Než na jaře začal její profesionální comeback, často přemítala, jak po mateřské přestávce vyzní porovnání jejích výkonů se sokyněmi, které nepřestaly hrát a nestarají se o batole.
Nechtěla zanedbávat péči o synka Vincenta, s nímž jsou na sobě závislí, a tak přípravě nemohla věnovat maximální úsilí. „Snad nebudu trapná,“ doufala s úsměvem.
Dřela jako divá. Těšila se zejména na Wimbledon. A na souhru s kamarádkou Šu-wej. V roce 2019 spolu v All England Clubu dosáhly na titul. V květnu 2023 se dvě sedmatřicetileté dámy znovu daly dohromady.
„Dvě takové báby na jedné straně kurtu...“ pravila Strýcová se svým typickým smyslem pro humor. „Naštěstí Šu-wej je ryzí talent, takže nepotřebuje při návratu půlroční dril.“
V singlu s bilancí 3-6 nepropadává. V deblu září – především na milované londýnské trávě, kde s tchajwanskou kolegyní zdolaly už pět párů. Naposledy dvojici Marie Bouzková, Sara Sorribesová.
Strýcová si zahraje o deblový titul, finále mužů obstarají Djokovič a Alcaraz |
Na dvorci z vás stále tryská energie. Kde se bere?
Já nevím. Jsem si říkala, že to se mnou asi pleskne. (směje se) Ale když už jste v semifinále, tak chcete jít do finále. Nechala jsem tam všechno, co jsem měla. Chci svůj příběh zakončit co nejlépe.
Vybavují se vám vzpomínky na rok 2019?
Každý den! Zrovna dneska jsem říkala Šu-wej, když jsme šly na kurt takovým tunelem, že mám deja vu. Před čtyřmi lety jsme takhle nastupovaly na semi proti Babosové a Mladenovicové.
Víte, že jste po zápase obě působily velice dojatě?
Já byla strašně dojatá a myslím, že jsem trochu strhla i Šu-wej. Ona není cíťa. Ale najednou byla taky emotivní a objímala mě. V zákulisí byla tak šťastná, jak jsem ji ještě nikdy neviděla.
Co jste si povídaly, když jste si po mači padly do náručí?
Já jsem jí říkala, že tomu nemůžu uvěřit, že jsme zase ve finále. Jestli to je sen, nebo se to děje. A ona odpovídala: „Je to oukej, Barboro. Je to oukej!“ Je báječná.
Barbora Strýcová (vpravo) a Sie Šu-wej z Tchaj-wanu v semifinále Wimbledonu
Ovládáte se v takových momentech, abyste se úplně nerozbrečela?
Ne. Krotila jsem se před posledním gamem a mečbolem, abych nevypadla z koncentrace. Ale potom už jsem to pustila. Bylo mi jedno, jak vypadám.
Jste ráda, že jste partii sama zakončila?
Trenér se mě ptal, co se to dělo při posledním balónu. Že jsem slavila, zatímco soupeřka ještě hrála. Ale já viděla, že už to vůbec nemohla mít. A samozřejmě mě potěšilo, že jsem poslední výměnu zavřela já.
O grandslamový titul jste usilovala léta, než jste konečně uspěla. Není zvláštní, že teď jste po mateřské ve finále hned při první příležitosti?
Chápete to? Já ne. Nedokážu to vysvětlit. Nevím. Možná věříme, že na to máme, protože jsme tu už jednou vyhrály. Každopádně nás čeká strašně těžké finále. Hunterová s Mertensovou sfoukly svoje semifinále tak rychle, že jsme se sotva stihly rozcvičit.
Pamatujete, jak jste mluvila o dvou bábách na jedné straně kurtu?
A jak tam teďka kmitáme, co? (chechtá se hlasitě)
Ještě jednou se zeptám: Odkud v náročném programu lovíte sílu?
No, dává mi to zabrat. Jak já pořádně nespím s tímhle gaunerem. (mrkne na Vincenta, který jí sedí na klíně) V každém případě vím, že se na kurtu musím hýbat. Bez nohou hraju poloviční tenis. Často si připomínám, abych nepřestávala být aktivní a agresivní.
Pomáhá vám tu máma se synkem hodně?
Ségra odletěla, takže to drží mamka. Bez ní bych to nedávala. Vždycky s Víňou kolem půl deváté odjede z baráku, abych mohla trochu dospat noc. Pak jdeme trénovat, dáme si společně oběd a potom trávíme čas s malým. Když si potřebuju ještě aspoň hodinku zdřímnout, tak ho mamka vezme do školky v areálu nebo do parku. Navíc nemusíme chodit na večeře, protože ona vaří, což je bomba!
Co vám servíruje?
No takže… Včera jsme měli takový zeleninový sós se špagetami, předtím rajskou a taky vepřové se špenátem. Jako samé dobroty!
Barbora Strýcová oslavuje vítězný fiftýn v prvním kole Wimbledonu.
Nevadí, že sportovní jídelníček obvykle vypadá jinak?
(směje se) Nevadí! V jídelně je plno lososů a rýže, takže máma nám tam vždycky napere domácí stravu. Máme vepřové, vidím ten tuk... A povídám: „Jóóó, supr, mami!“
Splnilo se vám přání, abyste na Wimbledonu zůstala co nejdéle, že?
No jo. Zakončujeme turnaj. Finále budeme hrát až po chlapském singlu. Sen se mi plní. Ještě by se hodilo zmáknout ten poslední krok.
Nezvažujete, že byste po případném finálovém triumfu ohlásila odchod na vrcholu?
To je dobrá otázka. Takhle jsem nepřemýšlela, ale asi by mě to napadlo. Ale nevím, uvidíme. Musíme hrát strašně dobře, abychom to daly. A my budeme!
Potkala jste se s Markétou Vondroušovou před jejím semifinále. Co jste jí říkala?
Prostě jsme se bavily. Nepotřebuje rady. Je dost chytrá, má své trenéry. Dneska zase ona viděla mě před zápasem, tak jsme si jenom v rychlosti plácaly. Ale je skvělé, jak se jí daří. Skříňky v šatně máme skoro vedle sebe. Víňa před semifinále nakreslil pro Maky obrázek a ona si ho s sebou nesla v báglu. Říkám: „Vidíš, bude se tě držet štěstí.“
Teď by Vincent ještě měl nakreslit své mámě obrázek na finále, ne?
No, to jo! Ale Viňajs se právě pokakal, že? Pardon.
