Takzvaný Zákon o informacích umožní filtrování a vypínání internetových stránek. Podle tvůrců zákona a jeho zastánců mají nová opatření sloužit především k potlačení dětské pornografie a jiných podobných nezákonných aktivit na webu.
Podle odpůrců zákona, a tedy i provozovatelů velké internetové encyklopedie, však nejsou připravovaná opatření ničím jiným než obdobou Velkého čínského firewallu. Jeho účinky jsou obecně známé. Nepohodlné stránky prostě nejsou dostupné nebo mají časté výpadky: občas se načítají, občas ne.
Jinými slovy, ruská vláda podle Wikipedie chystá totální regulaci obsahu internetu. Zákon je prý formulován tak vágně, že bude jen těžko uhlídatelné, jaké stránky se například dostanou na takzvaný blacklist a stanou se pro uživatele nedostupné. Ve vzkazu, který je umístěn na titulní stránce, se mimo jiné praví, že zakázanou se může stát právě i Wikipedia v ruštině. Informace v ní obsažené totiž ne vždy korespondují s oficiálním názorem nejvyšších míst.
Server BBC upozornil na zajímavou reakci ministra spojů a masové komunikace a zázračného dítěte z Tatarstánu, třicetiletého Nikolaje Nikiforova. Ten k protestní akci Wikipedie na svém Twitteru poznamenal, že: "Akci Wikipedie nepodporuji, ale je to důležitá reakce internetové komunity, která říká, že předložený zákon musí být ještě vylepšen." Ve středu má zákon projít druhým čtením. Pokud projde i třetím, vstoupí v platnost.
Cenzura internetu je v Rusku ožehavé téma. Moc staronového prezidenta Putina právě nad internetovými médii zatím není tak velká, jako u běžných periodik a televizí. Problémy s financemi mají opoziční listy, mění se šéfredaktoři, velký tlak je vyvíjen i na jedno z posledních dosud svobodných a politicky činných rádií Echo Moskvy.
Není to poprvé, co se tvůrci Wikipedia připojili k protestům proti cenzuře. Když se připravovaly zákony SOPA a ACTA, zčernala i domovská stránka encyklopedie. Tehdy se připojil i Facebook a Google.
