Než odpovíte na lákavou nabídku, která došla do vaší elektronické poštovní schránky, nebo zaplatíte prostřednictvím své platební karty zboží objednané v některém z nepřeberného množství elektronických obchodů, pořádně přemýšlejte. Mohlo by se vám totiž stát, že jako tisíce jiných naletíte šikovnému podvodníkovi…
Podle průzkumu, který provedla americká spotřebitelská organizace National Consumers League (NCL), se přibližně 94 % respondentů setkalo s tím, že do jejich elektronických poštovních schránek přišla nevyžádaná nabídka různých finančních služeb, případně návodů, jak snadno a rychle získat vysoké částky. Ve značném procentě případů se pak podle varování této organizace jedná o nabídky, které jsou podvodné.
A jaké podvody, při nichž byl využit internet, jsou v současnosti nejčastější?
Pomyslný žebříček vede již notoricky známá a ohraná „Nigerijská nabídka“, která byla na počátku devadesátých let rozesílána faxem a nyní se lavinovitě šíří po celém světě prostřednictvím elektronické pošty. Tato nabídka spočívá ve spolupráci při převodu vysokých finančních částek s tím, že uživatel za tuto pomoc získá nemalou provizi - obvykle ve výši 15 - 35 %. Průvodní texty bývají dost podobné, i když se v detailech někdy značně liší - jednou se jedná o fondy různých petrochemických společností, jindy o volební fondy svržených představitelů různých politických stran a vlád, a to prakticky vždy v některé z rozvojových afrických zemí. Jaká je skutečnost? Žádné takové finanční fondy nikdy neexistovaly, neexistují a mají za účel jen jedno – přilákat zájemce o potenciální spolupráci a získat od něj finanční prostředky. Děje se tak převážně s odůvodněním, že je potřeba zaplatit tu jakýsi poplatek a tam jakýsi poplatek, ovšem s tím, že vše bude samozřejmě později refundováno. Často jsou zájemci vyzváni k cestě do příslušné země, kde jsou v nejlepším případě připraveni o veškerou hotovost a cenné předměty a v nejhorším usmrceni. Vzhledem k faktu, že rozesílání velkých objemů elektronické pošty na rozdíl od rozesílání faxů neznamená pro odesílatele prakticky žádné náklady, lze předpokládat, že podobných nabídek jsou rozesílány desítky či stovky, a to pravděpodobně na desetitisíce či statisíce adres elektronické pošty po celém světě. O masivnosti tohoto „útoku“ na nepříliš chytré a soudné uživatele svědčí i fakt, že nárůst těchto nabídek mezi roky 2000 a 2001 se pohyboval kolem 900 %. Podle údajů FBI se v roce 2001 dalo takovými nabídkami obelhat minimálně 2600 Američanů a federální orgány evidují přibližně 13000 podobných dopisů měsíčně – ty jim postupují původní adresáti, kteří jsou si vědomi možného nebezpečí.
Posledním podvodem tohoto typu, který však poněkud vybočuje z řady, je varianta dopisu, která se tváří jako by jejím odesílatelem byl příslušník amerického speciálního komanda působícího v Afghánistánu. Údajný americký voják Brandon Curtis zde sděluje, že při hlídce nalezl 36 milionů amerických dolarů pocházejících z drogových operací, a žádá příjemce zprávy o pomoc při vyvezení této hotovosti z Afghánistánu s tím, že vysoká provize za poskytnutí této pomoci je samozřejmostí.
Bohužel je smutným faktem, že pachatele této trestné činnosti lze jen velmi těžko dopadnout a prakticky většina těchto případů zůstává nevyřešena. Trochu jiná je situace v případě běžných podvodů v rámci nesolidních elektronických obchodů, internetových aukcí či podvodů s internetovou reklamou. Těchto podvodů sice v globálním měřítku neuvěřitelným tempem přibývá, ale zároveň s tím přibývá i počet odhalených případů. I když procento dopadených a potrestaných pachatelů není v poměru k počtu spáchaných podvodů příliš vysoké, jistý úspěch to je. Poměrně velký úspěch v současné době zaznamenala americká Federální obchodní komise (FTC), když se jí podařilo odhalit jednoho z velkých internetových podvodníků. John Zuccarini, který si zaregistroval více něž 200 doménových jmen podobných či zaměnitelných s doménovými jmény známých osobností či firem a který je přesměroval na servery provozující on-line hazardní hry nebo servery poskytující pornografický obsah, nakonec prohrál celkem 53 soudních sporů a je povinen „obětem“ zaplatit téměř dva miliony dolarů, které získal na provizích od provozovatelů těchto serverů.
Jak se zdá - tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne...
