Trh s operačními paměťmi se připravuje na svou "světovou válku". My jsme na chvilku zavítali do jednotlivých táborů a zjišťovali, co kdo chystá. Ukázalo se, že každá strana připravuje opravdu silné zbraně a rozhodně dobrovolný ústup volit nebude.
Velmi důležitou součástí počítače je i operační paměť. Představuje pro procesor rychlý, dnes už i nemalý úložný prostor. Avšak éra jednoho typu paměti je už dávno pryč. V dnešní době vedle sebe existuje nespočet různých typů pamětí, ale v osobních počítačích se v poslední době prosazují celkem tři.
Všechny tři druhy operační paměti jsou založeny na dynamické RAM (tak zvané DRAM). Paměťovou buňku zde netvoří miniaturní kondenzátory, které se rychle vybíjejí, jako je tomu u SRAM (Static RAM), ale parazitni kapacity na tranzistorech, ktere jsou opravdu minimalní a proto se musí pravidelně (po několika milisekundách) obnovovat. Proto dynamic.
Prvním a zároveň nejstarším dnes používaným typem je známý SDRAM (Synchronous DRAM). Ten se vyvinul ze starších pamětí EDO. SDRAM se používá s rychlostí systémové sběrnice 66, 100, 133, 150 a 166 MHz a je možno zakoupit tyto paměti i se samoopravným kódem, tzv. ECC, což je Error Correction (nebo Correcting) Code, někdy také uváděno jako Error Checking and Correcting, používaným převážně u serverů.
168pinové paměťové moduly se standardně vyrábějí v rozmezí 8 MB až 512 MB. Firma Transcend
v únoru tuto hranici posunula až za 1 GB. Tato paměťová technologie si prožila své a v současnosti je spíše na ústupu. U nových počítačů se vytrácí a nahrazuje ji o něco dražší varianta s DDR SDRAM paměťmi.
Double Data Rate, zkráceně DDR, představuje poměrně levné i výkonné řešení a proto je momentálně velice oblíbenou volbou. Technologicky se podobá výše uvedeným SDRAM pamětem, ze kterých se také DDR vyvinulo. A co vlastně kromě vyšší ceny přináší? Především je to větší datová propustnost při stejném taktu. To proto, že se v jednom taktu přenesou hned dva bity najednou. Jeden na vzestupné a druhý na sestupné hraně signálu.
Používá se pro rychlosti sběrnice 100, 133 a 166MHz - označení PC1600, PC2100 a PC2700. Dnešním standardem je rychlost 266MHz (v režimu DDR), rychlejší 333MHz verze je zatím příliš drahá na to, aby se prosadila. S větším podílem na trhu se počítá během roku 2003.
Aby byla zachována plná kompatibilita mezi jednotlivými výrobci, sdružení JEDEC vytvořilo přesnou specifikaci pro všechny výše uvedené DDR paměti a označilo ji jako DDR-II. (O nástupci DDR-I, specifikaci DDR-II jsme informovali zde). Od předchozí generace by se měla lišit jednak velikostí modulů, množstvím pinů (dle typu 200, 220
nebo 240) a přenosovou rychlostí.
Paměť určená pro grafické karty poběží dokonce na 800 a 1000MHz. Společnosti Samsung, Micron a Kingmax již dodaly první vzorky pamětí, které pracují s 200MHz FSB (400MHz v DDR režimu) a dosahují teoretické přenosové rychlosti 3,2 GB/s! Bohužel jsou však koncipovány jako DDR-I, kam však už rychlostí nepatří, a hrozí tak možná nekompatibilita s druhou generací DDR. Ale jak se zdá, nikomu to nevadí, a lze je očekávat zanedlouho na trhu. Podporu DDR400 by měly zajistit dva připravované čipsety, konkrétně VIA KT400 (Athlon) a SiS648 (Pentium 4). Nové paměti jsou podle informací výrobců rychlejší až o 20% v případě DDR333. Rozdíl vůči dnes používaným DDR266 má být dokonce skoro 50%.
Společnost Rambus se svými RDRAMy představuje nejdražší (nebereme-li v úvahu DDR SDRAM PC2700), ale i nejvýkonnější řešení.
Architektura pamětí Rambus je dvojího typu. Zaprvé jsou to levnější RSL (Rambus Signaling Level). Hihger-performence QRSL (Quad Rambus Signaling Level) je druhé řešení, které je sice dražší, ale skoro dvakrát rychlejší než RSL. Oba paměťové typy jsou označovány jako signálová technologie. Budoucnost RDRAM se točí okolo architektury Yellowstone, anoncované minulý rok na Rambus Developer Forum. Yellowstone přinese DRSL (Differential RSL) řešení se sníženým napětím, postupné rozšíření datové šířky z dnešních 16 bitů až na 64 bitů a paměti s frekvencí nejprve 3.2 GHz, později dokonce 6.4 GHz (pro srovnání, dnešní RIMM pracují na 800 MHz). Díky tomu 64-bitové RIMM moduly nabídnou datovou propustnost až 9.6 GB/s. Vyzkoušet si je na vlastní kůži budeme moci bohužel až v roce 2005. V blízké době se však počítá především s RDRAM moduly pracujícími zprvu na 1066MHz a později i na 1200MHz. První zmiňované paměti se na trhu objeví zároveň s novým procesorem Pentium 4, který bude podporovat rychlejší 533MHz systémovou sběrnici. Jiným řešením, které bude Rambus časem nabízet, by se mohly stát 232pinové moduly IMM4200, využívající integrace dvou paměťových kanálů ke zvýšení rychlosti na 4,2GB/s.
QBM?
Doposud jsme se zabývali pouze existujícími paměťovými typy. QBM je řešení, které se rozhodně chystá také říci své, a to koncem letošního roku. Quad Band Memory je technologie vyvíjená společností Kentron ve spolupráci s další skupinou firem. QBM využívá standardních DDR pamětí, které jsou umístěny společně s FET přepínači na modulu E-BUS. Tím se dosáhne dvojnásobné propustnosti DDR pamětí. V podstatě to znamená čtyřnásobek rychlosti FSB. Pokud bychom např. použili obyčejnou 100MHz FSB, paměti s QBM architekturou budou pracovat na 400MHz (3,2GB/s). Budoucnost QBM se však nejeví moc slibně, protože žádný výrobce čipových sad se zatím nechystá zahrnout podporu těchto pamětí do svých čipsetů. Jelikož jednotlivé společnosti oznamují nové výrobky a technologie a stahují se válečná mračna, koncoví uživatelé si mohou mnout ruce. Soupeření firem o přízeň zákazníků vede vždy ke snížení cen. Navíc po příchodu např. právě nových pamětí ty staré většinou zlevňují. Vypadá to, že se blýská na lepší časy. Pro náročné uživatele také, protože výkon poletí rapidně nahoru. Určitě se máme na co těšit.
