Zase jste si veWimbledonu pronajala celý dům, tak jako kdysi?
Letos s tím byl problém. Složitě jsem sháněla barák, kam by mě vzali i se psy. Kontaktovala jsem tři agentury, ale nakonec sehnaly jediný možný dům. Naštěstí docela blízko kurtů.
Martina Navrátilová si stěžovala, že bydlení pro hráčky je tu čím dál dražší. Souhlasíte?
Je to neuvěřitelné. Ode mě chtěli 4000 liber za dva týdny. Za takovou cenu bych si představovala super luxus. A to nebyl.
Copak jste v celém domě bydlela sama? Jen vy a psi?
Ne, ještě další dvě známé chovatelky z Finska. Pozvala jsem je.
Proč právě sem?
V Česku jsem nesehnala nikoho, kdo by mé psy hlídal. Tak jsem jim nabídla, ať přiletí za mnou do Londýna. Postaraly se mi o psy a ještě jsme zajely na dvě výstavy.
Vás chovatelství začalo hodně bavit, že?
Výstavy a psí soutěže mě zase tolik neberou. Psi jsou na nich odkázáni na rozhodčí stejně jako třeba gymnastky. Záleží, jak se komu zalíbí. Jenže známé jsem musela na něco nalákat. Tenis je tolik nebere.
Pro psy teď potřebujete pasy, že?
Až od října. Ale mám je registrované v Monaku, tím pádem je vše snazší. V Česku by museli čekat na krevní testy a papíry.
Rozmazlujete je?
Myslím, že jsem na ně přísná. Ale lidé říkají, že by rádi byli u mě psem. Třeba brácha.
Bratr Cyril v 37 letech stále hraje soutěže mužů. Dobíráte si ho, kdy už skončí?
Proč? Dobírají si ho ostatní. Chvíli to bývá vtipné, pak už ne. Ať Cyrda zůstane tak dlouho, jak to jen půjde. Pořád je dobrý.
Vy jste končila v třiatřiceti. Nikdy nelitujete?
Jsem ráda, že už nemusím trénovat.
Trénovala jste jiné. Třeba Tamaru Jiříkovou, dceru vašeho bývalého kouče. Kam se ztratila?
Přešla na aerobik. Na mistrovství světa juniorů v Adelaide skončili druzí v družstvech. Pro děti je větší zábava, když je jich tam víc. V tenise jste sami.
|
Co dokázal v tenise rodinný klan Suků? |
|
■ Helena Suková (39 let) J e j i c h r o d i č e |
Žádné jiné svěřence nemáte?
Momentálně ne. Proto jsem strávila půl roku ve svém bytě v Monte Carlu. Neměla jsem žádné jiné povinnosti.
Co se vám na Monaku nejvíc líbí? Tedy kromě daní.
Vždycky si tam odpočinu od mezilidských vztahů v Česku.
Lidé jsou tam v pohodě?
Tam vás jejich chování tolik netrápí, jsou to Francouzi.
Chodíte i do kasina?
Ne. Vůbec.
Opravdu nikdy?
Jen jednou v Perthu jsem byla, při Hopman Cupu nám dali žetony zdarma. Na sázení nejsem.
Co tedy v Monaku děláte?
Mám tam spousty známých, navštěvuji je. Chodím do psí školy, kde trénují psy i majitele. Nenudím se.
A denně potkáváte celebrity.
Párkrát Bubku. Jinak? Nevím. Mě to nebere.
Nechcete si koupit jachtu?
Já a lodě? Kdepak. Mám kamarády, co jachtu mají. Ale vždycky jim říkám: když zůstane v přístavu, přijdu. Jakmile vyjedete na moře, nejdu nikam.
Jak často hrajete tenis?
Už v únoru jsem dostala pozvání na wimbledonské veteránky. Půldruhého měsíce před turnajem jsem se začala připravovat. Posilovala jsem a jednou týdně hrála, abych zpevnila tělo.
A když jste v Praze? Čím se zabýváte?
Pomalu se nám rozjíždí práce nadačního fondu na rozvoj českého juniorského tenisu.
Spolupracujete se svazem?
Ne, objíždíme republiku a v různých školách děláme ukázkové hodiny tenisu. Na škole v Praze 10 teď pořádáme i nábory dětí na nepovinný předmět tenis. Na kurtech u školy jim pak platíme trenéra.
Mám pocit, že stále hledáte, co chcete v životě dělat. Nemýlím se?
Víte, ono je hrozně složité něčím nahradit to uspokojení, jaké jsem měla z vítězství na kurtu. Po pravdě, zatím jsem nenašla nic, co by ho nahradilo.
Zkoušela jste všelicos, třeba proniknout na svaz.
Ne, tam jsem se necpala. Spíš oni měli strach a zbrojili proti mně.
Neříkejte, vždyť jste v roce 1998 kandidovala na prezidentku.
To byla jen reakce na nedůstojné a vulgární poměry, kdy sprostě vystupovali proti Honzovi Kodešovi.
Také jste byla majitelkou restaurace.
A zklamala se, jak někteří lidé se mnou jednali.
Jana Novotná teď podniká ve velkém. Je majitelkou dvou turnajů.
O tom nic nevím. Já chci za sebou vidět výsledek své práce. V nadačním fondu ho vidím.
Jenže nevyděláváte.
Ne, ale z dětí mám radost. Jsou bezprostřední. Třeba v Písku nebo v Rožnově byly tak nadšené.
Kde se cítíte doma: v Praze, nebo v Monaku?
V Praze. Ty mezilidské vztahy jsou tu však takové, že vždycky ráda odjedu do Monte Carla.
Vztahy - myslíte v tenise?
Všeobecně.
Jaká je podle vás nejhorší vlastnost Čechů?
Že jsou závistiví. Ale zákeřně závistiví. Vymýšlejí, jak zařídit, aby vás o něco připravili. Když si koupíte auto, propíchnou vám gumy.
Poznala jste to na vlastní kůži?
To víte, že jo. Už s tím dopředu počítám. Ale o to víc mě to trápí.
