Nový bezpilotní prostředek Brus je určen především pro záchranné a humanitární účely. Dron je vybaven kamerami denního i nočního vidění a může nést i další technická zařízení. Vojenský technický ústav (VTÚ) ho poprvé nasadil po výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích. Stroj byl v úterý představen novinářům na vojenském letišti ve Kbelích v Praze.
VTÚ se ve svém odštěpném závodě VTÚLaPVO (Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany) vývojem bezpilotních prostředků zabývá od počátku 80. let. První stroje s označením Sojka, vyvinuté pro československou armádu, vážily desítky kilogramů a byly určeny především pro letecký průzkum. Další sloužily třeba pro cvičné střelby, kdy se střelci trefují do taženého pytle.
Průběh letu dronu Brus lze v přímém přenosu sledovat v řídícím stanovišti.
Jako poslední byl vyvinut systém Brus, stroj s kolmým startem se šesti rotory. „Je možné ho osadit denní kamerou, noční kamerou, je tam laserový dálkoměr, laserové ukazovátko,“ řekl novinářům ředitel VTÚ Jiří Protiva. Osazen také může být gyroskopicky stabilizovanou hlavicí. VTÚ podle Protivy všechny drony staví pro záchranné a humanitární účely. „V žádném případě nepřemýšlíme o tom, že bychom na ně nasazovali nějaké zbraně nebo zbraňové systémy,“ poznamenal.
Brus byl ještě v době dokončování zkoušek nasazen po výbuchu munice ve Vrběticích, kde při monitorování situace nalétal přes 70 hodin. VTÚ nyní podle Protivy jedná o jeho využití ve složkách Integrovaného záchranného systému, hodit by se mohl i vězeňské službě a celníkům. Podobná zařízení využívá i armáda při misích.
Dron Brus
Zdroj: Armadninoviny.cz |
„Rotory o průměru sedmdesáti centimetrů byly navrženy pro docílení maximální letové účinnosti a zároveň dosahují velmi nízké hlučnosti. S letovou výdrží okolo čtyřiceti minut, sofistikovaným vybavením pro denní a noční letecký monitoring i technickými parametry se nepochybně řadí mezi tuzemskou špičku ve své kategorii,“ popisuje parametry Pavel Lang, manažer PR VTÚ.
Podle Jiřího Kuzdase z VTÚ může Brus zůstat ve vzduchu 40 minut, doba doletu je deset kilometrů a vystoupat dokáže do tisíce metrů. Nese dvě kamery, noční a denní, které je možné během letu přepínat. „Pro účely integrovaného záchranného systému se ukazuje, že je výhodnější noční vidění, protože na noční kameře jsou vidět rozdíly teplot,“ poznamenal Kuzdas. Snadněji tak může být třeba odhalen někdo, kdo utíká křovím. Stroj by podle něj mohl nést také chemická nebo radiační čidla.
Podle náměstka ministra obrany Tomáše Kuchty resort připravuje nevyužívané letiště v Brdech, kde by se mohly podobné stroje zkoušet. Vzniknout by mohlo v řádu měsíců.
