Na předlouhé pouti si momentálně zdárně odškrtává první, ale velmi náročné krůčky. V seniorském žebříčku se premiérově objevil loni v březnu, teď brzy prorazí do třetí stovky. A v pořadí do osmnácti let je světovou dvojkou. „Udělal jsem velký posun, ale ještě mám sakra na čem pracovat,“ připouští pro iDNES.cz.
Čím dál víc se zapisuje i do povědomí tuzemských fanoušků, v pátek nastoupí ke čtvrtfinále challengeru na pražské Spartě.
Dostává se do fáze kariéry, kdy solidně vypiloval údery, jen potřebuje zocelit mysl, aby v tuze vyrovnaném konkurenčním prostředí uměl v rozhodujících chvílích sáhnout po správném a odvážném řešení.
Už nejsem zelenáč. Tenisový talent Menšík o kariéře, Velké trojce i škole |
„Musím se naučit udržet výkonnost v průběhu celého zápasu a pak i turnaje,“ přemítá.
Potenciál poprvé výrazněji rozbalil na loňském Australian Open, kde se probil až do finále dvouhry juniorů. V závěru roku si podmanil tři dospělé podniky kategorie ITF v řadě, nyní zapisuje úspěchy i ve vyšších patrech.
Před dvěma týdny na challengeru v Ostravě zaskočil coby držitel divoké karty v prvním kole turnajovou jedničku Brita Penistona, tehdy 163. hráče žebříčku.
Stejný kousek se mu povedl i v pondělí v Praze na Spartě, kde z nejvyšší příčky pavouku vyťukl Moldavana Albota, světové číslo 112. Po třech setech oslavil nejhodnotnější výhru v dosavadní kariéře. „Dokázal jsem si, že jsem s těmito hráči schopný držet krok, ne-li je porazit. Jen ještě potřebuju vyhrávat na pravidelné bázi.“
A cenný skalp potvrdit i v dalších kolech proti míň zvučným, ale zarputilým sokům. „Hodně záleží na zkušenostech, čím víc zápasů odehraju, tím víc jich sbírám. Na challengerech teprve začínám, z prohry i výhry se musím poučit a nedostatky do dalších zápasů vylepšit. A postupem času budu dostatečně otrkaný.“
Hostina pro všechny. Nováček Menšík má za sebou rituál, odměnou mu budou poznatky |
Menšíka tímto zapeklitým procesem už čtyři roky provází mentální kouč Dragan Vujovič. „Věděli jsme, že přechod z juniorské kategorie na turnaje ITF i z ITF na challengery je složitý, úroveň hry je vždycky o level výš. Říkali jsme si, že si musím zvyknout, a když se mi v klíčových momentech podaří zachovat klidnou hlavu a zahrát svůj nejlepší tenis, rozhodnu zápasy na svou stranu,“ líčí tenista.
Na rozvoj jeho dovedností na kurtu dohlíží v prostějovském klubu trenér Tomáš Josefus, který duely svého svěřence bedlivě sleduje, zapisuje si poznámky o situacích či herních vzorcích a ze svého místa na tribuně pak předá radu. „Máme skvělý vztah, je to jeden z nejlepších trenérů, jaké jsem kdy viděl,“ cení si spolupráce Menšík.
„Tím, co pro mě obětoval a co pro mě dělá, je jako můj druhý táta. Dřív jsme pracovali spíš na technických věcech, ale teď už přecházíme do taktiky. Analyzujeme zápasy, pro úspěch děláme všechno.“
Pokud Menšík v pátek na Spartě zdolá Australana Santillana, 421. hráče světového žebříčku, postoupí do semifinále a vyrovná si loňské maximum z challengerů.
„Ambice mám samozřejmě vyšší, ale o to jsem radši, že se mi daří stoupat nahoru takhle postupně, krůček po krůčku.“
