Zdálo se, že v příští vteřině omdlí. Ruce se jí třásly nervozitou. Propínala nohy, do nichž se jí zahryzávaly křeče. Tvář se jí v brazilském horku zbarvila do ruda, tekly po ní potůčky potu. Přesto z ní nezmizela touha porazit Rusku Makarovovou a postoupit před zraky desítek nadšeně fandících krajanů do čtvrtfinále olympiády.
S podobnou vervou se teď Petra Kvitová rve s osudem a jím nachystanou krušnou zkouškou. Tři měsíce po přepadení v jejím prostějovském bytě pokračuje v pokusu o návrat k povolání, v němž patřila ke světové špičce. Rozhýbává v potyčce pořezanou a poté pečlivě sešitou levačku, kterou dřív pálila přes síť „pecky“, za nimiž se sokyně leckdy jen zoufale otáčely.
„Pořád vám nepovím, kdy se vrátím, ale můžu říct, že mám obrovskou motivaci,“ napsala na sociálních sítích ve vzkazu pro fanoušky. „Uvědomila jsem si, jak mám ráda výzvy. Můj pohled na život se výrazně změnil. Dělám vše, abych si zasloužila druhou šanci na kurtech.“
Petra Kvitová na setkání s novináři po propuštění z nemocnice.
Útok, krev, bolest, šok, strach, sžíravá nejistota... Kvitová se v prosinci ocitla v nejhlubších temnotách. Jako žena, jako sportovkyně. Čtvrt roku se drápe na výsluní. Úvodní fáze zotavování skončila úspěšně. Řezné rány se jí napohled zahojily. Už na nich nenosí dlahu ani obvaz.
„Může uchopit předmět, upravit si vlasy nebo se najíst,“ říká její mluvčí Karel Tejkal. „Pro běžný život je vlastně fit.“
Jenže sedmadvacetiletá Kvitová potřebuje pevně stisknout raketu a zároveň s ní jemně manipulovat tak, aby spolehlivě posílala žlutý míček na druhou stranu dvorce s centimetrovou přesností.
Kdo měl některou z končetin jen pár týdnů znehybněnou v sádře, vybaví si, v jakém stavu ji spatřil po odstranění krunýře. O dost méně citlivou. Ochablou. Kvitová ji potřebuje rozhýbat, zpevnit, posílit. Zvolna v ní najít někdejší jistotu.
„Pomalu se připravuje na budoucí comeback,“ pravil Tejkal.
Podle optimistických předpovědí by si začátkem léta mohla zkusit lehce pinknout. Pakliže by ještě letos nastoupila k ostrému zápasu, bylo by to její velké vítězství.
Bohužel stále nelze vyloučit variantu, že dvojnásobná wimbledonská šampionka svou kariéru už nevzkřísí. Takové myšlenky ovšem Kvitová úporně vymetá z mysli.
Drží se v ústraní. Nebaží po pozornosti. Statečně zápolí s fyzickými potížemi. S kondičním trenérem Davidem Vydrou podstoupila dvě soustředění na Kanárských ostrovech. Zároveň je zvyklá na pestrý až hektický život, a tak jí cestování pomáhá zahnat nudu. Čím méně času má na rozjímání, tím lépe.
Netuší, zda se ještě představí na oblíbených turnajích. Kdy se jí to případně poštěstí a v jaké formě. Bude znovu pózovat s trofejemi po finálových bitvách, v nichž je tak úspěšná? Nebo ji následky zranění pustí na podnicích WTA Tour pouze do průměru? Tolik palčivých otázek. A zatím žádné odpovědi.
Její psychice přirozeně nesvědčí ani skutečnost, že dosud nebyl dopaden pachatel loňské loupeže. Vyšetřování jí nepřináší úlevu. I proto stoupla z iniciativy muže, který chtěl zůstat v anonymitě, odměna za informace vedoucí k odhalení totožnosti útočníka z částky sto tisíc korun na půl milionu.
Bezvýsledné pátrání budí údiv a pochybnosti. Prospěl by mu nějaký čerstvý podnět. Vyšší suma by mohla přimět ke konání i člověka, jenž dosud dotyčného z nějakého důvodu kryl či mu napomáhal.
Pokrok kriminalistů by povzbudil Kvitovou stejně jako podpora jejích příznivců, dalších lidí z branže, ale i soupeřek, které jí posílají soucitné vzkazy. Na turnaji v Indian Wells pořadatelé vyvěsili obří plakát s fotkou české hvězdy a přáním brzkého uzdravení. Podepisovali ho běžní diváci i celebrity - například slavný trenér Nick Bollettieri.
Vlídná přání Kvitovou jistě těší. Zatraceně těžkou bitvu si ovšem musí vybojovat především sama. Jako tenkrát v památné řeži s Makarovovou na rozpáleném betonu v Riu.
Petra Kvitová pozdravila své fanoušky v polovině února:
12. února 2017 |
