Než každoročně v Las Vegas vypukne největší světová událost spotřební elektroniky a IT, veletrh CES, představí analytici pořádající agentury Consumer Technology Association (CTA) vybraným novinářům převládající trendy pro následující rok. Jak to tedy letos vidí hlavní ekonom společnosti Shawn Dubravac a hlavní analytik Steve Koenig?
Za 30 měsíců rychleji než za posledních 30 let
Když v roce 1995 začal Microsoft testovat strojové rozpoznávání řeči (voice recognition), byla chybovost (takzvaná Word Error Rate - WER) 100 %. To znamená, že počítač téměř každé slovo vyřčené člověkem prostě nerozpoznal. V roce 2013 už počítače běžně dosahovaly chybovosti „pouze“ 23 %. Stále však bylo ovládání hlasem ve většině případů pro běžný život naprosto nevyužitelné. A nejen kvůli tomu, že program vyžadoval přesnou výslovnost, ale také proto, že příkaz musel mít jasnou a předem danou syntaxi (pořadí slov, jejich pád, atd.), jinak prostě nerozuměl a nereagoval.
IoT zatím většinou reprezentují bohužel jen nepříliš potřebné nebo prozatím předražené výrobky. Jedním z nich je tato kamera FridgeCam do lednice. Na dálku s ní můžete sledovat, zda máte v lednici vše, co potřebujete (pokud tedy nedáte před objektiv třeba krabici s mlékem). Aplikace si umí zapamatovat a rozpoznat vkládané zboží (pokud je v databázi) a sestavit podle přítomných surovin i recept. Cena za to, že si nebudete muset pamatovat, co jste koupili a budete moci šmírovat svoji lednici, je 100 dolarů (2 600 Kč). Ovšem jednou, až podobný systém bude opravdu funkční a schopný sám podle zadání a zvyků majitele i on-line nakoupit, to bude jiná písnička. Jsme teprve na začátku.
V roce 2017 už v případě rozpoznávání řeči hovoříme o „human parity“. Nejen že nám počítač rozumí vše, ale chápe i naši přirozenou řeč. Uživatel nemusí používat krkolomné příkazy se speciální syntaxí, ale jednoduše řekne, co chce: „Naviguj mě domů“ nebo „Naviguj domů“ nebo „Odvez mě domů“, to jsou jen některé z možností, kterým bude program rozumět a udělá to, co uživatel chce, tj. spustí navigaci domů. „Za posledních 30 měsíců technologie poskočily k dokonalosti víc než za předchozích 30 let,“ tvrdí Dubravac.
Našinci bude znít výše uvedené jako sci-fi ještě asi nějakou dobu. Bavíme se totiž o systémech a programech, které zatím fungují zejména v angličtině a několika málo dalších světových jazycích. Nicméně například Google už nyní některé jednoduché operace v češtině zvládá, takže situace není beznadějná.
Lenovo Smart Assistant chce Amazonu Echo konkurovat i cenou. Bude stát o 50 dolarů méně.
Takto vypadá Amazon Echo. Zatím umí jen anglicky.
Google Home - domov pro Asistenta Google
Virtuální asistenti odstartovali na mobilech, ale postupně se podle Dubravaca přestěhují do jiných zařízení jako jsou Amazon Echo nebo Google Home. Právě tyto nenápadné válečky (či jakou podobu na sebe v budoucnu vezmou) budou prý tvořit jakýsi základ (HUB) chytré domácnosti. Možná se však asistentky budou multiplikovat na různá zařízení denní potřeby, včetně chytré chladničky.
Bez displeje, ovládané hlasem
Nástup umělé inteligence do mobilů a nyní i do zařízení typu Home nebo Echo předznamenává přechod z grafického rozhraní na hlasové ovládání. Domácí IoT roboti (vysavače, kávovary, atd.), ale i nositelná elektronika a další „aplikace“ se díky hlasovému ovládání obejdou bez displeje a budou tedy energeticky nenáročnější (to je důležité zejména u nositelné elektroniky).
Robot Kuri od Mayfield Robotics bude možná jednou majordomem i u vás doma. Děti pobaví, dům ohlídá, po práci vás příjemným slovem přivítá.
Příkladem budiž dva nejnovější přírůstky do této kategorie představené na CESu: robotický vysavač Samsung Powerbot VR 7000 ovládaný hlasovými povely nebo skutečný robotický majordomus Kuri společnosti Mayfield Robotics. Ten je něčím jako Google Home na kolečkách rozšířené o bezpečnostní funkce. Robot dokáže monitorovat domácnost fullHD kamerou i během nepřítomnosti majitele, reaguje na přítomnost jednotlivých členů domácnosti na základě rozpoznávání obličeje, může na přání pustit hudbu, spustit zavlažování zahrady nebo teoreticky udělat cokoliv jiného. Po domě se díky senzorům pohybuje zcela autonomně bez narážení do zdí. Stát bude 700 dolarů a předobjednat si ho můžete už teď.
Myčka na nádobí je z roku 1893. Odkdy ji máte doma vy?
Pořád se, stejně jako my v redakci, ptáte: „A za tohle máme platit?“
Pro všechny pochybovače o smysluplnosti internetu věcí (IoT) a nástupu chytré domácnosti (Smart Home) má milovník historie Shawn Dubravac jeden příklad. Josephina Cochrane vynalezla myčku na nádobí v roce 1893. Trvalo dlouhá desetiletí, než si našla cestu do většího množství domácností alespoň v USA. Nás ve východní Evropě se tato vymoženost začala z většiny týkat až více než sto let od vynalezení.
Před tím, než se totiž myčka mohla masově rozšířit, musela se stát řada věcí. Bylo nutné elektrifikovat domácnosti, musela být zavedena kanalizace, muselo dojít ke standardizaci různých dalších technologií, v některých zemích musely padnout diktátorské komunistické režimy a teprve potom bylo možné masové rozšíření takového zařízení jako je z dnešního pohledu obyčejná myčka na nádobí.
Stejné je to s technologiemi okolo internetu věcí, umělé inteligence, ale třeba i samořídících aut, apod. Zásadním rozdílem je však rychlost, jakou k potřebným změnám nyní dochází. Fundamentální podmínkou pro masové rozšíření jakýchkoliv k internetu připojených zařízení je samozřejmě síť samotná. A ačkoliv se vám to zřejmě nebude zdát, tak i tady jde pokrok neuvěřitelně rychle kupředu. Zatímco ještě v roce 2003 se mobilní operátoři dokonce i v reklamě chlubili tím, že spojení je vůbec možné (např. AT&T se v USA v reklamě ptal: Can you hear me now? ́Teď mě slyšíte? ́) a my zákazníci byli na relativně běžné výpadky v hovoru připraveni, dnes nás zpomalení mobilního internetu nebo dokonce naprostá absence signálu překvapí.
Samozřejmě je stále ještě co vylepšovat a ani v USA, Německu nebo u nás není dostupnost internetu ideální, příchod sítí páté generace (5G) během letošního roku nás však zase posune o pěkný kus kupředu. A to nemluvíme o chystané speciální síti přímo pro internet věcí, která se testuje i u nás. Jedna z technologií, která poběží vedle stávajícího LTE, by mohla Česko pokrýt už letos.
Samozřejmě není jisté, zda se opravdu dočkáme robotických pomocníků a virtuálních asistentů v domácnosti v té podobě, jak je vidí dnešní designéři a výrobci. Přechodná doba vždy nastražuje celou řadu slepých uliček.
