Jakou roli by mělo Kladno v nové sezoně hrát?
Znovu si klademe jen ty nejvyšší cíle, to znamená, že chceme obhajovat titul a chceme uspět v Českém poháru. Liga mistrů je pro nás nová zkušenost, je to ta nejtěžší soutěž a my v ní máme těžké soupeře. To všechno víme, ale chtěli bychom udržet účast v Lize mistrů i pro další rok, a to znamená dostat se aspoň na čtvrté místo ve skupině.
Odpovídá velkým cílům váš kádr, který se nijak výrazně neposílil?
Kádr zůstal skoro stejný, odešel jenom Michal Masný. Říkám jenom, a on přitom byl po dva roky náš nejlepší nahrávač, ale já věřím, že v Braňovi Skladaném máme stejně dobrou náhradu. Dva špičkové nahrávače jsme nemohli neudržet, takže nahrávačský post máme kvalitně obsazený. Univerzála máme nejlepšího v Čechách, blokařsky jsme také silní, takže jsme se snažili doplnit tým hlavně na smeči. A to už je otázka financí a volných hráčů, koho sem jsme schopni dostat. Neříkám, že bych si neuměl představit silnějšího nebo lepšího smečaře, ale to už není otázka na mě jako na trenéra.
Loni se vám neosvědčila sázka na cizince. Owens odešel po pár zápasech, do konce sezony nevydržel ani Napier. Kde jste vzali odvahu zkoušet to dál?
Je to vždycky naslepo, člověk předem neví, co se z toho vyvine. Hráč jinak vypadá na zkoušce a na lékařských testech, a jinak se projeví za měsíc při dlouhodobém trénování a v zápasech. Měli jsme tři mladé smečaře: Ogurčáka, Januška, Tomášika a cítili jsme, že je potřebujeme doplnit. Povedlo se přeškolit z univerzála na smečaře Mílu Marela, z něhož podle mého přesvědčení bude překvapení v extralize, ale zkušeností moc nemá ani on. Proto jsme hledali zkušenějšího a kvalitního hráče. Doufám, že Miloš Ateljevič potvrdí reference z minulé sezony, kdy byl osmým nejlépe budujícím hráčem v Lize mistrů.
Jak probíhalo soustředění v Itálii, kde jste se setkali s tamními prvoligovými mužstvy?
Týden jsme se připravovali s Modenou, většina tréninků byla společná pod vedením Velaska a my jsme působili jen jako asistenti. Při jednom z tréninků jsme sehráli neoficiální zápas na čtyři sety, prohráli jsme 0:4 nebo 1:3, přesně si to nepamatuji. Pak jsme ještě odehráli ve Veroně oficiální zápas s místním ligovým týmem. To už bylo před diváky ve výborné atmosféře, byl to poměrně vyrovnaný zápas, ale prohráli jsme ho 0:3. Poznali jsme velikou sílu italského volejbalu. Vydržíme s nimi hrát do stavu 18:18, někdy i do 21:21, ale pak ulítneme. Oni vydrží hrát svoji hru až do konce.
Co vám taková příprava nejvíce dala?
Byla to pro nás pro všechny velká zkušenost. Měl jste vidět, jak se každý snažil, když proti němu na tréninku stáli hráči světových jmen jako Sartoretti nebo Gianni, na které se nedávno dívali v televizi při přenosech z olympiády nebo na mistrovství světa. My ten tlak v přípravě,musíme vytvářet uměle, ale tam to šlo samo. Druhá věc je, že byli vedení světově uznávaným trenérem, před kterým se každý chtěl předvést. Byl to samozřejmě přínos i pro nás trenéry, protože jsme mohli při práci sledovat Velaska. A jak on sám říká, každý trenér krade od jiného, tak jsme se snažili vzít si něco z jeho metod do své kuchyně.
Jak vypadaly konkrétní nácviky? Hráči obou týmů byli promíchaní?
Měli jsme sice společná rozcvičení, ale převládala herní cvičení v šestkách, při nichž byli hráči rozdělení proti sobě podle týmů.
Co říkáte tomu, jak se vydatně se posilují vaši soupeři?
Jsem na ně zvědavý, předpokládám, že se liga vyrovná a díky rozšíření počtu mužstev a dvouměsíčnímu play-off bude i zajímavější, divácky atraktivnější. Ke stabilním družstvům ze špičky, Budějovicím, Liberci a Kladnu se přidají další dvě další – Ostrava a Opava. Možná přibude ještě někdo, nechme se překvapit. Některá družstva zbrojí opravdu silně. Jsem zvědavý, jaký přínos budou mít bývalí reprezentanti, kteří se vracejí ze zahraničí: Hroch, Holčík, Kubala, Tomáš. A co udělají cizinci Vukanovič ve Zlíně, u nás Ateljevič nebo Američan Ching v Ostravě.
Kdo ze špičkových hráčů vracejících se z ciziny podle vás nejvíce zazáří?
To si netroufám odhadovat. Já si myslím, že se jejich působení bude blížit roli, jakou má u nás Marek Pakosta, tedy že budou přínosem pro trenéra svým přístupem v kabině a na hřišti, kam trenéři nemůžou. Je otázka, jak potvrdí svoji minulost a úspěchy ze zahraničí v české lize, protože už se to několikrát nepovedlo.
Osm týmů z deseti vyměnilo nahrávače, co může taková revoluce přinést?
Učarovalo mi to hned jak se zprávy o přestupech začaly objevovat na internetu, je to nevídaná obměna. Jako nejvýraznější změny vidím příchod Michale Masného do Opavy, Ondřeje Kusta do Ostravy, ale zajímavý je i přestup Dana Rosenbauma do Českých Budějovic. Uvidíme, co přinesou ostatní změny, myslím, že to bude buď výrazně plus nebo výrazně minus, že to nebude nic mezi tím.
