MRAM: paměti budoucnosti?
Německý výrobce polovodičů Infineon představil na sympóziu VLSI společně s IBM první 16Mbit magnetoresistivní paměť MRAM. Tyto čipy ukládají informace ve formě magnetických náboj a nikoliv - jako dosavadní čipy - formou elektrických nábojů.
Vysoká kapacita 16Mbit čipu (2 MByte) byla dosažena díky použití miniaturních buněk o velikosti 1,4 mikrometru. Oznámení prvního 16Mbit čipu MRAM je podle společnosti Infineon velice významným milníkem ve vývoji MRAM. Podle Infineonu nabízí nová paměť v mnoha oblastech "tak výrazné" výhody, že má ohromný potenciál v mnoha aplikacích, pro něž jsou dnes používané jiné typy pamětí méně efektivně než jak by to mohla udělat paměť MRAM.
Na cestě za lepšími paměťmi se tak povedl další kousek, bezmála husarský. Zatímco dosavadní paměti RAM používané v počítačích musí být stále napájeny, zůstávají informace na paměti MRAM uloženy i po vypnutí přívodu proudu, podobně jako na pevném disku počítače. Mimo to jsou podle Infineonu tyto paměti velice rychlé a mají umožnit takřka okamžitý přístup na kteroukoliv část média. V porovnání se současnými paměťmi Flash, jež jsou používány v USB klíčenkách, paměťových kartách pro digitální fotoaparáty či organizéry, paměti MRAM jsou nejméně tisíckrát rychlejší. Mimo to lze do paměti MRAM zapsat data asi miliónkrát častěji nežli na paměť Flash. Bližší data než tyto koeficienty však Infineon nezveřejnil.
Při použití paměti MRAM v počítačích by bylo možné zachovávat operační systém a aplikace v paměti, bez nutnosti jejich ukládání na disk a pomalého načítání při startu PC. Díky těmto pamětím by se natolik zkrátil start doby počítače, že by bylo možné s nimi pracovat podobně jako se současnými handheldy, které lze zapnout a pracovat na nich takřka okamžitě - avšak nepotřebovaly by pravidelné dobíjení a mohly by v tomto stavu zůstat takřka neomezeně dlouho. Oproti současnému stavu s hibernací či s novým startem při každém zapnutí (s hibernací i při vypnutí) počítače by se staly notebooky podstatně praktičtějšími zařízeními, se současně podstatně delší dobou provozu, protože tyto paměti díky své potřebě energie pouze v okamžiku změny stavu - pro zápis a čtení informací, nikoliv pro jejich uchování - umožňují dosahovat spotřeby podstatně nižší nežli současné paměti DRAM. Tím by se pak tyto čipy hodily pro použití nejen v noteboocích, ale i v nejmenších zařízeních jako jsou mobilní telefony či organizéry.
Podle Infineonu by pak bylo možné zcela změnit typickou architekturu PC, která je ovlivňována rozdělením práce mezi rychlou, avšak nestálou paměť RAM a pomalý, avšak i po vypnutí si obsah zachovávající pevný disk. Od roku 2000 vyvíjí Infineon čipy MRAM v kooperaci s IBM. Nedávno byla tato technologie přenesena na Altis, Joint Venture obou společností se sídlem ve Francii. Oba partneři však nejsou jediní, kteří pracují na vývoji velmi slibných pamětí, i například Motorola, NEC či Samsung chtějí mít svůj díl z tohoto do budoucna nesporně zajímavého koláče.
