Už více než rok jsme svědky boje o relativně levný způsob šíření internetu do oblastí, kam se vzhledem k malé hustotě a nízké kupní síle obyvatel nevyplatí zavádět připojení k internetu pozemní cestou. Z plánů na šíření internetu ve stratosféře různými prostředky se pomalu firmy dostávají až do vesmíru. Důvodem jsou stále menší ceny letů do kosmu, které snižují náklady na vytvoření internetu, a hlavně konkurence, která v této oblasti přechází od slov k činům.
Internet z vesmíru
Internet z vesmíru není žádná novinka, ale teprve s příchodem minisatelitů je šance, že se by se mohl rozšířit globálně a mohli by na něj dosáhnout i chudší obyvatelé naší planety. I proto tento měsíc ohlásil Google spolu s firmou Fidelity investici jedné miliardy amerických dolarů (cca 24,5 miliardy korun) do firmy SpaceX. Tím získaly zhruba deset procent v této společnosti.
Malé satelity typu CubeSat (hmotnost do 1,3 kg, 0,1 × 0,1 × 0,1 m) létají do vesmíru již dnes
Šéf SpaceX Elon Musk se nedlouho před tím pochlubil, že plánuje vytvořit síť satelitů, které pokryjí internetem celou Zemi a později i Mars. Má jich zhruba čtyři tisíce a pohybovat se budou na nízké oběžné dráze (asi 1 200 km). Právě nízká orbita je klíčová, protože satelity nemusí mít takový výkon a zároveň budou lépe dosažitelné signálem ze Země.
Podobný nápad měla už před několika lety skupina Hackerspace Global Grid, která na začátku roku 2013 ukázala nápad, jak vytvořit nezávislou a necenzurovanou internetovou síť pomocí minisatelitů na orbitě. Byť nyní projekt poněkud usnul, jeho tvůrci se jej stále nevzdávají.
Google chce internet v balonech i dronech
Projekt Google Loom má přinést internet na balónech i tam, kde doposud nebyl.
Google přitom není v pokusech o netradiční síření internetu nováčkem. Jeden z jeho prvních plánů se jmenuje Loom a jeho páteří se mají stát stratosférické balony, které ponesou datová komunikační zařízení.
Balony se mají pohybovat ve stratosféře ve výšce kolem 20 kilometrů. Finální plány pak počítají s vysláním tisíců takových balonů, které signálem pokryjí zajímavou část zemského povrchu. Google udává, že jeden balon je schopen pokrýt na zemi kruh o průměru 40 km. V současnosti probíhají testy.
To však není jediné želízko v ohni, které Google v boji o šíření internetu má. Loni na jaře koupil společnost Titan Aerospace, která vyrábí bezpilotní letadla na solární pohon. Původně s touto firmou přitom počítal Facebook, ale Google mu ji doslova vyfoukl před nosem.
Drony Solara vydrží ve vzduchu až pět let a mohou se pohybovat do výšek kolem 20 kilometrů s maximální rychlostí asi 100 km za hodinu.
Firma Titan Aerospace byla založena v roce 2012 Maxem Yaneyem a plánuje vyrábět drony Solara 60, označované jako „atmosats“ (atmosférické satelity). Ty mohou létat ve výšce kolem 20 kilometrů s maximální rychlostí asi 100 km/h a bez přistání vydrží až pět let. Rozpětí křídel mají 50 metrů. V komerčním provozu by mohly být již letos.
Podobný stroj plánuje vyrábět řada firem a asi nejdále je v tom Airbus. Ten s přípravami vývoje letounů HAPS (High Altitude Pseudo-Satellite, volně přeloženo jako vysoko letící pseudo-satelity) začal již v roce 2008. Loni pak stroj absolvoval asi 11denní nepřetržitý let. V noci byl napájen z baterií, ve dne pak využíval energii ze Slunce. Na konci vývoje má zařízení Zephyr (česky vánek) vydržet ve vzduchu dlouhé roky.
Bezpilotní letoun Zephyr od společnosti Airbus Defence and Space drží světový rekord v době letu bez přistání.
Loni v březnu získali od britské společnosti Qinetiq, která Zephyr vyvíjela původně, vše potřebné včetně zaměstnanců vývoje a nyní hlásí první úspěchy. Původní Zephyr přitom dosáhl ještě lepších výsledků, když v roce 2010 vydržel ve vzduchu přes 14 dnů, což se podle našich informací dosud nepodařilo žádnému letounu překonat.
Dron s hmotností přes 50 kg je schopen nést náklad s až destinou své hmotnosti. Firmě při posledním testu šlo spíše než o rekord v době letu o vyzkoušení novinek. Zephyr vezl i malý „balíček“ britského Ministerstva obrany.
Drony Zephyr:
