Nasazené turnajové dvojky v pátek porazily ruské soupeřky Ukolovová, Birlovová 21:13, 21:17 a vyhlížejí sobotní závěrečné boje o medaile.
Při čtvrtfinálovém klání si v nizozemském Haagu si mohly chvílemi připadat jako doma. V průběhu prvního setu jim místní DJ při oddechovém času zahrál písničku Naviděnou od skupiny Kryštof.
„Pobrukovala jsem si s nimi,“ usmívala se Hermannová. „Moje oblíbená kapela. S Ostravakama musím držet,“ vysvětlovala 27letá beachvolejbalistka.
„Trochu jsme si polepšily. Běžně nám pouštějí Jožina z bažin,“ doplňovala její o tři roky starší parťačka.
Češky v téměř stejný moment, kdy Richard Krajčo zpíval, jak „dává zítřkům naviděnou“, dorazili podpořit volejbaloví reprezentanti do 20 let, které v sobotu čeká v Haagu - jen pár kroků od písečného kurtu - také semifinále mistrovství Evropy.
„Musím říct, že jsem typ hráčky, která moc neregistruje okolí. Na turnaji v Ostravě, kde můj táta něco vyzpěvoval, jsem ani nevěděla jsem, že je to on,“ povídala Nausch Sluková. „Ale tady jsem zaregistrovala, že se kluci objevili, začali zpívat a fandit. Fanoušků tady není moc a ani nejsou moc aktivní, takže bylo fajn tam mít aspoň dvanáct českých hlasů.“
Trumfneš bobří ocas?
A že měli mladí „fanoušci z brandže“ důvod ke zpěvu. Nausch Sluková s Hermannovou si ve čtvrtfinále počínaly bravurně, proti Ruskám většinu zápasu mazácky kontrolovaly.
„Máme strašnou radost, doposud jsme s nimi dvakrát prohrály. Žeňa - ta, co hrála na levé straně - měla loni operaci ramene, takže nejsou v takové razanci, jak umějí být. Ale o to je to horší, hrají takový bobří ocas, který plachtí a letí do divných směrů,“ líčila svérázně Nausch Sluková. „K tomu mají dobrý blok, obranu a servis. Potřebovaly jsme zahrát a to se povedlo.“
Poté se na chvíli odmlčela a laškovně mrkla na blokařku Hermannovou: „Bobří ocas už netrumfneš, co?“
Ta se jen usmála a velebila zkušenější spoluhráčku: „Maki má taky problémy s ramenem, má ho zatejpované. Před zápasem mi tvrdí, že ji to hrozně bolí, ale já jí nevěřím, když tam potom zabíjí takové hřebíky.“
„Někdy je mi to až blbé“
Kromě rázných smečí Nausch Sluková i skvěle servírovala, byť občas s pořádnou porcí štěstí. Podobně jako při čtvrtečních duelech play off jí několikrát pomohla páska.
„Prasátka se mnou kamarádí!“ opět použila Nausch Sluková termín ze světa zvířat a pak lehce zvážněla: „Jsem hráč, který podává hodně prudce nad sítí. Haag se mnou nějak celkově kámoší, až je mi to chvílemi blbé. Kdybyste mi řekli, ať to jdu čtyřikrát zopakovat, nepovede se mi to, takže se nechci ani moc chválit.“
Pochvalu by ale s kolegyní zasloužila. Po nepřesvědčivých výkonech v rotterdamské základní skupině nyní v play off excelují. Semifinále čeká Češky, které ve světovém žebříčku zaujímají šesté místo, v sobotu od 16.00 proti domácím Holanďankám Keizerové s Meppelinkovou.
Zápas o třetí příčku se hraje ve stejný den v Haagu od 18.30. Nové kontinentální šampionky poznají fanoušci po duelu, který začíná 19:45. Stanou se vládkyněmi evropských písečných kurtů Češky? „Stačí“ dvě vítězství.