Momentálně si o pět příček pohoršil, do konce roku chce zaútočit na posun do elitní stovky, k němuž má slibnou výchozí pozici. Pro iDNES.cz vypráví o obtížném skoku na grandslamy a turnaje ATP, touze reprezentovat i finanční stránce kariéry tenisového profíka.
Většinu sezony se pohyboval ve stínu hodnotnějších úspěchů Jiřího Lehečky, Macháče či osmnáctiletého objevu Jakuba Menšíka, kteří nedávno zazářili i v Davis Cupu.
Kopřiva už do reprezentace třikrát nakoukl, na nedávném finálovém turnaji ale chyběl. I kvůli tomu, že nejvíc rozkvétá na antuce a rychlý povrch v hale mu nesvědčí. „Jsem běhavější a rád mám víc času na údery. Do budoucna chci být komplexnější,“ hlásí pracovitý tenista, jenž si pozornost zaslouží.
Na konci července ovládl challenger ve Veroně, další titul přidal na začátku září v Tullnu, následně ve Štětíně bojoval ve finále. Vše na oranžovém povrchu. „Navázat na tyto výsledky nebude jednoduché, protože jsem laťku nastavil vysoko. Ale dokázal jsem si, že na to mám,“ pociťuje.
„Vnímám i posun v žebříčku, zahřálo mě u srdce, že jsem byl nejvýš v kariéře. Turnaj ve Veroně mi přehodil sezonu úplně na jinou vlnu. Ale neusínám na vavřínech a dál trénuju, co to jde.“
Sám ví, že úspěchy na podnicích nižší kategorie znamenají teprve předstupeň k náročné výpravě na nejprestižnější akce.
Hrál jsem svůj nejlepší tenis. Macháč naskočil do rytmu a sahá po maximu |
Kopřiva už na jedné z nich zazářil: před dvěma roky v Gstaadu se i přes tehdejší světovou desítku Kanaďana Shapovalova probil do semifinále. Avšak od té doby na podobný průlom čeká.
„Větší turnaje bych chtěl určitě hrát víc, díky nim se zlepšíte. Mně to na nich letos bohužel extra nevycházelo, na druhou stranu díky Gstaadu vím, že to jde. Přechod je hrozně náročný, ale jak ho zvládnete, tak poznáte, že s ostatními dokážete držet krok.“
A ideálně hned na Australian Open by rád zlomil i grandslamové prokletí. Letos na všech čtyřech vypadl v prvním kole kvalifikace. „Do Austrálie stoprocentně pojedu, kéž by na hlavní soutěž, ale to je ještě daleko,“ zasní se nad možným vpádem do první stovky.
Nicméně už jen samotná účast v kvalifikacích všech nejslavnějších tenisových sešlostí pro něj znamená vítanou pomoc. Díky finančním odměnám, které mu pomohly zabezpečit zbytek sezony.
„Na této úrovni už se máte relativně dobře. Není to úplně na rozhazování, ale nemusíte tolik hledět na to, co kolik stojí,“ přibližuje otec roční dcerky. „Hrát jen challengery není na větší luxus optimální.“
Vydělané prostředky většinou investuje zpátky do kariéry. Může si dovolit lepší péči o tělo či daleké cestování: třeba ve čtvrtek odletěl bojovat o další body do Jižní Ameriky.
Rád by se taktéž přihlásil daviscupovému kapitánovi Jaroslavu Navrátilovi. Ve 26 letech stále platí za mladého tenistu a aspoň žebříčkově atakuje post české dvojky. „V budoucnu bych byl v týmu rád,“ nezastírá. „Musím trénovat, makat a herně i výsledkově ukázat, že na to mám.“
