Mystérium klávesy Fn
Prakticky každý notebook ji má. Na každém ze současných notebooků ji naleznete. Občas ji uživatel prokleje do horoucích pekel. Častěji však může pomoci. Řeč je o klávese, kterou desktopy většinou nemají. "Fn" je to kouzelné zaklínadlo, s jehož pomocí si lze často zpřístupnit mnoho funkcí notebooku, které jsou jinak těžko přístupné přes mnoho proklikávání se, eventuálně nejsou přístupné vůbec.
Kde ji uživatel nalezne?
Žel, tato klávesa je snáze k nalezení, než je často nutné. Z neznámého důvodu jí výrobci notebooků přikládají větší význam nežli klávese Ctrl alias akronym pro Control (v německé verzi "Strg", český ekvivalent jsme zatím nevymysleli). Proto okupuje na takřka polovině notebooků místo, které na všech stolních klávesnicích přísluší klávese Ctrl.
Buď ji tak naleznete v levém dolním rohu klávesnice, či v jeho blízkém okolí. Ne že by ji většinou byl problém nalézt - zpravidla se alespoň odstínem či barvou odlišuje od ostatních kláves. Smůlou pro uživatele je, když má velmi zaběhané běžné klávesové zkratky s Ctrl, například kopírování s Ctrl C či zavírání okna s Ctrl-F4, apod. V případě nevhodného umístění pak ti znalejší poněkud trpí, protože přes všechen přínos Fn kombinací, klávesa Ctrl patří k nesporně používanějším.
K čemu tedy vlastně je?
Klávesa Fn může přepínat různé speciální funkce notebooku, slouží jako zkrácená volba pro mnoho operací typických právě pro notebooky a účely s nimi spojené.
Žel právě proto, že tato klávesa je tak úzce spojena s funkcemi notebooku, je zde jen minimální tlak na standardizaci a podobnost. S trochou odvahy však lze tyto klávesy postupně identifikovat a jejich funkce používat na většině notebooků.
Náhrada chybějících kláves
Zmáčknutí Fn a některá z ostatních kláves je často nevyhnutelné, pokud chce uživatel využít některé z obvyklých kláves. Nejčastěji je tato klávesa používána v kombinaci s klasickými klávesami, které se již jaksi nevešly na klávesnici notebooku. Nezřídka se tak potkáme s klávesami PgDn či PgUp maskovanými pod šipkami, či s Home a End přístupnými jen přes kombinaci Fn a Ins či Del.
Škoda, že výrobci notebooků často odmítají používat mozek nebo mají jen málo zkušeností se skutečně použitelnou klávesnicí, protože právě tyto kombinace klávesu Fn poněkud znevažují a především výrazně komplikují ovládání počítače. Kupodivu se tomu nevyhnou ani značkoví výrobci (například Acer u svých jinak výborných "obloukových" klávesnic notebooků střední a vyšší třídy). Každá běžná klávesa, ke které musí uživatel přistupovat přes dvojkombinaci Fn, je zbytečným šikanováním. Jistě to lze prominout u nejmenších notebooků, které mají málo místa - i pro klávesnici, a musí pak doslova šetřit místem, kde se dá (u podobných notebooků nejsou výjimkou i substituované klávesy F11, F12, atp.).
Ale hodně těžko se chápe, že některé z kláves jako Ins, Del, Home, End či PgUp, PgDn jsou přístupné pouze přes kombinaci. Zvláště když pak jsou často k vidění na těchto klávesnicích samostatné klávesy obsazené tak málo používanými funkcemi jako Pause/Break, PrintScreen či ScrollLock. Takové inženýry by člověk nejraději nechal editovat s jimi navrženou klávesnicí encyklopedii nebo sebrané dílo některého z pilných autorů...
Speciální funkce a la Fn
Přes všechno, co uživatele obtěžuje a komplikuje mu život, se dostáváme k těm podstatným funkcím, pro něž je klávesa Fn určena.
Usínání pod měsíčkem
Ikonkou měsíčku nebo nápisem "Zzzz" je často označena klávesa, se kterou lze počítač uspat - namísto klikání na "Start, Vypnout, Úsporný režim" lze poslat počítač do úsporného režimu podstatně rychleji touto dvojkombinací. Podle nastavení úsporných mechanismů lze touto kombinací počítač uspat do "jemnějšího spánku" nebo hibernovat, kdy je obsah paměti uložen na disk.
Vypínání podsvícení
Podle různé implementace lze v notebooku nalézt i ikonku se dvěma obdélníky, s plným obsahem a prázdným stínem. Tato dvojkombinace je schopna výrazně ovlivnit spotřebu počítače v době, kdy není nutnost používat displej - například při poslechu MP3 souborů. S její pomocí lze vypnout podsvícení displeje, což výrazně sníží spotřebu. Oproti situaci s úplným odpojením displeje je stále viditelný samotný obraz na displeji, avšak velmi nejasně.
Přepínání obrazovek
Ikonka LCD displeje a externí obrazovky nebo jen samotné obrazovky velice zrychlí připojení externího projektoru při prezentaci nebo domácího displeje k notebooku. Umožňuje přepínat mezi různými výstupy obrazu, podle různých nastavení pak lze kombinovat výstup pouze na LCD displej, kombinaci LCD a externího VGA výstupu (na displej, monitor či projektor), či jen samotný VGA výstup. V případě připojeného televizoru či jiného zařízení na TV výstup eventuálně ještě k těmto možnostem přibývá přepínání obrazu na televizní výstup. Touto klávesou lze eliminovat zdlouhavé přepínání přes Ovládací panely a Vlastnosti obrazovky a Rozšířené nastavení.
Nastavení jasu a kontrastu
Na starších noteboocích bylo možné najít ikonky známé již televizních ovladačů: velmi schematické sluníčko a kruh z poloviny plný, z poloviny prázdný. Na novějších noteboocích se setkáte jen s první ikonkou - u pasivních displejů DSTN je možné regulovat jak kontrast, tak jas. U aktivních displejů s matricí TFT lze hardwarově regulovat jas. Podobně jako ostatní nastavení je možné úroveň jasu (respektive eventuálně i kontrast) regulovat pomocí nastavení Windows jen velmi komplikovaně, pokud vůbec. Tato funkce je velice užitečná například při práci ve tmě, v nočním autobuse, kdekoliv, kde je okolí temné a málo světla - notebook podstatně méně vyzařuje, obraz je příjemnější na oči a v neposlední řadě též méně rušivý pro okolí (pospávající spolucestující zpravidla málo ocení "zářící" plochu s výkonem menší žárovky). Naopak na slunci lze zvýšit jas displeje, aby se kompenzovalo množství přímého "konkurenčního" světla, jež ztěžuje pohodlné čtení. Protože žijeme v reálném světě, nejnižší úroveň není nikdy tak zcela tmavá, jak by se hodilo, naopak v přímém slunci displeje často nedosahují skutečně optimální čitelnosti.
Ztlumení a zvýšení hlasitosti
Jedna z nejoblíbenějších funkcí, kterou lze upotřebit prakticky každý den, je ovládání hlasitosti pomocí některé z kombinací Fn (+F7 a F8 či sousedních). "Inteligentnější" notebooky mají toto nastavení přímo propojeno i s OSD indikací na displeji (On Screen Display), kde se ukazuje aktuální úroveň hlasitosti. Pokud výrobce nezanedbal vývoj ovladačů a jejich provázanost s operačním systémem, aktuální úroveň hlasitosti je zohledněna i v nastavení Windows.
Vypnout a zapnout reproduktory
Neocenitelná funkce s přeškrtnutým reproduktorem se hodí kdykoliv - od jednání, kdy chcete zabránit notebooku, aby vydával jakékoliv nepatřičné zvuky, přes práci v kanceláři s kolegy až po hlasitý start Windows, který v tichém nočním spoji také nemusí být zrovna ono.
NumLock a zapínání numerické klávesnice
Numerickou klávesnici jsme si nechali na posledním místě. Notebooky zde viditelně trpí oproti stolním PC - musejí si vypomoci pouze emulovanou klávesnicí s číslicemi namísto písmen, kterou nelze používat současně s písmennou klávesnicí. Tato emulace jde tak daleko, že přes klávesu Fn a některou z kláves (emulovaného) numerického bloku lze používat blok jako poziční klávesy a šipky současně. Samotné zapínání numerické klávesnice přes NumLock často spoléhá na kombinaci Fn a některou z obvyklých kláves. Nicméně i v nejlepším případě NumLock a "emulovaná" numerická klávesnice zůstane jen řešením z nouze - a často bude přivádět k šílenství, pokud si ji uživatel omylem zapne a nebude tušit, proč mu najednou notebook píše místo písmen číslice. Nota bene, když mačká NumLock a přesto se numerická klávesnice nevypne (protože na mnoha noteboocích je NumLock přístupné pouze přes komplikovanou dvojkombinaci Fn a NumLock)...
