V pondělí na US Open podlehl nabuzenému osmnáctiletému Američanovi Jensonu Brooksbymu 1:6, 6:2, 4:6, 4:6. Projevilo se, že mu vleklé potíže se zády a kyčlí nedovolí trénovat a hrát, jak by si představoval.
Přesto se pokusil o třetí návrat na kurty. Po příjezdu na Flushing Meadows připustil, že ho možná čeká poslední z nejslavnějších akcí, celkem jedenašedesátá v jeho košaté kariéře. A v pondělí rozmrzele konstatoval: „Není reálné, že bych hrál ještě příští rok.“
Zdá se tedy, že se časová smyčka uzavřela v New Yorku, kde se jeho velká kariéra v srpnu 2003 rozjela.
Berdych tenkrát v sedmnácti narazil v posledním kole kvalifikace na Chorvata Roka Karanušiče, který předtím zdolal Jiřího Vaňka, současného kouče Petry Kvitové, a dalšího Čecha Tomáše Zíba.
Podlehl mu 6:3, 2:6, 3:6 a chystal se balit. Osud mu však milostivě podstrčil šanci, aby se ještě zdržel.
Ruský bohatýr Marat Safin se odhlásil kvůli problémům se zápěstím, v hlavní soutěži se uvolnilo místo a Berdych do ní proklouzl jako „šťastný poražený“.
Jeho tehdejší trenér Jaroslav Navrátil se nachomýtl k losu, při němž se do pavouku dosazovala poslední jména, a svého svěřence poslal proti Tomasi Behrendovi, o jedenáct let staršímu Němci.
Bažant s dlouhými světlými vlasy do té doby objížděl jen podniky nižších kategorií. Ovšem svou premiéru v utkání na tři vítězné sety zvládl znamenitě: 5:7, 6:3, 6:2, 6:3.
Třebaže jej v další partii už definitivně zastavil Argentinec Juan Ignacio Chela, hezkou vzpomínku Berdychovi nezkazil.
US Open ho povzbudilo, slušnou bodovou porcí jej přiblížilo k Top 100, ani odměna ve výši 23 tisíc dolarů nebyla úplně k zahození. I proto si Berdych k ryčnému tenisovému cirkusu pořádanému ve čtvrti Queens vypěstoval vřelý vztah.
Stále si vybavuje napínavý střet s legendárním Andrem Agassim ve třetím kole v roce 2005. Při nejskvělejším zdejším představení skolil v září 2012 na Asheově stadionu Rogera Federera a podobně jako v Melbourne, Paříži a Londýně se protloukl do semifinále.
Odborníci jej v New Yorku coby stálého člena Top 10 často řadili do širšího okruhu favoritů na titul, který ovšem stejně jako na ostatních grandslamech ani jednou nedobyl.
V minulých třech sezonách na US Open dvakrát chyběl kvůli množícím se zdravotním potížím. Letos se nezatěžkával vzletnými cíli. „Je samozřejmě kapánek lepší vyhlížet, kdo mě čeká ve čtvrtfinále, než čekat, jestli přežiju první kolo,“ řekl s úsměvem před turnajem. „Ale zase už mám nějaký věk a zkušenosti, abych se s odlišnou situací dokázal nějak vypořádat.“
Plánuje, že u svého řemesla vydrží do konce sezony. A dál? Nezdar mu vzal elán: „Nemohl jsem se pořádně hýbat, ohnout se ani servírovat.“
Doufal, že se na podzim protáhne do Top 50, aby v další sezoně mohl hrát kvalitní turnaje. Po krachu na dvorci číslo 13 si ale z Flushing Meadows neodveze potřebné body.
Je tedy čím dál pravděpodobnější, že nevšední pouť po nejpřepychovějších turnajích završil na US Open 2019 pondělní porážkou se zelenáčem z Kalifornie.