Historie se tak trochu opakuje. V roce 2006 počítače přešly z procesorů PowerPC společnosti IBM na procesory společnosti Intel. Podle Steva Jobse tehdy plánovaný „roadmap“ procesorů Intelu lépe odpovídal konstrukci a designu počítačů, které chtěl Apple přinášet na trh.
Byla to velká věc, aplikace se musely optimalizovat pro novou platformu, skalní příznivci plakali. Tehdy jsem se nedivil, ve škole jsme měli několik starších iMaců, na kterých třeba video běželo tak, jak si stejně stará PC mohla maximálně nechat zdát.
 |
O patnáct let později Apple nastupuje na další změnu, z procesorů Intelu přechází na čipy vlastní produkce. Apple Silicon M1 najdete v nových MacBook Air, MacBook Pro a Mac Mini a do dalších se v rámci generačních obměn chystá. Tentokrát skoro nikdo nepláče. Nová „em jednička“ válcuje konkurenci ve výkonu i spotřebě a seznam optimalizovaných, nebo alespoň přes emulátor spustitelných aplikací rychle roste.
My jsme si od obchodu Alza.cz zapůjčili dva 13" MacBook Air, jeden v konfiguraci s čipem Apple M1, druhý s Intel Core i5 1030NG7, a rozhodli se rozdíly mezi stroji prakticky vyzkoušet. Vyjma procesoru jsou stejné, oba mají 8 GB operační paměti, 500 GB SSD, obrazovku s rozlišením
2560 x 1600 pixelů a akumulátor s kapacitou 4 382 mAh. Ten s čipem Apple se v době zápůjčky prodával za 36 281 Kč, s Intelem za 33 490 Kč.
Výkon a kódování videa
Apple Silicon M1 je procesor s architekturou ARM, jde tedy o procesor technicky příbuzný těm v chytrých telefonech. Aplikace a programy napsané pro použití v počítačích Apple s procesory x86 od Intelu na tomto novém čipu nelze jen tak spustit.
„Jen tak“ lze spustit aplikace, které byly pro použití na novém procesoru buď přímo vytvořeny, nebo přepracovány a optimalizovány. Takových programů je již docela dlouhý seznam a rychle přibývají další. Spustit lze i mnohé aplikace napsané pro tablety iPad a telefony iPhone.
Protože přepracování mnoha aplikací pro nativní běh na M1 bude ještě nějakou dobu trvat, je zde takzvaná Rosetta 2. Je to speciální aplikační vrstva, můžete si ji představit jako redukci, která zprostředkovává komunikaci mezi kódem aplikací pro x86 a novým hardwarem. Jak jsme vyzkoušeli, některé aplikace v tomto režimu fungují velmi dobře, jiné vůbec, některé tak napůl. Jde o přechodné řešení, než tvůrci aplikací vydají varianty s upraveným kódem (a pro provoz aplikací, které již nejsou vyvíjeny).
Toto rozdělení jsme zachovali i při testování výkonu. Všechny benchmarky v následující tabulce již byly optimalizovány pro běh na Apple M1, využívají tedy plně jeho potenciál.
| Apple Silicon M1 | Intel Core i5 | |
|---|---|---|
| GeekBench 5.3 - jedno jádro | 1 727 | 1 176 |
| GeekBench 5.3 - všechna jádra | 7 660 | 3 990 |
| GeekBench 5.3 - OpenCL | 18 552 | 7 781 |
| GeekBench 5.3 - Metal | 20 863 | 9 028 |
| CineBench R23 - jedno jádro | 1 492 | 919 |
| CineBench R23 - všechna jádra | 7 115 | 2 540 |
| PassMark - jedno jádro | 3 547 | 2 033 |
| PassMark - všechna jádra | 15 287 | 7 256 |
| Blackmagic Disk Speed - zápis | 2 289 MB/s | 1 357 MB/s |
| Blackmagic Disk Speed - čtení | 2 855 MB/s | 1 262 MB/s |
Rozdíl je doslova propastný. Překvapil nás rozdíl v rychlosti práce s diskem (je zde stejné SSD s logem Apple).
V následující tabulce jsou testy, které ještě optimalizované nebyly. Zatímco na Intelu běží nativně, na M1 běží pomocí Rosetty.
| Apple Silicon M1 | Intel Core i5 | |
|---|---|---|
| Novabench - celkové skóre | 2 289 | 1 542 |
| Novabench - CPU | 1 170 | 939 |
| Novabench - GPU | 605 | 243 |
| Novabench - RAM | 281 | 234 |
| Novabench - Disk | 233 | 126 |
| GeekBench 4.4 - jedno jádro | 5 759 | 5 198 |
| GeekBnech 4.4 - všechna jádra | 23 311 | 14 939 |
| GeekBnech 4.4 - OpenCL | 53 287 | 31 232 |
I v tomto režimu je výkonový náskok M1 oproti Core i5 dost výrazný.
Počítače Apple se často používají pro multimediální tvorbu, zkusili jsme proto, jak si poradí s kódováním videa. V aplikaci Handbrake, která je nativně jak pro Core i5, tak M1, jsme vytvořili frontu dvanácti 4K HEVC/H.265 videí s celkovou délkou 24 minut 14 sekund (zdrojové soubory měly celkem 10,2 GB) a nechali je převést do Full HD rozlišení a H.264 formátu (předvolba HQ 1080p30).
| Apple Silicon M1 | Intel Core i5 | |
|---|---|---|
| Handbrake | 63 minut | 148 minut |
Rozdíl v rychlosti převodu je obrovský. Pocitově navíc umocněn tím, že stroj s intelem roztočil ventilátory na maximum a byl docela hlučný, pasivně chlazený stroj s M1 byl po celou dobu pochopitelně zcela bezhlučný.
Zajímalo nás, jak je to uvnitř strojů s teplotou. Aplikace Temp Monitor byla na stroji s M1 poněkud stručná, CPU Proximity dosáhla hodnoty 47 °C, akumulátor maximálně 45°C. U Core i5 se CPU Proximity držela na 76 °C, akumulátor na 45 °C. A zatímco u M1 jsme podrobnější teploty nezjistili, u Intelu dosahovala teplota samotného čipu i 100 °C, což je opravdu hodně.
V oblasti klávesnice byly oba stroje po hodině plné zátěže podobně horké, ale zatímco palmresty a oblast touchpadu byly u odfukující intelové verze chladné, u pasivního M1 se teplo rozšířilo až sem a při práci by to nebylo příjemné. Na druhou stranu, MacBook Air není stroj na dlouhé plné vytížení, od toho je MacBook Pro a desktopy.
Virtualizace Windows
Uživatelé Mac OS zpravidla nemohou přijít operačnímu systému Windows na jméno (a opačně), je ale pravdou, že pro některé je možnost jej na počítači Apple občas spustit docela podstatná. Na MacBooku s Intelem to není žádný problém, stačí je nainstalovat jako druhý systém a pomocí BootCampu se mezi nimi přepínat. To u modelu s procesorem M1 nejde.
Zbývá tak další možnost, virtualizovat Windows v rámci spuštěného
Mac OS - jsou pak puštěná v okně jako klasická aplikace. Populární volbou je virtualizační systém Parallels Desktop. A zatímco pro systémy s Intelem je vše připraveno, pro systém na ARMu je to zatím ve zkušební formě.
Windows 10 v Parallels Desktop. Vlevo na systému s procesorem M1, vpravo s Core i5
Parallels Desktop lze v rámci testovací betaverze stáhnout i ve variantě pro procesor M1 a protože Windows normálně neběží na procesorech ARM, je potřeba instalovat takzvané Windows for ARM, která zatím najdete předinstalována na Microsoft Surface Pro X (a několika dalších strojích) a který lze v rámci programu Windows Insider stáhnout, což jsme učinili.
Otázkou ale je, nakolik to vůbec dává smysl, protože ve Windows for ARM nespustíte aplikace pro x86 procesory, respektive ty 64bitové vůbec, 32bit přes vestavěný emulátor. Více jsme o tom psali zde: Unikátní notebook s procesorem Microsoft SQ1 otevírá novou éru Windows.
| Apple Silicon M1 | Intel Core i5 | |
|---|---|---|
| GeekBench 5.3 - jedno jádro | 1540 | 958 |
| GeekBench 5.3 - všechna jádra | 2863 | 1536 |
| Hardlimit Benchmark - jedno vlákno | 42,91 | 58,54 |
| Hardlimit Benchmark - všechna vláka | 76,65 | 88,82 |
Je patrné, že dostupný výkon je v obou případech skromný, zejména při aplikacích jinak schopných využít víc výpočetních jader. Nefunguje zde ani akcelerace grafickým čipem, což je problém například pro aplikace využívající OpenCL. Mnohé programy z Microsoft Store, které jsou připravené pro provoz na ARMovém hardwaru, se nám i tak na M1 nepodařilo spustit. U jiných jsme se setkali s omezenou funkčností.
Výdrž akumulátoru
Velká očekávání se v případě ARM procesorů týkají spotřeby energie, respektive výdrži na jedno nabití akumulátoru. Ten je v obou verzích notebooku shodný, má skromnou kapacitu 4 382 mAh.
Při velmi nenáročném použití při streamování videa a prohlížení internetu, s příjemným nastavením jasu a připojením přes wi-fi vydržel notebook s Intelem solidních 9 hodin a 50 minut, notebook s M1 neuvěřitelných 17 hodin a 40 minut.
Naopak při plném vytížení procesoru spotřeboval Intel za hodinu 32 procent, M1 29 procent kapacity akumulátoru. Nutno počítat s tím, že M1 za hodinu stihl podstatně víc práce.
Jeden kabel na vše. USB-C připojení přenese 4K obraz a zvuk do monitoru a zároveň napájí notebook.
Nabíjení jsme vyzkoušeli jak s dodávaným 30W USB-C adaptérem, tak 4K monitorem AOC U32U1. Ten nabízí jak přenos obrazu a zvuku přes
USB-C, tak i 65W power delivery skrze stejný kabel. Notebook tak stačí k monitoru připojit jedním kabelem, který obstará vše.
A zatímco s dodávaným adaptérem se notebooky z prázdna do plna nabíjely 3 hodiny 20 minut, kabelem z monitoru to zvládly o 50 minut rychleji.
Závěr
Pokud nutně nepotřebujete přepínat mezi macOS a Windows, a pokud již vámi nejpoužívanější aplikace mají verzi optimalizovanou pro M1, pak dávají modely s procesorem Apple Silicon M1 smysl již nyní. Excelují výkonem i energetickou náročností a tím i produkcí tepla, potažmo nízkou (žádnou) hlučností.
Na internetu najdete seznamy kompatibilních aplikací, například zde isapplesiliconready.com , pomocí aplikace Silicon můžete udělat malý audit kterým zjistíte, které vámi používané aplikace již na M1 bez problémů poběží.
Nezbývá než držet palce, aby měl Apple alokovaný dostatek výrobní kapacity čipů a takto osazené notebooky nebyly takovou vzácností, jako třeba grafické karty nebo herní konzole.
