Německé sportovní obecenstvo dokáže vytvořit fantastickou zvukovou kulisu. Na fotbale, na hokeji, dokonce i při tenisových utkáních. I proto se Kvitová před úvodním mačem semifinále ve Stuttgartu obávala: „Bude to peklo!“
Sama ovšem moderní Porsche Arenu zásadně ztišila. Domácí jedničku Julii Görgesovou za hodinku vyprovodila z kurtu 6:3, 6:2.
„V porovnání s Prahou zdejší atmosféra peklo moc nepřipomínala,“ řekla potom s rozzářenýma očima. „Naši fanoušci byli mnohem lepší než jejich. Patří jim velký dík. Mně vždycky hodně pomůžou.“
Skromně pomlčela o svém podílu na umlčení publika. A taky o své převaze nad Görgesovou, která v poslední době prožívá nejúspěšnější fázi kariéry.
„Vždycky samozřejmě počítám s nejhorší variantou,“ pravila. „Věděla jsem, že Julia na antuce umí. Vyhrála tu turnaj WTA. Posledně postoupila do finále v Charlestonu. Čekala jsem těsný výsledek.“
Skutečnost se od předpovědí zásadně lišila. Když měla Görgesová se zarudlýma očima na tiskovce vysvětlit, co se stalo, poznamenala: „Tak především soupeřka hrála proklatě dobře. Tlačila mě. Nedala mi vůbec žádný čas. Ale nejsem nějak šokovaná, vždyť je dvojnásobnou wimbledonskou šampionkou.“
Po rozpačitém startu se Kvitová zlepšila na returnu. Postoupila si o kousek hlouběji do kurtu a hnala Němku vstříc zkáze.
Podesáté nastoupila k zahajovacímu singlu ve fedcupovém utkání a podesáté zvítězila. Postrčila Česko k vítězství a usnadnila pozici Karolíně Plíškové, která mohla na Angelique Kerberovou vykvačit s lehkou hlavou.
Když Plíšková spatřila Kvitovou v zákulisí, nebyl čas na skládání poklon. Soustředila se na svou vlastní šichtu. „Ale samozřejmě byla radši, člověku se jde do boje za stavu 1:0 veseleji,“ řekla Kvitová.
Zatímco ona si bilanci ve fedcupové dvouhře vyšňořila na 29-10, Görgesová si pohoršila na 6-8. Potvrdilo se, že PK v tradiční týmové soutěži prostě umí. „Myslím, že se Julie nechala svázat tlakem,“ uvažovala Kvitová. „Poprvé se ocitla v pozici jedničky před Angie. Asi se s ní úplně nesrovnala.“
ZPRAVODAJSTVÍČešky od postupu do finále dělí jediná výhra. |
Přitom jí samotné trochu zatrnulo, když dopoledne v šatně rozbalila tašku a zjistila, že jí chybí zápasové ponožky.
„Měla jsem jenom tréninkové, které mi občas sklouzávají dolů. Byla bych nervozní, musela bych je pořád vytahovat. Asi bych to s nimi zvládla, ale nechtěla jsem nic podcenit.“
Naštěstí druhá část výpravy okamžitě po vyhlášení poplachu přerušila snídani, pohřešovanou část oděvu vyhledala a doručila do Porsche Areny.
