V roce 2007 vstoupil v platnost zákon postihující nejen rozšiřování dětské pornografie, ale také drženi takovýchto materiálů. Podle Leily Ben Debby z Mezinárodního střediska pro pohřešované a zneužívané děti se tak Česká republika zařadila k zemím, které mohou účinněji bojovat s novými nebezpečími. Dětská pornografie podle ní neškodí jen oběti, ale celé společnosti.
"U plných 40 % lidí, u kterých se našly pornografické materiály zachycující děti, se prokázalo, že i oni sami skutečné děti zneužívali,' připomíná Ben Debba. Dodala, že jakákoli poptávka po dětské pornografii působí jako stimul pro její další produkci, a s tím se stupňuje i brutalita už tak hrůzných trestných činů.
"Pro oběť není nejhorší ten fakt, že se stala objektem zneužívaní. Nejhorší pro ni je fakt, že kdesi po internetu neustále koluje její snímek. Žije v neustálém strachu, že někdo z jejích spolužáků, přátel či rodiny získá náhodou k takovým fotkám přístup, a toto vědomí je ponižující a depresivní,' bylo cítit spravedlivou bezmoc v hlase paní Ben Debba. Dodala, že dlouhodobý dopad na dítě je nepopiratelný - značná část obětí v dětství zneužívaných se v dospělosti sama stala pachateli podobných zločinu.
Česká republika podle ni již dosáhla na vysokou úroveň dostupnosti internetu dětem, která je srovnatelná se zbytkem EU. Děti se tak do kontaktu s on-line světem dostanou poměrné záhy. Zdánlivá anonymita a neškodnost počítačové komunikace často uchlácholí rodiče, kteří podle provedeného průzkumu nemají starost o to, co dítě na internetu dělá. Čeští rodiče si vůbec v porovnání s rodiči ze zbytku EU více věřili, že své potomky dokážou ochránit před čímkoli, s čím se na internetu mohou setkat.
Alarmující je poté údaj, že více než 50 % dětí, které dostaly na internetu nabídku k osobnímu setkání, ji také přijaly. Nenápadnými otázkami mohou zjistit také čas, kdy je dítě samo doma, pravidelné návyky nebo záliby. Získají si důvěru dítěte, a postupně jej vystavují kontaktu s pornografickými materiály. Tím sníží jeho odpor k takovému chování, udělají z toho cosi normálního, a dítě může podlehnout. Následky jsou strašlivé.
Na ochraně dítěte musejí podle Ben Debby spolupracovat rodiče, státní i neziskové instituce, vzdělávací zařízení i média. "Na řešení globálního problému jsou potřeba globální prostředky," připomněla ještě Ben Debba. S tím souhlasí i Lenka Ptáčková Melicharová, náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti:"Je potřeba, aby svoje síly v boji za bezpečný internet a ochranu dětí na internetu spojila jak státní správa, tak neziskové organizace a komerční společnosti. Jedině tak lze totiž využít silných stránek každého zainteresovaného subjektu a možností každého z nás a dosáhnout vytyčeného cíle - ochránit naše děti. Významný přínos v oblasti bezpečnosti internetu a ochrany dětí mají akce a projekty jako SaferInternet.cz, Internethotline.cz, Internethelpline.cz a další." Vyzdvihla také aktivity společnosti Microsoft, která panel svolala, podle ní právě takovéto akce přispívají k budování partnerské spolupráce.
Interpol má přísně střeženou databázi důkazů
Prezentace inspektora Perssona se věnovala tomu, jak dopadat násilníky, kteří své brutální činy zaznamenávají a šíři prostřednictvím internetové sítě (nejčastěji P2P sítě). Na začátku dostali fotografové od pořadatelů ohleduplné upozornění, že během této prezentace je zakázáno fotografovat. Brzy jsme pochopili, proč.
"Přemýšlel jsem dlouho, zda během této prezentace ukázat materiály, se kterými na oddělení při odhalování zločinů pracujeme. Jedná se totiž o dětskou pornografii. Nakonec jsem se rozhodl pro to několik takových fotografií uvést, abyste měli představu, jak vážné zločiny to jsou a jak obtížná je naše práce," zdůvodnil Persson, proč se novináři mohli na několik fotek zneužívaných dětí (se začerněnými obličeji) v rychlém sledu podívat.
Byl to více než zneklidňující pohled. Někteří lidé si pod "dětskou pornografií" možná představují nějaké dívenky, kterým ještě nebylo osmnáct let a někdo je vyfotil v plavkách. Ačkoli i takové fotky by mohly být jako dětská pornografie klasifikovány, nenasytná mašinerie si již dávno vyžádala mnohem, mnohem drastičtější záběry. Viděli jsme zneužívané děti, které mohly být mladší, než dva roky. Prakticky všechny snímky byly zcela jasně násilné a zachycovaly utrpení. Je pro mě naprosto nepochopitelné, jak se může někdo vůbec rozhodnout k takovému činu, který působí bolest, ponížení a většinou celoživotní trauma tak mladému a nevinnému člověku. Pokud někdo viděl tyto obrázky, těžko může bránit něčí právo na jejich beztrestné držení.
"Pro nás mají tyto záběry charakter důkazních materiálů," pokračoval detektiv ve svém výkladu. Důležitým cílem pro nás v současné době je centralizace a koordinace vyšetřování aktivit, které souvisejí se zneužíváním dětí. "Snímek je pořízen v jedné zemi, uploadován na server v druhé zemi a my jej nalezneme stažený v třetí zemi," postěžoval si detektiv. Právě proto vznikla ICAID databáze.
"K této databázi má přístup 50 policistů z dvaceti zemí. Už se nám podařilo identifikovat 600 obětí z 33 zemí," popisuje detektiv Persson. K databázi z bezpečnostních důvodů neexistuje vzdálený přístup. Na rozvoji technologií spolupracuje Interpol mimo jiné právě s Microsoftem, který konferenci zajišťoval.
Kromě mediálně známého příkladu Christophera Neila, kterého našel Interpol na základě zveřejnění jeho expertně dekódované fotografie, nám Persson popsal i jiný příklad, kdy mezinárodní databáze přinesla rychlé výsledky. "Podle klávesnice na jedné ze sérií fotografií jsme poznali, že jde o Španělsko. Naši kolegové zde pak z ostatních fotografií zjistili, o které město jde." Další stopa v podobě mhd lístku z obrázku vedla do konkrétní oblasti. "Obrázek, který nezaujal nás, zaujal naše zahraniční kolegy," vyzdvihuje detektiv důležitost mezinárodní spolupráce. Když byl pachatel po dvou měsících dopaden, zjistilo se, že jde o organizovanou skupinu mužů. Nechali se najímat jako hlídači dětí, a oběti si vybírali z řad nemluvňat. "Dřív jsem si myslel, že všichni tito pedofilové vypadají nějak podezřele, že bych je dokázal poznat," přiznal se mi potom detektiv Persson v našem rozhovoru. "Ale zjistil jsem za ta léta, že jsou to lidé ze všech vrstev, všech věků, všech vzdělání... Prostě je nepoznáte."
"Jindy, případě venkovních fotografií, spolupracujeme třeba s botaniky, aby nám pomohli identifikovat určitou rostlinu. Jindy jsme oblast našli s experty ze stavebnictví, a to na základě pohozené cihly..." popisuje různorodou práci Interpolu Anders Persson.
Česká policie radí
"Informační kriminalita není nic nového, nová je forma, kterou v posledních letech dostala," uvedl Karel Kuchařík, jehož skupina Policejního prezidia se právě odhalováním této kriminality zabývá. Zmínil, že "internet je tažený dětmi", totiž že zatímco v domácnostech, kde je alespoň jedno dítě, mají přístup na internet v 80 % případů, jinde je to jen 20%. Děti jsou podle něj vtahovány do kriminality i jako pachatelé, např. při šíření extremistických názorů. "Měli jsme případ šestnáctiletého mladíka, který byl k extrémistickým názorům doslova vychován přes internet," uvedl Kuchařík.
Jaké konkrétní nebezpečí dětem na internetu hrozí? Kromě "klasické pornografie" a dalších materiálů pro děti nevhodných je to možnost, že si dítě někdo vyhlédne za účelem trestné činnosti, např. právě produkce dětské pornografie.
Oblíbenou aktivitou mladých je internetová komunikace přes různé chaty. Přitom pravé neškodných chatovacích místnosti a diskusních fór využívají i pedofilové k "sociálnímu inženýringu" - není zde problém vydávat se a kohokoli. Postupně směřují komunikaci na soukromější kanály, například MSN Messenger nebo ICQ, a cílem je samozřejmě vymámit s nezletilého nebo nezletilé jejich mail, mobilní číslo nebo adresu
"Setkali jsme se s případem, kdy násilník digitálně upravil děti na pornografických obrázcích, aby vypadaly, jakože se směji. Upravené fotomontáže pak používal k přesvědčování děti, že jde o něco normálního," uvedl Karel Kuchařík, jak může například vypadat ovlivňování dětí přes internet, které zmínila už jeho předřečnice.
Není jednoduché odhalit skupinu, která se dětskou pornografií zabývá: "Skupiny obvykle pořadují po svých nováčcích, aby přispěly vlastními snímky s tematikou dětské pornografie. Tak do trestné činnosti zatáhnou ostatní hned od začátku."
V poslední době se podle Kuchaříka mnohé zlepšilo. Zmínil například brožurku Bezpečný internet nebo horkou linku Saferinternet.cz. Postěžoval si, že mnozí poskytovatelé webprostoru pouze splní svou zákonnou službu smazat data, která odporují zákonu, ale již pak nezajistí stopy důležité pro vyšetřování (pochválil v tomto ohledu Seznam.cz).
Rady rodičůmJak ochránit vaše dítě na internetu? Stejně, jako se potřebuje dítě naučit, jak fungují věci v reálném světě, musí se také naučit, jak to chodí ve světě virtuálním, na síti internet. Děti jsou ale často na internetu mnohem zběhlejší, než jejich rodiče, a když jim starší generace začne něco říkat o internetu, maximálně se pousmějí. "Rodič by si měl s dítětem k internetu sednout," radí Kuchařík. Ať si nechá klidně vysvětlit rodič od dítěte to, čemu nerozumí. Dítě může nabídnout technologické schopnosti, maminka, tatínek nebo učitel zase dospělý a vyzrálý úsudek. Objevování internetu by měla být společná hra. To samozřejmě nelze aplikovat, pokud je váš potomek již odrostlejší. Pak je na místě citlivost a otevřenost. Rodiče by měli mít povědomí o aktivitách na internetu, případně společně s dětmi vyhledávat informace o lepším zabezpečení soukromí na internetu. A co ve škole? "Ideální by bylo, kdyby informatiku ve škole vedl schopný žák, který má s internetem bohaté zkušenosti, a lekce konzultoval s učitelem nebo učitelkou, která by na hodině zajišťovala odborný dohled," navrhl třeba Persson. Jakých indicií by si měli rodiče všímat? To prý není jednoduché. Důležité je, aby bylo doma možné otevřeně mluvit o tom, co dítě na internetu dělá, aby se to nestalo vyloučenou oblastí konverzace. Lenka Ptáčková Melicharová, náměstkyně ministra vnitra, radí, aby si rodiče s dítětem domluvili časové hranice on-line aktivit, a aby jich bylo co nejvíce společných. "Dítě by od vás mělo dostat radu a porozumění, ne přednášku," shodli se panelisté. Prevence je nutná i v okolí rodiny. Z průzkumů vyplývá, že dítě je ve velkém procentu případů zneužíváno právě rodičem nebo některým z příbuzných. Takovéto případy jsou těžko odhalitelné a vyžadují pozornost učitelů i okolí. Tyto zásady se ostatně často nevztahují jen na zneužívání dětí, ale pomohou odhalit i jiné závislosti. |
Pan Kuchařík také rezolutně vyloučil možnost, že by se zákon trestající držení dětského porna (Zákon č. 140/1961 Sb.) dal zneužít, a na někoho například takové materiály nastražit: "Vždycky vyšetřujeme úmysl a zjišťujeme, jak se podezřelý k těm materiálům dostal. To, že by se to dalo takto zneužít, považuji za nesmysl."
Tým vyšetřovatelů z Microsoftu
Pro mnohé mohlo být překvapením, když zjistili, že Microsoft má svůj vlastní tým vyšetřovatelů zabývajících se on-line zločinností. Petr Fifka, odborník na bezpečnost ze společnosti Microsoft, to odůvodnil jednoduše: Jelikož internet je globální, musí být i boj proti internetové kriminalitě globální. Microsoft coby globální firma má k takovému boji dobré prostředky.
Náplň činnosti týmu by se dala rozdělit do tří oblastí:
- Podporovat ad hoc vyšetřování orgánů činných v trestním řízení
- poskytnout nástroje, školení a podporu pro vynutitelnost zákonů
- zvýšit povědomí o bezpečnostních rizicích na internetu, nejen veřejnosti, ale i vládních institucí
Tým, který dnes čítá 65 expertů, nevznikl na zelené louce. Jeho historie byla pozvolná, rozrůstal se tak, jak si to okolnosti vyžadovaly. Softwarové firmy si uvědomily, že nestačí jenom psát co nejbezpečnější software, ale je potřeba udělat další krok a bojovat proti bezpečnostním rizikům i na dalších úrovních. Kromě odhalování dětské pornografie se tým zabývá také útoky na bezpečnost serverů i osobních počítačů, boji se spamery a autory virů.
Panelová řízená diskuze v salonku Hluboká - Kriminalita páchaná na dětech prostřednictvím internetu, Praha, 22. ledna 2008
Tým pak svoje šetření předává příslušným orgánům. Důležité je také podporovat legislativu zabývající se cyberkriminalitou, a to po celém světě. Microsoft přispívá na činnost Rady Evropy (implementace "Cybercrime convention"), tyto prostředky jsou určeny např. na analýzu regionů, které potřebují pomoci v boji s internetovou kriminalitou na legislativní úrovni a zapojením do mezinárodní součinnosti. Dále Microsoft podporuje organizaci ICMEC zabývající se vyhledáváním pohřešovaných dětí.
"Produkty navrhujeme tak, aby byli uživatelé chráněni proti zneužití. Terms Of Use jsou psána s ohledem na to, aby nebylo ohroženo soukromí uživatelů, ale zároveň aby bylo možné pomoci orgánům činným v trestním řízení," zmínil Fifka. Uvedl, že s policií řešili například nový systém šifrování BitLocker, uvedený ve Windows Vista Ultimate. Když jsem se zeptal, zda jde o nějaké backdoor, ujistil mne, že ne: "Šlo hlavně o to, aby policie věděla, že se postupem času může začít setkávat se systémem, kde jejich současný postup práce nebude účinný. Pokud vytáhnou disk z počítače, nic z něj nedostanou. Žádné backdoor ovšem v šifrování není."
"Partnerství s nigerijským týmem pro vyšetřování ekonomické kriminality umožnilo účinnější boj proti tzv. nigerijským dopisům. A určitě znáte různé ty hoaxy, které vám slibují spoustu peněz od Billa Gatese..." připomněl Fifka další pole působnosti. To vše podle něj samozřejmě neznamená, že by internet byl zlý. "Jde o to, abychom si uvědomili rizika. Nelze zakázat automobily proto, že na silnicích umírá mnoho lidí.“ Namísto toho je důležité pokračovat ve vývoji předpisů, pravidel a samozřejmě účinné osvětě.
Z dalších konkrétních řešení Fifka, který v minulosti pracoval pro Interpol, zmínil Digital PhishNet,
Inhope, Signal Spam a Child Explotation Tracking System (CETS). CETS je systém, který Microsoft navrhl pro boj s dětskou pornografií. Zvyšuje efektivitu boje proti zneužívání dětí prostřednictvím internetu, neboť umožní ověřit, zda se v centrální databázi už nevyskytují podobné důkazní prostředky. Základní systém CETS je zdarma, jeho implementace ovšem může stat nějaké prostředky, pokud je třeba jej upravit pro komunikaci s již používanými systémy.
“Jsme si vědomi toho, že technologie, kterou dodáváme, je využívána pro dobré, ale I pro špatné věci. Je na nás, abychom se k tomu stavěli odpovědně a komplexně,” uznává Peter Fifka.
Odkazy
-
Safer internet (česky)
-
Kampaň "Chraňte své děti i na internetu" (video, česky)