Skoro každá část těla může sloužit jako klíč
Obchodu s biometrií dnes dominují tři principy: geometrie ruky, otisk prstu a hlas - dohromady představují 90 % trhu. Avšak karty už se míchají a budou rozdány znova. Nastupuje rozpoznávání obličeje a vyhodnocování oční duhovky či sítnice. Tyto metody navíc probíhají bezkontaktně, a jsou tedy hygieničtější než třeba snímače otisků nebo geometrie ruky.
Lidé sice neradi předstupují před anonymní kameru a není jim příjemné nechat si svítit do očí, avšak zdá se, že tyto pocity v praxi nebudou hrát velkou roli. V pilotním projektu NCR ve spolupráci s Nationwide Building Society uvedlo celých 91 % osob, že preferuje vyhodnocování duhovky před zadáváním kóduPIN.
Některé další biometrické metody ještě ani neopustily startovní čáru. Tak třeba skenery uspořádání žil na zápěstí, nehtového lůžka, či dokonce tvaru ucha náleží k exotickým zařízením, která dosud nepřekročila práh laboratoří nebo mají za sebou teprve pár pokusných použití. Ještě zajímavější je však rozpoznávání pachů, které otevírá zcela nové možnosti.
Napodobíme psí čenich?
Předlohu zase jednou poskytla příroda. Badatelé na celém světě se dnes pokoušejí rozluštit, které chemické procesy stojí za tím, že si pes pomyslí: aha, právě toto jsem chtěl najít! Kdo tento proces dokáže rozšifrovat, přiblíží se o obrovský kus k "umělému čenichu".
Senzory pachů byly vyvinuty pro nejrůznější účely a už se používají např. v potravinářském a kosmetickém průmyslu, při měření znečištění prostředí a také pro kontrolu chemických afarmaceutických výrobků.
Technika pachových senzorů se přitom blíží požadavkům biometrie.Identifikace plynových sond trvá pár minut - porovnáním s jejich `otisky` v databázích snímače pachů.Stejně jako u lidského čichu se `aromascanner` učí ze zkušeností - větří tedy tím lépe, čím více vzorků užprozkoumal.
Jakmile budou snímače pachů schopny napodobit psí čenich, přesáhne jejich použití oblast zabezpečení; konkurenci tak dostanou drogoví psi, ovšem také stopy bude možné zjistit pomocí pachové elektroniky.
Ale zatím to tak daleko není. V prvním kroku plánuje britský výrobce Mastiff Electronic Systems vývoj biometrického zabezpečovacího systému, který by měl identifikovat jedince na základě pachů a který by měl pracovat podobně jako systém na snímání geometrie ruky. Vyšetřovaný vloží ruku do přístroje, ten se však v tomto případě nestará o její tvar, nýbrž o individuální pach.
Data, která nesmí být ukradena
PIN se v případě krádeže dá snadno změnit, ale s obličejem, hlasem nebo prsty by to bylo horší. Proto je důležité ukládat biometrická data tak, aby z nich nebylo možné zpětně vypočítat jejich původní tvar.
Originální veličiny se tedy přepočítávají a ukládají jako neúplný datový záznam. Fingerprint Identification Software od Compaqu například neukládá obraz prstu uživatele, ale jen 10 až 70 bodů vzorku rýhování. Spočítat z těchto informací zpětně otisk prstu by odpovídalo pokusu úplně do detailů zrekonstruovat z deseti bodů slona celé zvíře.
Tyto základní bezpečnostní zásady si podle vlastních prohlášení berou k srdci všichni solidní výrobci. Avšak nebylo by to poprvé, kdy by hacker rozlouskl něco, co vývojář považoval za absolutně zajištěné.
Existuje však ještě jeden důvod, proč se musí s biometrickými daty nakládat zvlášť citlivě. V mnoha zemích má policie (nebo jiné státní instituce) k dispozici obrovské soubory s otisky prstů, které mohou být s použitím systému AFIS(Automated Fingerprint Identification System) automaticky, rychle a spolehlivě přiřazeny ke svým nositelům.
Aby tedy "Velký bratr" nebyl uváděn v pokušení sestavit si (na základě biometrických dat získaných jinde) třeba individuální profily finančních pohybů a výtěžků, musí být tato data pokud možno nekompatibilní s AFIS a jinými podobnými aplikacemi.
Podobně to platí nejen pro rozpoznávání otisků prstů, ale i pro ostatní biometrické postupy. Díky algoritmům specifickým pro každého výrobce jsou původní tělesné veličiny vyjádřeny v podobě čísel, která platí pouze pro použitý systém, a nikoliv pro jiné. Tato skutečnost zatím k použití PC jako bezpečnostní centrály opravňuje - dokud ovšem nebude biometrický systém proražen nebo prohlášen za příliš nejistý.
Avšak ani experti si netroufnou vyslovit předpověď, které systémy se mohou trvale projevit jako spolehlivé. Pusťme na to tedy napředhackery!
