Zdeněk Šmejkal dodržel slib. „S manažerem Tomášem Zedníkem jsme se domluvili, že se vrátím, pokud klub povede původní správní rada, což se stalo,“ potvrdil kouč.
A zpátky je i libero Jan Václavík, byť zatím především v roli Šmejkalova asistenta. „Byl bych rád, aby dále i hrál, ale Honza se potřebuje dát dohromady zdravotně,“ podotkl Šmejkal, který s Ostravou podepsal roční smlouvu.
Jak nesli váš odchod v rakouském Waldviertelu?
Vedení klubu bylo smířeno s tím, že odejdu třeba po třech nedělích, záleželo by, jak by se vyvinula situace v Ostravě. Nakonec jsem tam byl čtyři měsíce, což byl pro mě pracovní bonus. Podmínky, které mi nabízeli, se s těmi v Ostravě nedají srovnat, ale chtěl jsem dodržet slovo, které jsme si s Tomášem Zedníkem dali. Další spolupráci jsme ve Waldviertelu nezavrhli. Jsme v kontaktu.
Jste ve Waldviertelu hrdinou, když jste klub v minulosti přivedl do nejvyšší soutěže a teď s ním získal bronz?
Za hrdinu určitě nejsem, ale těší mě, že tam mám dobré jméno. Ovšem nepřeceňoval bych to. Za těch sedm let, co jsem tam dříve působil a tahali jsme tým z krajského přeboru, mi klub přirostl k srdci. Byl to rodinný klub a takový i zůstal, byť se zprofesionalizoval.
Je pro vás bronz satisfakcí po tom, co se v minulé sezoně dělo v Ostravě, po tahanicích ve vedení klubu a po tom, co vás nepravomocná správní rada odvolala z funkce?
Nakonec jsem byl paradoxně rád, že se situace v Ostravě tak vyvrbila. Bez toho bych neměl možnost získat v Rakousku medaili. Waldviertelský tým byl ale už předtím dobře poskládaný, jen tam chyběly potřebné impulzy. Hráči pořádně nekomunikovali s předchozím trenérem. To se mi tam podařilo změnit, byť v Ostravě mi to podle tehdejšího vedení evidentně nešlo. Ověřil jsem si, že moje filozofie tvrdé práce je správná.
V Česku máte titul s Ostravou. Kam řadíte rakouský bronz?
Hodně vysoko už vzhledem k organizaci rakouské soutěže a i proto, že dva rakouské týmy pravidelně hrají Ligu mistrů (Tirol Innsbruck a Posojilnica Aich Dob – pozn. red.). Ty mají oproti dalším celkům navrch, takže ostatní hrají už jen o třetí místo.
Jak těžká byla cesta za bronzem?
Kluci hodně chtěli uspět a to byla naše obrovská výhoda. Kvalita našeho kádru odpovídala třetímu čtvrtému místu. Svou prací a pílí jsme ale v semifinále potrápili i mistry z Innsbrucku. Ne že by z nás měli strach, ale postupně po odehraných zápasech z nás měli respekt.
Z Ostravy jste za šéfování Ivana Capa musel odejít mimo jiné proto, že si někteří hráči stěžovali, že je přetěžujete, že trénují až příliš. V Rakousku jste s tím nenarazil?
V play-off jsem vsadil na rytmus, který jsme mívali i v Ostravě, co se týče počtu tréninků. A někteří hráči se divili, že netrénujeme více. Každý si tak může udělat obrázek, jak funguje profesionální sport tam a jak tomu bylo letos v Ostravě. Někteří hráči Waldviertelu ještě chodili na individuální tréninky. Ti kluci mi tam hodně dali.
Co například?
Znovu jsem dostal chuť do práce, protože z toho prostředí v Ostravě jsem byl otrávený. Měli bezmeznou důvěru v to, co jim říkám, což zafungovalo. Když jsem v lednu odcházel z Ostravy, tak jsem se zamýšlel nad některými věcmi, jestli jsem opravdu něco nedělal špatně. Tam jsem se ale utvrdil v tom, že cesta, která je mi vlastní – vášeň ke sportu a tvrdý trénink, je správná. Za to vděčím těm klukům v Rakousku.
Jaké bylo složení týmu?
Byli v něm dva rakouští reprezentanti, dva Poláci, Brazilec, Slovák Filo, Čech Calábek... A zajímavé bylo, jak kluci slavili vítězství – českou písničkou Jožka jede od skupiny Klec. Přišli s ní Poláci.
Sledoval jste, jak si vede Ostrava, která skončila až desátá?
Bylo to vyústění toho, jak hráči pracovali od začátku prosince. Hobby přístup v profesionálním sportu je marný. Bylo mi to líto, protože stálo velké úsilí dát ten tým dohromady. Jenže mužstvo, které nemá disciplínu a není ochotno dát tréninku více, nemůže skončit lépe. Přitom v přípravě jsme pravidelně poráželi finalistu extraligy Brno, které bylo kompletní. Z toho se dá udělat obrázek, na co ostravští hráči měli, ale šanci propásli.
V jakém stavu jste klub našel?
V polorozpadlém. Hráči chodili trénovat jen pro zábavu, i když to bývá po sezoně normální. Ale s manažerem Zedníkem jsem se domluvil, že s kluky, kteří nevyznávají tvrdou práci, už nebudeme počítat a rozloučíme se s nimi.
Co nynější tým potřebuje?
Stabilizaci, rozhodně by bylo dobré vrátit se v příští sezoně nejméně do play-off, ale jsme skromní, kondice klubu je po tom ročním, nazval bych to experimentu, pošramocená. Musíme se vrátit ke kultu práce a odevzdání se sportu. Jen tak něco můžeme dokázat.
Ostravští mají Šulistu a JankůNynější šéfové VK Ostrava spolu s trenérem Zdeňkem Šmejkalem budují nový volejbalový tým. Ostravští zatím získali smečaře Petra Šulistu a Davida Janků. Třiadvacetiletý Šulista hrál minulou sezonu v Příbrami, předtím byl v Českých Budějovicích. Janků, který má zrovna dnes 21 let, přišel z Karlovarska, ale je dalším odchovancem Letovic, odkud pochází i současný ostravský univerzál Matěj Šmídl a také reprezentant David Konečný. „Je to docela dobrá dvojice, mohla by být základem našeho týmu, čímž ale neodsouvám Kubu Balona. Počítáme se všemi hráči, kteří zůstali, všichni dostanou šanci místo v sestavě si vybojovat,“ upozornil Zdeněk Šmejkal. Z minulého kádru zůstali blokaři Jan David a Václav Kotas, smečař Jakub Balon a univerzál Matěj Šmídl. „Někteří hráči odešli, i když měli smlouvy, ale to jsem chtěl,“ uvedl trenér Šmejkal. „Pokud nemají vztah k týmu, pokoru před prací, tak není potřeba, aby tady byli, bylo by to jen prodlužování agonie. Snažíme se postavit tým mladší, méně zkušený, ale schopný dát do hry srdce.“ Blokař Michal Čechmánek se vrátil do Zlína, pryč jsou smečaři Dominik Fořt a Adam Záhorský i libera Petr Dohnal a Daniel Rohel. Pryč je i americký smečař Mikelis Berzins, o něhož kouč stál. „Ten měl ale roční smlouvu a vrátil se do Ameriky,“ řekl Šmejkal. Neuvažoval o tom, že by přivedl některé hráče z Waldviertelu? „To bych klubu nemohl udělat, že bych odešel a ještě někoho vzal s sebou,“ usmál se trenér. A co přetáhnout do Ostravy někoho ze soupeřů? „Vhodné posily bychom našli, ale ekonomická síla našeho klubu není taková, že bychom si to mohli dovolit. Navíc transfery cizinců jsou hodně drahé.“ Přesto je možné, že Ostravští budou mít jednoho z hráčů z Polska. „Ještě hledáme blokaře, smečaře i libera, pokud by Honza hrát nemohl. Po liberu ale můžeme sáhnout do juniorského týmu,“ dodal Zdeněk Šmejkal. |
