Jedena z nejkratších norem české legislativy je zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti. V necelé desítce paragrafů se například určuje odpovědnost providera za obsah přenášených a ukládaných dat, zpřesňuje se právní úprava uzavírání spotřebitelských smluv uzavíraných na dálku, ale hlavně se definuje zákaz šíření nevyžádaných obchodních sdělení.
Konec spamů se nekoná
Ačkoliv by se mohlo zdát, že nový zákon umožní rychle zatočit se záplavou nevyžádaných e-mailů, nestane se tak. Hlavní důvod je ten, že zákon se vztahuje pouze na organizace a společnosti, které působí na území České republiky. A asi každý má zkušenosti s tím, že zdaleka největší záplava pochází ze zahraničí. Navíc je zakázáno pouze šíření obchodních sdělení, ale již ne politické či náboženské propagace. Zákon se také netýká fyzických osob, které nepodnikají. Na druhou stranu úřady slibují, že budou při potírání spamu spolupracovat navzájem v rámci EU a případně i s dalšími státy. A pokud by taková koalice byla dostatečně široká, mohla by mnohem účinněji postupovat proti státům, které zatím proti spamu nebojují.Úřad může udělit pokutu až 10 miliónů
Dozor nad nevyžádaným obchodním sdělením byl svěřen Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). To však není jediný orgán, u kterého si lze stěžovat, že vám kdosi zaslal nevyžádané obchodní sdělení. Vaše první stížnost by totiž měla směřovat k profesnímu sdružení, kterého je společnost, jenž zaslala nevyžádaný e-mail, členem. Příkladem může být Lékařská komora, či Svaz obchodu a cestovního ruchu. Pokud by to nepomohlo, pak je na řadě stížnost na ÚOOÚ. Tento úřad má na základě pravomoci jemu dané zákonem možnost udělit pokutu až do výše 10 miliónů korun. To je samozřejmě nejvyšší sazba a týkala by se patrně jen nepoučitelných subjektů.Co není nevyžádané obchodní sdělení
Ministerstvo informatiky, které zákon předložilo a ÚOOÚ si zatím stoprocentně nerozumí v tom, co ještě je nevyžádané obchodní sdělení a co již není. Každopádně se za nevyžádané obchodní sdělení se nepovažují pouze zprávy, které umožní uživateli přístup k informacím o činnosti subjektu. Jako příklad jsou uváděna telefonní čísla, adresa, e-mail či adresa webové stránky. Vše však musí být prosto jakéhokoliv náznaku dalších informací, které by přímo zmiňovaly předmět podnikání subjektu. Tato část byla zavedena především proto, aby bylo možno rozesílat bezpečně informace, které budu pouze informovat například o změně sídla, či dalších údajů. Stěžovat si na to, že vám byla zaslána nevyžádaná pošta podle tohoto zákona, však budete moci pouze tehdy, pokud jste nedali odesílateli souhlas s jejím příjmem. Ten jste přitom mohli poskytnout například při vyplňování registračních formulářů při přístupu k nějaké službě či informaci.Zákon se musí „usadit“
Jedná o čerstvý zákon, který míří do zatím nepříliš probádané oblasti. Proto bude jeho praktické naplnění nejdříve muset pojít křestem ohněm, aby některé teoretické pojmy dostali reálnější podobu. Zatím podle vyjádření pracovníků ÚOOÚ přichází týdně zhruba dvacet žádostí, které se týkají nového zákona. V některých chtějí jen informace, v jiných je stížnost na spam. ÚOOÚ nyní připravuje formulář, který má pomoci při podávání stížností na nevyžádaná obchodní sdělení. Úřad také zatím nepřevzal žádné kauzy, které na toto téma řešily živnostenské úřady. Je pravděpodobné, že si je tyto úřady dořeší sami.V případě, že budete mít nejasnosti s některými termíny či údaji, které ze zmíněného zákona vyplývají, můžete se obrátit na poradnu Ministerstva informatiky. To ty zajímavé a odpovědi na ně zveřejňuje na svých stránkách.
