Skype přitom nezřídka využívají lidé, kteří si přejí zůstat mimo dosah vlády, včetně disidentů, ale samozřejmě i zločinců.
Kolem programu Skype se toho v poslední době děje více. Služba změnila architekturu a měla by nyní být bezpečnější - více zde.
Změny z konce loňského roku v programu, který využívá přes 600 milionů lidí po celém světě, umožňují úřadům sledovat příspěvky na chatech nebo třeba zjišťovat adresy a čísla kreditních karet. Tyto údaje zůstávají v systému Skype po dobu 30 dnů. Sledování komunikace pomocí audia a videa zatím firma neumožňuje, zejména z technických důvodů, ale i to se prý může v budoucnu změnit.
Nové možnosti si pochvalují lidé z okruhu policie, a naopak je kritizuje řada aktivistů a analytiků. Státní úřady si léta stěžovaly, že jim kódování programu ztěžuje sledování pašeráků drog, pedofilů nebo teroristů.
Stoupenci džihádu (svaté války) prý právě z tohoto důvodu doporučovali Skype jako vhodný komunikační nástroj na svých webech. To by se teď podle policie mohlo změnit.
Na druhé straně aktivisté se nyní obávají zneužití změn státní mocí.
Například ve Spojených státech musí se sledováním jedince a jeho internetové komunikace souhlasit soud, v dalších zemích to ale neplatí.
Autokratické režimy by tak prý mohly snadněji potlačovat opozici. Právě Skype byl přitom díky své pověsti bezpečného komunikačního nástroje oblíben například u demokratických aktivistů Arabského jara.
Sledování komunikace pomocí Skype bylo dosud pro policii velmi těžké, především kvůli složitému kódování programu a také protože v něm počítače uživatelů komunikovaly přímo, aniž by využívaly zprostředkujících serverů.
To se ale změnilo loni, kdy firma začala část dat posílat přes centralizované servery.
Skype vznikl v roce 2003 jako firma nabízející bezplatné hlasové hovory a videopřenosy přes internet. V roce 2011 společnost koupil softwarový gigant Microsoft, který z ní udělal svou divizi. Ta zatím působí relativně samostatně.