"Motivace všech je obrovská. Je to klíčový souboj sezony, buď přijde boj o medaile nebo konec. Vypadnout ve čtvrtfinále je úplně to nejhorší," ví 38letý Jeslínek.
Co dosud ukázaly zápasy série?
Že to je všechno o servisu. V neděli se nám na podání dařilo a jasně jsme vyhráli, v pondělí se to na servisu obrátilo a zvítězila Ostrava.
V pondělí vám nasázel sám Michalovič z podání sedm přímých bodů, jak se dá ubránit?
Nesmíme ty balony pouštět a spoléhat, že to bude aut. Holt musíme raději brát podání, které by mohlo třeba být dvacet centimetrů v autu. Bude to lepší, než riskovat eso, protože právě tohle byla naše chyba ve čtvrtém utkání. I my ale musíme proti Ostravě tlačit servisem, jiná cesta není.
V případě takových zápasů je asi zbytečné pilovat v přípravě nějakou speciální taktiku, je to tak?
No, skoro ano. Můžeme si říkat, že to budeme pořádně solit, na koho podávat, v tréninku nám to může jít, ale přímo v tom zápase bude záležet jen a jen na momentální pohodě, odvaze i štěstí. Prostě jak to přijde. Těžko něco předvídat, jestli to půjde lépe nám nebo Ostravě.
V závěru základní části jste se natrvalo přesunul ze smečaře na libero, nesvrbí vás při útocích spoluhráčů ruce, když si nemůžete bouchnout?
Někdy jo, ale zase až tak mě to netrápí. Snažím se mančaftu pomoct, jak to jde. A když mě dali na libero, tak bojuju tam. Někdy po hřišti musím lítat sem tam, ale když na mě soupeř třeba moc nepodává, tak se zase do hry skoro nedostanu. Jediná jistota je to, že nemusím skákat.
