Když se řekne Florida, kdekdo si představí zvlášť přitažlivý kout planety. Pro Petru Kvitovou ale při putování s cirkusem WTA nebyla oblíbenou zastávkou.
Prestižní turnaj pořádaný na prosluněném poloostrově na jihovýchodě USA pro ni znamenal spíš utrpení. V dusnu se astmatičce z Fulneku špatně dýchalo, v delších utkáních jí občas docházely síly.
Její naděje na pronikavý úspěch jako by předem tonuly v nedalekých mokřinách Everglades.
Při dvanácti startech na Miami Open do loňska jen třikrát nahlédla do čtvrtfinále s nevýraznou bilancí 17–12. Přičemž se sokyněmi z Top 20 měla nelichotivé skóre 2–6.
Až letos. Ve třiatřiceti letech. Prásk! Šest výher v řadě. Působivý finálový triumf nad rozparáděnou Rybakinovou. Třicátá trofej v kariéře, za niž v úterý v domovském klubu Sparta Praha dostala dort se třiceti svíčkami. „Po všem, co jsem prožila se zraněním ruky a operací, je to svým způsobem zázrak,“ přiznala po příletu do vlasti.
Usměvavá, šťastná, rozverná.
Vysvětlovala, že v léčbě astmatu pokročila tak daleko, aby se na něj v bitvách na dvorci nemusela nějak extra ohlížet.
Vybavila si naléhání Jiřího Vaňka, svého trenéra a partnera v jedné osobě, aby si nepřipouštěla zlé myšlenky či vzpomínky a rvala se teď a tady bez ohledu na okolnosti.
Podotkla, že jí seděla rychlost betonového povrchu na Hard Rock Stadium i kvalitní míče, jež jí z rakety létaly tak svižně, až se sokyně ocitaly pod nesnesitelnou palbou.
Přišlo pozastaveníčko
Přiznala, že jí prospěla též výtka týkající se čtvrtfinálového mače na předchozí akci v Indian Wells: „Ne že bych od Jirky dostala vyloženě vyhubováno, ale přišlo takové pozastaveníčko, že jsem se zbytečně vztekala, i když jsem v utkání se Sakkariovou měla set a brejk.“
„Takže jsem se v Miami snažila nepřetržitě soustředit, jak mi bylo doporučeno.“
Tiebreak 16:14? Nejdelší v životě, pomohly zkušenosti, líčí šťastná Kvitová |
Před první partií s krajankou Noskovou se necítila na trénování, a tak se s Vaňkem a kondičním koučem Zdeňkem Kompánkem dohodla, že se místo cesty do tenisového areálu vypraví na pláž.
Pro Kvitovou je obvykle klíčové nastavení mysli. Pakliže má klid v duši a v jejím okolí panuje pohoda, na kurtech dokáže divy. Pohověla si u moře a druhý den zdolala nadějnou Noskovou 6:3, 6:0.
Při tažení za jedním z nejvýznamnějších triumfů se opírala o znamenitý servis, který jí přitom v Indian Wells lehce haproval.
„Zdálo se mi, že Petě úplně nefungovalo zápěstí,“ líčil vedle sedící Vaněk, zatímco mu jeho snoubenka zvesela šeptala: „Řekni o tom balonu.“
Má to ještě smysl?
A tak se shromážděné novinářstvo dozvědělo, co Vaněk a Kompánek společně vykoumali.
„Vandroval jsem do Zdeňka, aby přišel s nějakým vhodným cvičením, a jeho napadl dribling s basketbalovým míčem. Tak jsme ho zkusili a podání šlo nahoru,“ pravil Vaněk. „Některým číslům ve statistikách jsem pak nechtěl ani věřit. Přispělo k nim samozřejmě taky Petřino hráčství. Jakmile zavětří, že by mohla dosáhnout na titul, jde za ním s nejvyšším odhodláním.“
Kvitová se po triumfu v Miami po dvou letech vrátila do elitní desítky |
Před rokem Kvitovou brzdily různé bolístky. Přepadaly ji trudné myšlenky. Uvažovala, zda má dál kočovat po světě s raketou. Na jaře na žebříčku klesla až na 34. místo.
„V minulosti jsem se sama sebe ptala, jestli ve mně pořád je ta lvice,“ řekla v úterý. „Najednou zmizela, pak se zas objevila.“
 |
Že se Kvitová opět proměnila v šelmu, naznačila v Indian Wells, kde udolala Američanku Pegulaovou, číslo 3 v pořadí WTA. Její řev rozléhající se po Miami Gardens pak tuto skutečnost potvrdil.
„Měla jsem úplně vyřvané hlasivky. Asi jsem ten titul fakt chtěla.“
Podstatné je, že zápřah zvládla rovněž fyzicky. Bez zranění. Bez bandáže. Starala se o své tělo. Věnovala se kompenzačním cvikům. Strávila hodiny u fyzioterapeutů.
I proto se její vztah k Miami Open minulý týden nadobro změnil: „Jo, už ten turnaj mám ráda.“
