"Na kdyby se nehraje, prostě jsme jim to nechali," štvalo blokaře působícího ve francouzské lize. "Od stavu 18:12 ve třetí sadě jsme hráli špatně, uspokojili jsme se. Je už pozdě, už se to nedá vrátit zpátky."
Ve čtvrtém setu se utkání ještě nedalo otočit?
Tam už se to zlomilo a my už jsme nebyli pak tak psychicky silní, abychom dokázali zabojovat jako s Portugalskem. Ukázala se i síla Poláků, navíc obrat je dostal na koně. Oni hráli uvolněněji, na nás to bylo znát.
Nepřekvapilo vás, jak málo diváků přišlo?
Překvapilo nás to, říkali nám, že bude vyprodáno a přišly tři tisíce. Ale lidé fandili dobře, hrálo se nám dobře, ale nezvládli jsme to.
Teď se zpětně zdá, že šance na semifinále byla se Slováky veliká.
Jasně. Myslím, že to byla dvě nejhratelnější družstva za postupem do semifinále: Polsko a Slovensko.
Nepřišel vrchol vaší herní formy dřív, před šampionátem?
Spíš si myslím, že jsme nezvládli tlak, protože se hrálo doma. Loni na mistrovství světa v Itálii s námi nikdo nepočítal, porazili jsme Bulhary a Čínu a najednou všichni byli v euforii. Tady se čekalo, že postoupíme do čtvrtfinále. Družstva si na nás dávala větší pozor, ale Poláky jsme podle mě porazit měli.
Nedostal vás dolů zápas s Rusy?
Kdepak, na ten jsme zapomněli po posledním balonu, viděli jsme, že jsou o třídu výš. Ale Poláci a Slováci jsou na stejné úrovni, tam záleží na každé chybě. A my jsme pokazili několik balonů v koncovce prvního setu za stavu 22:22 - a to by se na takovéhle úrovni stávat nemělo.
Jak hodnotíte šampionát z pohledu domácího hráče?
Všechno bylo super, byli jsme tady už od minulé neděle. Ubytování, hala, jídlo, všechno na vynikající úrovni. Ale pak během půl hodiny bylo všechno pryč a jedeme domů.
Už jste přemýšlel i nad tím, jaká je vaše budoucnost v reprezentaci?
Pro mě to byl poslední šampionát, teď ještě odjedu předolympijskou kvalifikaci v listopadu a tam, pokud se neuspěje, tak to je konec úplný. Tohle byl asi poslední šampionát. Bylo by hezké se dostat na olympiádu, ale to bude strašně těžké, tam se dostane jen jedno družstvo z kvalifikace. Těšil jsem se, protože v roce 1999 jsem byl na prvním mistrovství Evropy ve Vídni, tak jsem doufal, že bych to tam taky zakončil. Škoda.
Mluvili jste v kabině i o tom, kdo všechno skončí?
Neprobírali jsme to. Nepředpokládali jsme, že s Poláky prohrajeme. Hráli jsme s nimi v Polsku a viděli jsme jejich sílu, přesto jsme je porazili. Ale tam jsme hráli o hodně líp než teď.
