Kyrgiosovy zápasy nebývají nuda: křičí, vzteká se, mluví sám k sobě, k rozhodčímu či divákům; obvykle tím však příliš sympatií nevzbuzuje, což se potvrdilo i v Cincinnati.
Jenže kromě toho je také výtečný tenista, i to na velkém americkém turnaji dokázal. V pátek zvládl dva těžké zápasy, nejprve vyřídil chorvatského ranaře Iva Karloviče, pak nastávajícího žebříčkového krále Nadala.
Mezi oběma zápasy si také stihl dojít k holiči, mimochodem.
Znovu ukázal, jaký potenciál se v něm skrývá. Vždyť s členy Velké pětky (Nadal, Federer, Wawrinka, Murray, Djokovič) má zápornou bilanci jen s Murraym, což je úctyhodný fakt.
Přesto je na žebříčku až na 23. místě. Přesto dosud vyhrál „jen“ tři tituly ATP. Přesto zatím na grandslamech došel nejdál do čtvrtfinále.
Jak je to možné?
„Vidíte, že velké množství zápasů na menších kurtech odchodím. Zato v takovém zápase (jako s Nadalem) nic bláznivého neudělám. Snáze se nabudím,“ vysvětloval na tiskové konferenci.
Jeho výjimečný talent stále dokola naráží na horkou hlavu, kvůli čemuž nezvládá pokaždé odevzdat stoprocentní výkon.
„Malý kluk na centrkurtu v Cincinnati proti Nadalovi, tam ukážu to nejlepší, co umím,“ tvrdil. „Ale mám problém s tím to předvádět každý den. Hrál jsem na centrkurtu v Lyonu před patnácti diváky proti Nicolasu Kickerovi (tehdy 94. hráč světa) a prohrál jsem. Dnes jsem hrál s Rafou a vyhrál.“
Přesto věří, že by teď takových zápasů mohlo přicházet víc. V posledních měsících ho srážely trable v soukromí, vyrovnával se mimo jiné se smrtí dědečka.
„Dost věcí mě rušilo od toho, abych se soustředil jen na tenis. Teď už jsem snad znovu na správné cestě,“ říkal.
Šancí to dokázat bude mít dost. Třeba už v sobotním semifinále proti dalšímu Španělovi Davidu Ferrerovi.