V libereckém kádru mu ale narostla na smečařském postu konkurence. Aktuálně hrají v základní sestavě zkušený Správka, na podzim angažovaný Polák Stolc a na šanci čeká i člen širšího výběru českého národního mužstva Galabov.
„Čeká nás ještě spousta důležitých zápasů, takže je potřeba mít v kádru čtyři kvalitní smečaře. Jsem rád, že Sláva Stolc přišel, ale doufám, že ho ze sestavy co nejdřív vytlačím,“ přeje si 28letý a 202 centimetrů vysoký volejbalista Dukly Tomáš Kriško.
Vraťme se o půl roku zpět, co se vám přihodilo za zranění?
No, ono to ani zranění nebylo. S kolenem jsem měl problémy už na jaře v závěru minulé sezony a finálovou sérii jsem odtáhl velmi těžko. Pak se to ještě trochu zhoršilo, šel jsem na nějaká vyšetření a rozhodlo se, že jsem v létě musel na operaci a rekonvalescence trval přibližně těch půl roku.
Jaká byla diagnóza před operací?
Byla to sedřená a už hodně opotřebovaná chrupavka na koleni levé nohy, která je moje odrazová a tím samozřejmě hodně vytížená. Takové věci se volejbalistům stávají. Teď už jsem v podstatě připravený hrát, ale po fyzické stránce to ještě není na takové úrovni jako předtím. Je třeba pořád makat a dostat se postupně do formy.
Kdy jste začal na tréninku s plnými dávkami?
Na začátku prosince. Do té doby jsem hlavně rehabilitoval a posiloval tu nohu, aby mě udržela, měl jsem speciální cvičení s fyzioterapeuty a postupně jsem začal s mírnými skoky.
Jaký máte pocit z té operované nohy v plné zátěži?
Je to určitě lepší než na konci minulé sezony, to jsem opravdu už to koleno nemohl pořádně ohnout. Ze začátku tam byl při ostrých odrazech a při dobržďování trochu respekt, ale momentálně do toho jdu naplno.
V sobotu jste z pozice náhradníka sledoval, jak Dukla jasně porazila Zlín 3:0. Takový celý třísetový zápas byste už zvládl?
Myslím, že ty tři sety ano.
Po minulé sezoně jste dlouho váhal, jestli ještě zůstanete po dvou mistrovských titulech v Liberci, nebo půjdete do jiného zahraničního klubu. Co rozhodlo pro prodloužení angažmá v Dukle?
Rozhodoval jsem se až do poslední možné chvíle. Nakonec jsem zvolil roční pokračování v Liberci, protože v Dukle mi nabídli velmi dobré podmínky na rehabilitaci, všechny tady zním a v novém klubu by to určitě bylo mnohem složitější. A asi i díky prostředí a péči v Dukle jsem se dal relativně rychle dohromady.
Dalším důvodem prý bylo i studium vaší přítelkyně, je to tak?
Ano, nakonec jsme to takhle skloubili. Ona skončila školu v Bratislavě a dala se na inženýrské studium tady v Liberci na Technické univerzitě.
Ve dvou zlatých sezonách jste se na smeči točil se Správkou a Galabovem, teď nastala trochu jiná situace a do liberecké party přibyl kvalitní polský smečař Stolc. Jak vnímáte větší konkurenci?
Kluci měli horší začátek, já jsem stále nebyl připravený, ztratily se nějaké body, tak vedení přivedlo dalšího smečaře. Sláva Stolc začal postupně hrát velmi dobře, hodně nám pomohl a dostal se do základní sestavy. Jsem rád, že přišel, ale doufám, že ho z ní co nejdřív vytlačím. Každopádně čeká nás ještě spousta důležitých zápasů v základní části extraligy a pak hlavně v play-off, v domácím poháru i v Lize mistrů, začne se to nahušťovat, takže je potřeba mít v kádru čtyři kvalitní smečaře, protože třeba jen pro dva by to bylo nesmírně fyzicky náročné.
Příští domácí zápas čeká Duklu 18. ledna v Lize mistrů proti Berlínu. Věříte, že už si zahrajete?
No, těším se a přiznám, že už bych si velmi rád zase pořádně ťukl do míče v ostrém zápase. Navíc to bude Liga mistrů proti výbornému soupeři, zase v hokejové aréně, ve které byla minule proti Rzeszówu skvělá atmosféra.
