Partii s domácí favoritkou Collinsovou ukončila returnem do autu. Za pouhých 52 minut na impozantním stadionu Grandstand podlehla 2:6, 0:6. Do zápisu jí přibyla sedmá porážka v řadě. „Nešťastný los,“ posteskla si starší z talentovaných sester. „Ona má dny, kdy jí všechno spadne do kurtu, jindy zkazí každý druhý balón. Dneska bohužel přišla první varianta. Moc jsem s tím dělat nemohla.“
V dosavadní kariéře Fruhvirtová většinou vítězila. Nyní se protlouká trudným obdobím. Neztrácí však kuráž a chuť dřít.
Menšík zazářil při debutu, úvod US Open zvládli i Kvitová, Muchová a Veselý |
Jak nesete sérii nepříznivých výsledků?
Nikomu není příjemné, když prohrává. Ale musím makat dál. Ráno se probudím a jdu na trénink, práce nikdy nekončí. Mám před sebou ještě hodně let a hodně zápasů.
Co ve vás převládá v době krize? Žal, nebo vztek?
Někdy jsem smutná, jindy spíš naštvaná. Záleží na dnu.
Provází vás pověst rváčky, která nevypustí jedinou výměnu. Pomáhá vám nyní vaše povaha?
Asi ano. Jsem zarputilá. Každý den dělám sto procent, abych se stávala lepší hráčkou. I když to samo o sobě nestačí. Mám letos trochu potíže s týmem lidí kolem sebe. Stabilně se mnou jezdí jen taťka.
Co s tím?
Pomáhají mi trenéři z Mouratoglouovy akademie, když můžou. Ale není to na každodenní bázi. Přála bych si někoho, koho tenis baví, kdo do něj dává veškerou energii.
Na WTA Tour trávíte první celou sezonu. Jak je těžké uspět na největších turnajích?
Je pravda, že objíždím skoro samé pětistovky, tisícovky, grandslamy. Vydala jsem se po těžké cestě, ale podle mě je správná. Jsou to zkušenosti k nezaplacení, i když třeba přijde víc proher. Příští rok už budu vědět, co mě čeká.
Cítíte, že navzdory nezdarům děláte pokroky?
Určitě. Zlepšila jsem servis, v první půlce roku jsem dávala trochu víc deblíků. Makám na řadě věcí a je otázkou času, kdy se to projeví na výsledcích. Ono se říká, že z výher se stejně nic nenaučíte, ale porážky vám ukážou, na čem pracovat.