jde o stejnou myšlenku: nechceme vývojáře do něčeho tlačit. Chceme, aby mohli využít to, co už nyní rádi využívají. To je další příklad něčeho nového, co jste v Microsoftu ještě před pár lety nepotkali. Ale nový šéf Satya pochází z prostředí, kde kupříkladu hostovat Microsoft Azure na Linuxu je dobrý nápad. Chceme podporovat všechny platformy. Chceme tento duch z open source uplatnit napříč společností.
Takové celokorporátní změny se obvykle nedějí rychle. Bylo to něco, co vývojáři chtěli už delší dobu?
PB: Když se podíváte na to, co dělal v Microsoftu kupříkladu Scott Guthrie (šéf Microsoft Azure, pozn. red.), vidíte, že obdiv k open source není v Microsoftu něco nového. Skoro každý programátor má rád open source. Všichni máme github repozitář. Ale dlouho byl v Microsoftu pocit, že mezi námi a open source hnutím je nepřekonatelná bariéra. Šlo o to tuto překážku zbourat. Neslyšel jsem, že by si někdo stěžoval.
JB: Je třeba říci, že tyto změny klíčily už dlouho. Steve Ballmer pro to udělal opravdu hodně, když změnil strukturu společnosti, aby umožnil nové formy spolupráce. Mise Microsoftu - zvýšit produktivitu společností i jednotlivců - se s open source skvěle doplňuje. A tak Microsoft využívá open source, vytváří open source a pomáhá vývojářům s vývojem pro více platforem. Nejenže chceme dát komunitě nástroje, ale chceme s komunitou spolupracovat. Naším cílem není „microsoftí platforma”, ale „vývojářská platforma”, kde pracujeme společně.
Jaké nástroje máte na mysli?
PB: Představili jsme editor Visual Studio Code, který je minimalistický, běží na Windows, Linuxu a Mac OS.
JB: Je úžasné, že děláme software pro Linux!
Je dnes jednodušší začít s programováním než před řekněme deseti lety?
PB: Já a Jeff se v odpovědích na tuto otázku budeme asi trochu rozcházet, viď? (oba se smějí). Je to teď rozhodně jiné. Já začínal na Commodore 64, a tam se v podstatě každý musel naučit trochu programovat, i když si chtěl třeba jen nahrát hru. Před deseti lety, v roce 2005, ještě nebylo rozvinuté prostředí pro chytré telefony. Microsoft už tehdy měl několik chytrých telefonů, ale ta skutečná exploze nastala až později (především s příchodem iPhonu v roce 2007 a Androidu v roce 2008, pozn. red.). Také tablety měl Microsoft už dříve, ale teprve po roce 2010 (především s příchodem iPadu, pozn. red.) se z nich stala nová masová kategorie. Takže v roce 2005 mohl programátor myslet v užším spektru. Dnes programátor musí přemýšlet ve větším rozsahu.
„Raspberry Pi je pro děti fantastická hračka i výuková pomůcka. Je to Commodore 64 současnosti.“ |
Ale zase má k dispozici mnohem, mnohem více nástrojů. Třeba všechny ty nové nástroje ve Visual Studiu. Nebo počítač Raspberry Pi, to je fantastická hračka. Když dáte dvanáctiletému dítěti tento počítač a možnost snadno pro něj programovat, je to vlastně Commodore 64 této generace. Možnost něco zkoušet, ladit a dělat vlastní věci.
Co byste začínajícím programátorům doporučili?
JB: Pro začínajícího programátora je myslím úžasným jazykem JavaScript. Vychází z klasických programovacích jazyků, ale hrát si s ním můžete okamžitě, přímo v prohlížeči. Můžete experimentovat, aniž byste museli něco instalovat.
Windows 10 pro uživatele
Jaké jsou první reakce z programu Windows 10 Preview?
PB: U Windows 8.1 jsme evidentně zašli příliš daleko. Moc jsme lidem tlačili dotykové prostředí a neudělali jsme dost pro to, abychom zajistili pohodlné ovládání lidem, kteří preferují myš. Jak vidíte u Windows 10, pracujeme s myšlenkou, že stejné prostředí se může přizpůsobit tomu, v jakém „režimu” pracujete. Takže třeba ve chvíli, kdy z notebooku odcvaknete klávesnici a uděláte z něj tablet, se nabídka Start přepne na celou obrazovku. Ale dokud máte připojenou myš, bude nabídka Start vypadat hodně podobně tomu, co uživatelé znají z Windows 7. A na to máme veskrze pozitivní ohlasy.
Před deseti lety jsem měl aplikaci, která měřila, které aplikace používám. Byl to většinou Word, grafický editor, textový editor, souborový manažer, prohlížeč, e-mailový klient, videopřehrávač, přehrávač hudby, různé speciální aplikace. O deset let později jsem 90 % času v prohlížeči, protože přes on-line aplikace mám přístup k poště, práci, dokumentům i videu a hudbě. Ale je to často za cenu sníženého pohodlí. Myslíte, že se zase trochu vrátíme k užívání aplikací, které nabízejí rychlejší odezvu a pohodlnější ovládání?
PB: Dá se obecně říci, že v těchto věcech se nikdy nevracíme zpět. Desktopové aplikace stále využívá hodně lidí a vědí, proč to dělají. Také víme, že hodně lidí prostě využívá své oblíbené aplikace, ať už jsou na mobilu, na desktopu, nebo na webu. A aplikace nemusí být webová na to, aby pracovala s daty v cloudu.
JB: Chceme, aby si mohli vybrat vývojáři i zákaznici. Kde jsou produktivní lidé, tam je i Microsoft.
Co považujete za budoucnost počítačového ovládání? Je to myš a klávesnice, dotyková obrazovka, nebo ovládání hlasem?
PB: Jak říkám, málokdy se vracíme do minulosti. Ale to, co funguje, funguje i nadále. Klávesnice je pořád nejrychlejší způsob, jak zadávat text. Můžete jej diktovat, ale není to pohodlné za každé situace. Můžete něco říci asistentce Cortaně: „Připomeň mi, abych za hodinu zavolal šéfovi.” A když na sobě máte HoloLens, tak se hlasové ovládání nesmírně hodí, protože práce s klávesnicí by nebyla pohodlná.
JB: Před pěti lety se říkalo: do pěti let skončí myš. A neskončila. Je to prostě přesný nástroj, který zatím nemá náhradu. Myslím, že budou přibývat nové nástroje, ale ty dobré způsoby, na které jsme zvyklí, kvůli tomu nezmizí.
Co je podle vás důležitý trend v programování, kterému se nedostává zasloužená pozornost?
PB: Naprosto mě fascinuje hnutí kutilů (maker movement). Velký vzestup amatérských vývojářů, kteří z ničeho vytvoří novou věc a jdou s ní na Kickstarter, sdílejí informace a součásti s ostatními, kombinují a testují. Myslím, že o tomto hnutí skoro nikdo neví a přitom bude mít velké dopady.
JB: Pro mě je tím málo známým fenoménem hnutí právě open source. Myslím, že si veřejnost zdaleka neuvědomuje, do jaké míry mezi sebou vývojáři sdílejí kód. To, co naprogramujeme, dáváme k dispozici dál. Další člověk na tom staví. A vy zase stavíte na práci dalších lidí. Díky tomu je produktivita programátorů mnohem větší. A i v tomto prostředí je velký prostor pro programátory vydělávat peníze - ať už skrze prodej, nebo podporu. Open source neznamená, že programátoři nedostanou zaplaceno.
Bude ve světě internetu věcí (IoT, Internet of Things) větší tlak na uživatele, aby rozuměli technologiím, které je obklopují? Budou zde velká bezpečnostní rizika vyplývající z toho, že pračka i hodinky jsou připojeny ke všemu kolem?
PB: Tím, že naše zařízení jsou postavena na více než 20 letech vývoje Windows, zajišťujeme, že i ta nejmenší zařízení s Windows mají dobrý bezpečnostní základ. Takže z lidí se nemusejí stát programátoři, aby zabezpečili svá zařízení. Ale rozhodně to pro ně bude jednodušší, pokud se do toho chtějí vrhnout.
Windows 10 má být poslední verze Windows. Co to znamená?
PB: Poslední verze asi není nejlepší způsob, jak to říci. Je to nový přístup k operačnímu systému. Je to poslední krabice s Windows, kterou koupíte. Už nebudete jednou za pár let formátovat disk, abyste nahráli nový operační systém. Prostě budete dostávat nové verze a updaty, aniž byste to vnímali jako překážku. Pro vývojáře to znamená, že jejich uživatelé mají k dispozici nejnovější knihovny a vývojář může pracovat s nejnovějšími nástroji. Pro uživatele to znamená vyšší pohodlí a bezpečí.
JB: Nastává doba, kdy můžeme software updatovat rychle a pohodlně. Chceme, aby náš prohlížeč Edge byl vždy aktuální, vždy moderní, vždy bezpečný. Chceme, aby totéž mohl dělat každý vývojář.