Svou roli dívky z plakátu ale Benešová nijak zvlášť neprožívá.
"Jestli je to zavazující? To vůbec ne. Vždyť nejsem ani nasazená. Ale hezky se na to kouká," usmívala se poté, co ve třech setech vydřela výhru nad Jugičovou z Bosny.
Iveto, věděla jste, že vaše tvář bude na oficiálních plakátech turnaje?
Bavili jsme se o tom. Posílali mi několik fotek, abych si vybrala. Ale tu vybranou pak stejně nedali. Takže nevím, proč se mě ptali (smích). Ale je to docela OK. Jen mě tam mohli ještě trošku vyretušovat (smích).
Přesto, nebála jste se, že dopadnete jako loňská dívka z plakátu Nicole Vaidišová, která vypadla už v prvním kole?
Nepřemýšlela jsem nad tím. A ani mě to nenapadlo.
Pojďme k zápasu. Dnešní výhrou jste zlomila nepříznivou sérii pěti porážek v prvních kolech.
Už jsem potřebovala vyhrát nějaký zápas. I když to nebyl výkon, ze kterého bych měla dobrý pocit. Ale takovýto zápas jsem potřebovala. Byl pro mě důležitý, i když jsem ho vybojovala. Mohla jsem vyhrát ve dvou setech. Ale na jednu stranu jsem ráda, že to bylo až ve třech. Musela jsem začít něco hrát.
iveta benešová 2010Levoruká tenistka až do poloviny dubna vyhrála jen 4 ze 14 zápasů na okruhu. Poté ale triumfovala ve Fezu, získala turnajový titul po šesti letech. Zároveň v Maroku vyhrála i čtyřhřu a hovořila o plánech dostat se do elitní dvacítky světového pořadí. Poté ale znovu prohrála pětkrát po sobě v prvním kole, trápilo ji i zraněné rameno. Momentálně jí v žebříčku patří 68. místo. V Praze obhajuje loňské semifinále. |
Dá se říct, že jste k Praze vzhlížela, abyste se dostala zpět na vítěznou vlnu?
Tak vzhlížela... Natrénováno mám, ale poslední turnaje mi nevycházely. Ale je to tenis a myslím, že se do toho zase dostanu.
Čím to, že se vám nedařilo?
Tak nějak jsem hledala trenéra. Takže tréninky nebyly úplně ideální. Teď už konečně někoho mám a doufám, že se výsledky dostaví.
Vaším trenérem je teď Dan Fiala, od kdy spolupracujete?
Od Wimbledonu. Takže čtrnáct dní. Je to tak trochu na zkoušku, ale zatím dobré. Snad to bude pokračovat.
Na co se zaměřujete?
Že je potřeba pracovat na všem. Protože jsem trošku zaspala i v základních věcech. Musím se do nich dostat. A v zápase víc si diktovat a moc o tom tolik nepřemýšlet. Teď mám v hlavě strašně moc věcí, co musím dělat. Ale není to jedna věc. Pořád je na čem pracovat. Natrénováno mám. Je to prostě jen o tom začít si věřit a hrát, co potřebuji.
Potřebujete, aby trenér držel nad vámi pevnou ruku?
Určitě. Potřebuju někoho, kdo řekne: Takhle to budeš dělat. Jakmile si začnu moc vyskakovat, tak to je špatně.
Dan Fiala by měl být tím typem?
Je dobrý, zatím ho respektuji. Občas se s lidmi dohaduji, když v ně nevěřím. Fakt poznám, když tam nemám ten respekt a někdo říká něco, nad čím se neshodneme.
Taky vás trápilo rameno.
Ano, nemohla jsem tolik trénovat, hlavně servis. Teď je zatím vše v pohodě. A když bude zdraví držet, tak doufám, že se ta sezona ještě zvedne.
Na konci dubna jste vyhrála turnaj v marockém Fezu. Zdálo by se, že půjdete nahoru, ale opak byl pravdou. Přemýšlela jste, proč to dál nešlo?
Přišlo pár blbých zápasů. Prostě se to někdy tak sejde. Potom tráva, kterou nemám ráda, hrála jsem na ní jen Wimbledon. Ale už na to nechci myslet, přede mnou je ještě velký kus sezony. Takže už se dívám dopředu.
Také jste mluvila o tom, že žebříčkovým cílem by měla být první dvacítka. Ale momentálně jste 68.
To jsem říkala. Myslím, že potenciál na to mám. Ale je to v té práci. Talent mám. Ale občas mě brzdí, že se víc spoléhám na tu ruku, než abych pracovala. Když dvacítka letos nevyjde, pořád je tu příští sezona.
