Někdo dá padesát tisíc za oblek, někdo za hodinky. A někdo za hudební přehrávač. Co se týče praktického užitku, je přehrávač rozhodně lepší investicí. Sice asi vzbudíte méně obdivu na pracovních schůzkách, ale své uši zase nakrmíte hudbou v kvalitě, která byla donedávna dostupná jen zvukařům ve studiích.
Za své peníze ale dostanete řemeslně fenomenálně zpracovaný přehrávač hudebních formátů s vysokým rozlišením, jako je FLAC 192/24, nebo DSD až 5,6 MHz. Tyto vysoké formáty umí přijmout i bezdrátově po domácí wi-fi síti, můžete tak mít přístup k hudební sbírce přesahující paměťové možnosti přehrávače, tedy 256 GB integrované a 128 GB na microSD kartě. Což v oblasti "hi-res audia" není velikost zdaleka tak nevyčerpatelná, jak by se mohlo zdát.
S pořízením přehrávače investice samozřejmě nekončí. Pro plné využití jeho potenciálu potřebujete opravdu kvalitní sluchátka a samozřejmě i hudební soubory. Jedna z oficiálních možností je například obchod HDTracks.com, za album ve FLAC 192 kHz/ 24 bit zaplatíte zpravidla do 25 dolarů, tedy zhruba pětistovku.
Přehrávač si samozřejmě poradí i s běžnými MP3 soubory, to je však stejná zhůvěřilost, jako tankovat do Ferrari řepkový olej.
Uvnitř jen to nejlepší
Netradičně tvarované tělo překvapí většími rozměry i hmotností. Důvod je prostý. Nejvyšší zvukovou kvalitu zatím nevytvoříte jedním integrovaným obvodem, který zvládne vše od reprodukce přes ovládání až po komunikaci s routerem. Vysoký stupeň integrace, který oceňujeme u chytrých telefonů, by zde byl kontraproduktivní.
Výrobce původně ohlášený D/A převodník Wolfson 8740 zaměnil za Cirrus Logic 4398. Ten totiž umí přímo převádět jednobitový DSD signál do analogové podoby, zatímco pro Wolfson by jej nejprve museli převést na PCM a teprve poté převádět do analogu. A tím by se kvalitativní náskok bitového streamu poněkud setřel.
Jen těžko budete hledat hudební soubor, který by AK-240 nedokázal přehrát. Abecedně: AAC, AIFF, ALAC, APE, DFF, DSF, FLAC, MP3, OGG, WAV a WMA. A jak jsme již předestřeli v úvodu, zpracuje signál s rozlišením až 24 bit a vzorkovací frekvencí až 192 kHz, a jednobitový DSD signál s frekvencí 2,8 a 5,6 MHz (také označované jako DSD 64 a DSD 128). Právě soubory v těchto nejvyšších specifikacích iRiver (pod nějž brand Astel&Kern patří) označuje zkratkou MQS, tedy Master Quality Sound. Takový soubor totiž zachovává zvukovou kvalitu, se kterou se pracuje v nahrávacím studiu.
Za velkou škodu ale považuji, že v současném firmwaru chybí podpora "cue seznamů", které definují rozdělení jednotlivých písní v případě, že je celé album vyexportováno do jediného souboru. To se používá například u živých nahrávek, kde rozdělení na jednotlivé soubory může způsobit krátké výpadky v reprodukci při přechodu ze skladby na skladbu. Přehrávač však umí i "gapless" přehrávání, kde odmlky nevznikají.
Vestavěný Li-Pol akumulátor s kapacitou 3 250 mAh vydrží zhruba 9 hodin reprodukce (kombinace s různými datovými toky, bez wi-fi), nabíjet můžete i během reprodukce, z některých adaptérů (ten není součástí dodávky) však do reprodukce může pronikat brum. Přenos souborů z počítače je přes MTP protokol. Soubory můžete trošku komplikovaněji přenášet i přes wi-fi.
Bezdrátové připojení a zvuková karta
Výrobce docela správně předpokládá, že pokud si koupíte kapesní přehrávač za bezmála šedesát tisíc korun, budete si chtít jeho kvalit užívat co nejvíce.
Pokud máte v domácím počítači větší hudební sbírku, než co se vejde do pamětí přehrávače, oceníte schopnost přehrávače bezdrátově pracovat i s touto sbírkou. Stačí do počítače nainstalovat software MQS Streaming Server a ručně vybrat složky obsahující soubory vaší hudební kolekce. Program je naindexuje včetně obrázků přebalů alb. V přehrávači se pak touto sbírkou můžete prohrabovat zcela stejně jako u souborů v paměti. Přehrávání vybrané skladby je v podstatě okamžité, v závislosti na rychlosti sítě a velikosti souboru si přehrávač celou skladbu za pár sekund uloží do mezipaměti, ze které ji pak přehrává. Za mnoho hodin takovéhoto poslechu jsem nezaznamenal žádný výpadek v reprodukci. Vybrané skladby lze stáhnout a uložit v paměti přehrávače pro "off-line" poslech.
Je tu však jedno poměrně velké ale. Výrobci se nepodařilo dobře odstínit analogovou část zvukových obvodů od wi-fi adaptéru, v tichu mezi skladbami, nebo kupříkladu pianissimech u vážné hudby, slyšíte v průběhu aktivního přenosu "brumlavé" ruchy. Což u přehrávače za šedesát tisíc nepotěší. Zda by byl tento efekt zmírněn při použití sluchátek se symetricky zapojeným kabelem (čtyřpólový jack 2,5 mm) nevíme, protože jsme takto zapojená sluchátka nesehnali (jde o velice minoritní záležitost). S takto zapojenými sluchátky by se měla reprodukce ještě "o fous" zlepšit.
Naopak zcela bez potíží a bez ovladačů funguje přehrávač jako USB zvuková karta, pro vytěžení maxima je dobré používat například softwarový přehrávač JRiver, který obejde zvukové ovladače operačního systému a komunikuje přímo s čipy přehrávače, respektive v této situaci vlastně zvukové karty. Takto můžete z počítače přehrávat v plné kvalitě včetně DSD.
Vše lze dotykově, hlasitost se schovala
Vše uřídíte prostřednictvím dotykového OLED displeje s rozlišením 480 x 800 pixelů a úhlopříčkou 3,31", tedy 8,4 cm. Grafické prvky menu jsou přiměřeně rozměrné, jen zřídkakdy jsem se netrefil na první pokus (na telefonu HTC Desire 500 mám překlepů mnohem více).
Na boku přístroje naleznete i tři funkční tlačítka - šipky pro pohyb v menu a potvrzovací Play. Nejste tak odkázáni jen na dotyk. Ovladač hlasitosti je zapuštěn v těle přehrávače, což nesnižuje pohodlí jeho užití a zároveň si jej nemůžete ulomit, což byla možnost, kterou jsme kritizovali u první generace AK-100.
Opulentní akustické hody
Výsledný zvuk v obrovské míře ovlivní kvalita a zvukový charakter připojených sluchátek. Samotný přehrávač totiž hraje velmi neutrálně a výrazově nezaujatě. Své kvality nejvíce ukáže samozřejmě při přehrávání souborů s vysokým rozlišením, ale znamenitě reprodukuje i klasické "cédéčkové" 16 bit a 44,1 kHz. A kupříkladu Water of Love od Dire Straits (Phonogram Records, 1978) mi zase jednou připomněl, jakou zvukovou péči kdysi dostávaly i popové nahrávky obyčejných "neaudiofilních" vydavatelství.
Při většině poslechových testů byla připojena in-ear sluchátka Sennheiser IE8, in-ear Shure SE846 CL a circumaurální Beyerdynamic DT880.
Jako první hrála skvostná nahrávka ve 192 kHz / 24 bit Antonio Forcione & Sabina Sciubba - Meet me in London (Naim, 1997). Poslech uchvátí naprostou čistotou jednotlivých tónů a precizním vykreslením detailů a nuancí. Vokál má plnost i hloubku, skvělá je i lokalizace v prostoru.
Za doslova kulturní zážitek považujeme poslech houslistky Anne Akiko Meyers, respektive alba The Four Seasons (Entertainment One, 2014) v 96 kHz / 24 bit. Dokonalé podání jak prvních houslí, tak anglického komorního orchestru - tisíce přesných tónů a barev, nic se neslévá. Vše podtrhuje strhující dynamika, energie a živost. Vážnou hudbu si pouštím málokdy, během testování AK-240 jsem toto album slyšel čtyřikrát.
Právě živost, i energie a přesné vykreslení každého tónu, nás bavila i u rockového alba Tom Petty and the Heartbreakers - MoJo (Reprise, 2010). Jednoduše máte chuť si podupávat do rytmu.
Více slov netřeba
Naposlouchali jsme opravdu hodně muziky, ale asi nemá větší smysl pokračovat v popisu. Mezi přenosnými přehrávači jde o absolutní zvukovou špičku. Schopnost pracovat v režimu zvukové karty a možnost bezdrátové reprodukce souborů z pevného disku počítače je významná přidaná hodnota.
Opravdoví audiofilní šílenci se mohou obrátit na společnost Red Wine Audio, která za dalších 16 000 korun provede úpravy ve výstupní analogové části, například zvětší kapacitu kondenzátorů v napájecí části. Provedené úpravy mají zlepšit reprodukci nízkých kmitočtů (především u méně citlivých sluchátek) a celkovou plnost reprodukce.
Přehrávač můžete koupit za 59 990 korun včetně DPH.
